„V Litvínově jsem od té doby byla třikrát. Dohodli jsme se na intenzivní spolupráci s radnicí, na zvýšení počtu terénních pracovníků ze čtyř na deset, třicet romských dlouhodobě nezaměstnaných občanů získá práci. Stát ručí za to, že životy a majetek zdejších obyvatel budou ochráněny,“ řekla ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ). Tato opatření mají zabránit dalším nepokojům. Dělnická strana totiž ohlásila, že na 17. listopad chystá shromáždění v Janově.

Stehlíková uvedla, že kabinet chce přerušit dvacetileté období, kdy byla romská otázka na okraji zájmu a hasily se jen aktuální maléry. „V březnu předložíme ucelenou koncepci řešení situace ve vyloučených lokalitách, která obsahuje východiska v sociální, vzdělanostní, zaměstnanecké a bytové oblasti,“ řekla ministryně.

Na koncepci se podílí i ministerstvo pro místní rozvoj Jiřího Čunka. „Jeho původní návrhy s rozčleněním Romů do tří skupin podle míry nepřizpůsobivosti už doznaly značných změn, my nestojíme proti sobě, chceme najít cestu k celkové revitalizaci 300 romských ghett,“ konstatovala Stehlíková.
Součástí koncepce bude i strategie boje s extremismem. „Policie se umí vypořádat s nepovolenými neonacistickými koncerty, teď ji totéž čeká u extremistických shromáždění,“ sdělil ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart.

Národní garda právně neexistuje

V této souvislosti hodlá Stehlíková předložit novelu shromažďovacího zákona, jíž se prodlouží lhůta pro rozhodnutí o povolení či zákazu shromáždění ze tří na pět dní. Pomáhají i styční policejní důstojníci, kteří jsou k dispozici samosprávám. V Chebu, Brně, Ostravě, Plzni a Karviné už působí romští asistenti policie a terénní pracovníci.

Linhart zdůraznil, že Národní garda či domobrana jako ozbrojené skupiny Dělnické strany právně neexistují. „Ministerstvo vnitra odmítlo jejich registraci,“ řekl. Dodal, že příslušné instituce sbírají podklady o činnosti Dělnické strany a pokud bude mít ministerstvo dost argumentů, navrhne její zákaz.