„Pojď! Přidej!“ je rozvášněná dáma v šedém klobouku. V ruce třímá sázenku. „Queen, pojď,“ nadskakuje a ze všech sil podporuje svého vybraného oře. O chvíli později proběhne její favorit cílem první. „Super, to je koníček,“ šílí nadšením a chválí. Obrázek typický pro dostihové závody je opět tady, v Mostě o víkendu začala další sezona na hipodromu. Premiéra přilákala řadu fanoušků turfu, radost jim kazil jen občasný déšť a silný vítr.

„Chodíme pravidelně. Už jsme se nemohli dočkat, až dostihy zase začnou. Vždycky soutěžíme mezi sebou, kdo uhodne více vítězů. Každý si vybere jednoho koně. No, uvidíme, jak se nám dneska bude dařit,“ říkal při příchodu na závodiště Pavel Luhový, který tam zavítal s celou rodinou, manželkou a dvěma dětmi. Celé odpoledne si na mosteckého hipodromu užívali, radost jim nekazilo ani to, že se v tipování příliš nedařilo. „Moc se nám s manželkou nedařilo, ale syn byl dneska úspěšný. Uhodl dva vítěze,“ popsal pak při odchodu.

„Těšila jsem se. Chodím sem i mimo dostihy, zajezdit si na bruslích, na procházky a podobně. A na dostihy také občas zajdu. Párkrát si vsadím, je to adrenalin, uvidím, třeba vyhraji,“ svěřila se také Pavlína Prošková. „Nevyšlo to. Ale nevadí. Jen to počasí mohlo být mnohem lepší,“ usmívala se v závěru dne. „Já dobrý, třikrát jsem vyhrál,“ smál se „od ucha k uchu“ její kamarád.

Letošní premiéra nabídla v Mostě sedm dostihů, navíc byly k vidění doprovodné závody poníků. Nechyběla bohatá nabídka občerstvení, ani možnost vsadit si na svého favorita. Starosti dělalo jen počasí. Mostecké dostihové závodiště několikrát během odpoledne zkrápěl déšť, přidával se silný vítr a nepříjemná zima. „Počasí je tedy nepříjemné, každou chvíli prší, určitě mohlo být lépe. Když vyleze sluníčko, je mnohem lépe,“ posteskl si Martin Fiala. Přesto na první dostihový den dorazila řada fanoušků a rodin s dětmi.

Elektrizující atmosféra byla už v paddocku, kde se koně předvádí před závodem. Odborníci zkušeným okem zkoumali každý detail, probírali s programy v rukách každý předchozí výsledek, hodnotili žokeje, neoficiální zprávy ze zákulisí a další důležité faktory. Vedle nich „amatéři“ zkoušeli odhadnout možnosti koně podle jejich temperamentu, předchozích výsledků či podle jmen známých žokejů. „Dobrý žokej by přece na špatného koně nesedl,“ říkala třeba jedna z fanynek. „Ten krásně tancuje, nemůže se dočkat. Ten má síly na rozdávání, ten jasně vyhraje,“ bylo také slyšet. „Naopak, teď se vyřádí a nebude pak moct. Tamhleten klidný se soustředí na dostih a pak jim to natře,“ říkal další divák.

Našli se ale i tací, kteří sázeli a vybírali své favority podle barvy, podle sympatií s žokejem nebo třeba podle šťastného startovního čísla. Sázenky pak nervozně třímala před každým závodem v rukách většina návštěvníků, další tipovali mezi sebou.

Všechny ale spojovalo jedno. Očekávání, napětí, natěšení na samotný dostih. „Makej! Makej!“ podporovala svého vytipovaného favorita v jednom z vrcholů dne, v pátém dostihu, Martina Podešvová. Memoriál Jaroslava Podolana se jezdí na počest duchovního otce mosteckého závodiště. To on kdysi byl u zrodu nápadu vybudovat hipodrom na výsypce. „Makej Viviann,“ povzbuzuje dál. „Neeee, až pátý,“ mrzelo ji po chvíli.

To její kolegyně byla v dalším dostihu, hlavním dne, spokojená. „Pojď, pojď, pojď,“ nadšeně křičela na Queen of Beaufay. „Přidej, nepřestávej,“ nadskakovala. O chvíli později se už se smíchem radostně objímala s přáteli. Její favorit Memoriál Rudolfa Deyla vyhrál. Mohla si jít vybrat svou výhru, nejvíce ji ale hřál pocit, že uhodla vítěze. Při pohledu okolo takových šťastlivců mnoho nebylo. „Super,“ radovala se.

I přes rozmary počasí na dostihovém závodišti až do konce závodního odpoledne vydržela řada návštěvníků. A zklamaní rozhodně nebyli. „Máme to tady rádi. Určitě zase přijdeme. Je tu skvělá atmosféra,“ loučil se například Milan Dubný. Těšit se fanoušci už brzy mohou na další akci, už v sobotu 7. května se v Mostě pojede Jarní cena klisen.