Rudolf Drien žije v rodinném domě na okraji obce Mariánské Radčice, u které se těží uhlí. Hluk z Dolu Bílina vadí kritikům postupující těžby už delší dobu, ale letošní rok byl podle Driena nejhorší. „Je to nepříjemné, i když se hluk z dolu nešíří pořád, ale nárazově,“ sdělil. Má podezření, že těžaři porušují zákonné limity pro hluk a obává se dne, kdy důl bude půl kilometru od vesnice. „Nikdo nechce mít šachtu za domem,“ dodal.

Jeho obavy potvrdilo průzkumné autorizované měření, které v noci 1. a 2. září zjistilo nadměrný hluk. „Limity pro noční dobu na všech třech měřicích bodech byly překročené,“ sdělil expert na hluk Libor Brož z litoměřické soukromé laboratoře. Měření si u ní objednala organizace Greenpeace, která výsledky zveřejnila v úterý 12. listopadu. Přístroje nasměrované k dolu stály dva metry od domů v ulicích V Zátiší a Příčná v Mariánských Radčicích a Bílinská v Braňanech, kde je slyšet hlavně obří skrývkové rypadlo. Limit 40 decibelů byl podle protokolu překročen o 5 decibelů. Laboratoř, která zohlednila i počasí a proudění větru, vyloučila vliv okolní dopravy i sídlišť. Orientační měření 500 metrů od velkostroje, které sloužilo k ověření hlukové zátěže a do hodnocení se nezapočítalo, navíc prokázalo hluk 55 decibelů.

Společnost Severočeské doly nadměrný hluk nepotvrdila. Hájí se tím, že prostřednictvím certifikovaných nezávislých organizací zajišťuje pravidelná i kontrolní měření hluku a výsledky dostávají orgány ochrany veřejného zdraví. „Nedochází k žádnému porušování zákona,“ sdělil mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Greenpeace závěry zářijového měření pošle hygienikům a doporučuje prověrku hluku či nepřetržitý hlukový monitoring šachty.

„Pokud důl nedodržuje platné hygienické limity ve vzdálenosti 1 200 metrů od obytné zástavby, tak po přiblížení na 500 metrů situace pravděpodobně nebude lepší,“ řekl Jan Rovenský z Greenpeace. Podle něj by se mělo přerušit noční skrývkování, což by pomohlo obyvatelům, a těžilo by se jen ve dne, kdy důl limity plní.

Naměřením nadměrného hluku se organizace snaží zpochybnit hlukovou studii, která při vyhodnocování vlivu budoucí těžby na životní prostředí (EIA) vyloučila porušování limitů a pomohla šachtě získat úřední podporu. Studii kritizuje i Brož, podle kterého vykazuje závažné nedostatky.

Těžba uhlí se má rozšířit dál

„Připadám si jako v Jiříkově vidění, jestli na základě takového dokumentu bylo uděleno souhlasné stanovisko v procesu EIA,“ uvedl expert. Greenpeace chce přimět ministerstvo životního prostředí, aby svůj souhlas s těžbou odvolalo. Organizace nevylučuje žalobu, pokud důl dostane na základě studie povolení k hornické činnosti po roce 2030.

Podle těžební firmy mělo Greenpeace dostatek možností všechny své pochybnosti k hlukové studii v rámci procesu EIA připomínkovat. „Proces EIA je v současné době ukončen a všechny připomínky k němu byly řádně vypořádány,“ upozornil Kopecký.

Ministerstvo životního prostředí v létě podpořilo záměr Severočeských dolů pokračovat v těžbě na Dole Bílina do roku 2035. V závazném souhlasném stanovisku k EIA označilo záměr za přijatelný a v souladu se zákony. Firma ale musí splnit desítky podmínek, aby negativní dopady na zdraví lidí a přírodu byly co nejmenší. Pokud plán těžby s následnou rekultivací poškozené krajiny projde dalším schvalovacím řízením, důl postupně zabere dva kilometry čtvereční a vytěží až 150 milionů tun uhlí určeného hlavně na výrobu tepla. Šachta zatím funguje podle povolení platného do roku 2030.