Vladimír Zahrádka z Litvínova navštívil za polárním kruhem švédské město Kiruna, které se teď jako kdysi Most stěhuje kvůli těžbě. Není divu, že tento bývalý odborář z chemičky přijel do Mostu na zářijovou českou premiéru dokumentárního filmu Kiruna překrásný nový svět, který skrze příběhy obyvatel ukazuje zánik skandinávského města a stavbu nového. „Řekl jsem si, že to musím vidět,“ svěřil se Zahrádka, který je obdivovatelem severské země. Líbí se mu její sociální systém a přístup Švédů k řešení palčivých problémů. „Je to jiná zeměkoule,“ sdělil.

Ještě před pár dny netušil, že o švédském „Mostu“ někdo natočil film a že opět uvidí známá místa. Na premiéru si vzal digitální fotoaparát, ve kterém ukazoval záběry ze své cesty. V Kiruně strávil před osmi lety dva dny jako turista. „Bylo to první švédské město, kde jsem viděl popraskaný chodník a silnici. Už tehdy se tam mluvilo o stěhování. Místní říkali, že s tím nebude problém, protože většina obyvatel se stěhováním souhlasí a důlní společnost to zaplatí,“ uvedl Zahrádka.

Švédské hornické město Kiruna má podobný osud jako Most
Hornický Most má své „dvojče“. Švédskou Kirunu, která přesídlí kvůli těžbě

Viděl i proslulý vlak, jak vytěžený materiál z obřího dolu odváží pryč a sype ho do lodí v přístavu Narvik. „To je vlak, který je dlouhý snad kilometr,“ dodal. V Kiruně myslel na starý Most i na přesun děkanského kostela, protože Švédové se chystají svůj chrám také posunout dál.

Dokument o stěhování hornického sídla na severu Švédska natočila 27letá česko-švédská režisérka Greta Stocklassa. „Když jsem si před pěti lety začala dělat rešerše o Kiruně, tak jsem i trochu v podvědomí vnímala příběh Mostu, protože jsem o něm slýchala. Můj děda si v Mostě dokonce natáčel na osmičku stěhování kostela,“ zmínila režisérka. Původně uvažovala o tom, že spojí příběhy o stěhování dvou kostelů, které od sebe dělí dva tisíce kilometrů.

„Přišlo mi, že kostel je zajímavý symbol duchovna, ale pak jsem zjistila, že kostel v Kiruně se budě stěhovat až zadlouho. Proto jsem se rozhodla sledovat jen švédskou linku příběhu,“ vysvětlila režisérka.

Slavnostní otevření jezera Most pro veřejnost
Lidé ocenili otevřené jezero Most. Některým chybí další zázemí. Bude až za rok

Autentický dokument o Kiruně měl tuzemskou distribuční premiéru 11. září večer v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Promítalo se zdarma venku na nezastřešeném nádvoří muzea. Za jasného počasí přišla asi stovka lidí. Po premiéře byla diskuze s režisérkou, historikem architektury Tomášem Pavlíčkem a spisovatelkou Veronikou Bendovou, která loni napsala knihu Vytěženej kraj, za níž byla nominována na Magnesii Literu. „Člověku se chce fakt brečet, když vidí záběry bourání Mostu. Bylo to město staré osm set let. Ta škoda, která tím vznikla, mi přijde nepopiratelně větší,“ uvedla.

Kiruna na rozdíl od Mostu leží na obrovském ložisku železné rudy a důsledkem důlní činnosti se začala postupně propadat. Městská rada se společně s těžební společností LKAB rozhodly město včetně obyvatel přesunout o tři kilometry dál. Celý proces má trvat do roku 2100, tedy mnohem déle než tomu bylo v Mostě. Rozdíl je i v tom, že 18tisícová Kiruna je mladší vznikla před 120 lety kvůli dolu, se kterým obyvatelé žijí ve zvláštní symbióze. „To se promítá do mentality obyvatel. Všichni tam vědí, že kdyby nebylo dolu, tak by nebylo ani město a naopak. Proto na stěhování přistoupili,“ podotkla režisérka.