Týrání, vulgární nadávky, facky, vyhrožování smrtí, stalking. To vše doma snášela řadu měsíců družka 27letého muže z Teplicka. „Téměř každý den ji bil, nesměla chodit ven. Musela mu ukazovat, s kým si volá a píše. Když to odmítla, mobil rozbil o zeď,“ vylíčil trable ženy mluvčí teplické policie Daniel Vítek.

Takto to šlo až do doby, než se s dotyčným rozešla. Klid tím ale nezískala, spíše naopak. „Neustále ji hledal, posílal desítky SMS zpráv, ve kterých jí vyhrožoval. Výhrůžky směřoval i vůči její kamarádce nebo příteli, kterému ve vzteku nožem propíchal pneumatiky u auta,“ dodal mluvčí.

Agresora nakonec zatkla policie. Soudce pak vyhověl návrhu státního zástupce a muže poslal za mříže. Za trestné činy týrání osoby žijící ve společném obydlí, vydírání, porušování domovní svobody, nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování a výtržnictví, mu hrozí až osmiletý trest odnětí svobody.

V letošním koronavirem ovlivněném roce nejde o ojedinělý případ. Domácím násilím, kdy muž fyzicky opakovaně napadal svoji ženu, se letos na jaře zabývalo třeba intervenční centrum v Liberci. Intenzita útoků stoupla poté, co muž přestal chodit do práce v důsledku koronavirových opatření. Byl řadu týdnů doma, což mu příliš v jeho psychickém stavu nepomohlo.

„Je to dlouhodobý případ. Stav se ale zhoršil poté, co kvůli covidu-19 přestala fungovat firma, ve které dotyčný pracoval. Nešlo u něj o spouštěč agrese, ale rozhodně se to negativně podepsalo na neutěšeném stavu. Bylo to dalším polínkem do hořícího ohně,“ uvedla konzultantka centra Alena Ježková.

Kvůli letošním karanténním opatřením musela řada lidí mnohem více času „protrpět“ ve společné domácnosti. Byť by se mohlo zdát, že se letošní virová pandemie podepsala na nárůstu počtu případů domácího násilí, pravdou je opak.

Hůř je po rozvolnění

Naznačují to závěry analýzy dat z průzkumového šetření v první vlně, které zveřejnila Asociace pracovníků intervenčních center (APIC). Srovnávací grafy ukazují, že v době zavádění mimořádných opatření počet zájemců o pomoc kvůli domácímu násilí oproti minulému roku klesl. Potvrdila to také Ježková. „Máme aktuálně přes stovku klientek. Případů domácího násilí, které by výrazně vzešly z koronavirové situace, jsou z toho jen jednotky,“ zmínila.

Provedený průzkum APIC poukázal na to, že během nouzového stavu, kdy lidé museli kvůli covidu-19 trávit více času ve společné domácnosti, si opačná pohlaví příliš na nervy nelezla. Horší období pro nefungující rodiny přichází poté, kdy vláda začíná zákazy rozvolňovat. Zatímco letos v dubnu počet kontaktů s uživateli služby intervenčních center dosáhl v ČR 2790, v červnu už to bylo 3900. Právě v tento měsíc a červenci po uvolnění opatření z jarní vlny hledalo pomoc v intervenčních centrech více klientek. Hypotéza, že karanténa zvýšila agresi násilných osob, se tedy podle průzkumu APIC nepotvrdila.

Hlavní nápor zažila centra až poté. Během rozvolňování vládních zákazů několikanásobně vzrostla zejména poptávka po krizových linkách. Na Lince pomoci obětem vzrostla o 40 %, na Lince bezpečí o 30 %. Nejčastějšími tématy hovorů byly podle analýzy neshody v rodině a domácí násilí.

Brutalita v domácnostech má i finanční dopady. Podle Branislavy Marvánové Vargové z Informačního a poradenského centra ROSA musí stát ročně vynaložit na policejní zásahy, zdravotní ošetření, terapii či azylové bydlení až 1,4 miliardy korun.