Po Praze druhý největší počet uživatelů nelegálních drog. A nejmenší výdaje na protidrogovou problematiku na jednoho obyvatele. Taková je drogová realita Ústeckého kraje. Podle odborníků, kteří v regionu poskytují služby drogově závislým, je situace alarmující. Některým kontaktním centrům hrozí, že je jejich provozovatelé zavřou.

Vlastimil Nečas z Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti tvrdí, že situace je špatná hlavně kvůli sociální situaci v regionu. Přesto podle něho dávají samosprávy to znamená města, obce a kraj na tuto problematiku nejméně peněz. Konkrétně na jednoho obyvatele pouze 16,2 koruny ročně! „Ve většině krajů, kde takové problémy nemají, je to i několikanásobně více," uvedl. Čísla vycházejí z oficiálních údajů, které středisko shromažďuje.

Hodně papírování

Podle provozovatelů služeb největší problém představuje zažitý systém financování. Stát na ně dává 70 procent, zbytek si musí organizace sehnat jinde většinou od měst a krajů. Příspěvky kraje v posledních letech klesají a některé obce nechtějí dávat žádné peníze.

Příkladem je podle Josefa Radimeckého z organizace White light město Teplice. „U primátora Kubery jsme se vystřídali snad všichni. Ale peníze dát nechce," prohlásil. Podle něho je situace tak vážná, že v Teplicích K-centrum možná zavřou.

Ale ani ostatní organizace nemají vyhráno, i když od měst peníze dostávají. „Nedokážete si představit tu administrativu, kterou jsme zavaleni, než se k nějakým grantům dostaneme," uvedl Jan Dudák ze sdružení Světlo Kadaň.

Organizace prý žádají o granty na jednu věc až na pěti místech od úřadu vlády po ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí, na kraji a městě. Každá instituce prý vyžaduje jiný formulář, jiné zpracování a dokonce jiný žargon. „V žádosti na ministerstvu práce a sociálních věcí nesmíte použít slovo terapie, protože je to léčení. Vyžadují termín sociální práce," vysvětlil Josef Radimecký.

Rok 2014 podle odborníků bude v Ústeckém kraji kritický, protože kraj v návrhu rozpočtu příspěvky navrhuje snížit. V důsledku toho ale organizace dostanou méně od státu, protože kvůli nižší spoluúčasti budou mít nárok pouze na nižší dotaci.

Krajský zastupitel a předseda sociální komise kraje Tomáš Kříž přiznává, že je to problém. „Nepodařilo se nám kolegy přesvědčit, že je potřeba dát více peněz," uvedl. Jediné, co může situaci zvrátit, je pouze jednání prosincového zastupitelstva.

Vede pervitin

Podle pracovníků K-center je drogou číslo jedna v Ústeckém kraji pervitin. Odhadují, že problém s ním mají zhruba tři čtvrtiny jejich klientů. Přiznávají, že droga je velký problém ve vyloučených lokalitách mezi Romy, kde se šíří již i mezi dětmi.

Pervitin je v Ústeckém kraji velmi dobře dostupný. Jednak ve skupinách kolem malých vařičů, tak i u asijských gangů. „Cena pervitinu navíc klesá. Ale pochybná je i jeho kvalita," upozorňuje Radka Kobližková z ústeckého K-centra.

Dávku pervitinu si prý dnes drogově závislí mohou koupit již za 200 korun. Je tak cenově dostupný. Užívají ho i lidé, do nichž by to jejich okolí neřeklo. Chodí do práce, mají rodinu. „Závislí jsou učitelé, bankovní úředníci nebo číšníci," tvrdí Luboš Šlapka z mosteckého K-centra. Rozšířené je užívání pervitinu jako stimulantu prý i u řidičů kamionů nebo dělníků v různých montovnách.