Rodina 26leté Kristýny vlastní byt ve věžáku v ulici M. G. Dobnera. Mostečanka v ní žije odmalička. Citové pouto jí zatím brání z problémové zóny u centra města odejít. „Vyrůstala jsem tu a prožila dětství,“ vysvětluje. Ale nezůstává jen ze sentimentu. „Byt asi nikdy neprodáme, a když ano, tak jen pod cenou. Je to tady strašná lokalita,“ říká.

Kdy ulice začala upadat, netuší. Zhoršení bylo podle ní postupné a souvisí s pronajímáním bytů Romům, kteří nedodržují pravidla soužití. Hrubé chování, noční hluk, agresivita, nepořádek. „Graduje to, protože jich přibývá. Nevěřím ve zlepšení. Úřady už stokrát slibovaly pomoc, ale nic se nezměnilo,“ dodává mladá žena. I když si snaží udržet vnitřní klid, připouští, že do tří let se možná odstěhuje, protože žít uprostřed chaosu je vyčerpávající.

Počet deprimovaných čtvrtí se v Mostě od roku 2006 zvyšuje. Radnice je pod veřejným tlakem, že nic nedělá. Komunální politici se dosud odvolávali na stát, který podle nich zpackal sociální systém a neřeší obchod s chudobou. Loni založený městský výbor pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů však přichází se svépomocnou novinkou, kterou chce ještě letos vyzkoušet právě v Dobnerovce, kde je údajně přes dvacet velmi problémových domácností. Radnice chce prostřednictvím chystaného memoranda o spolupráci s pronajímateli bytů kontrolovat, kdo v nich bude bydlet. Rodinám výtržníků a vandalů se nemají prodlužovat nájmy a uvolněné byty si pronajme městská bytová společnost do doby, než spolupracující organizace seženou bezúhonné nájemníky. „Momentálně nemáme nástroj, jak zamezit příchodu nových problémových nájemníků. S memorandem o spolupráci, by se to ovšem mělo změnit,“ řekl předseda výboru a radní Jiří Nedvěd. 

Připustil, že majitele bytů nelze ke spolupráci nutit, ale část z nich se má do pilotního projektu zapojit.

„Jestli to pomůže, nevím, ale pokud nepřizpůsobivé odsud dostanou, tak to bude jen dobře. Je to šílené, co tu vyvádějí. Otázka je, kdo sem přijde místo nich,“ uvedla 76letá pedagožka, která v Dobnerovce žije od roku 1968. Bývalý městský byt získala při privatizaci, po které šla podle ní ulice ke dnu.

Po setmění nevychází

„Teď toho lituji, že jsem byt koupila. Kdysi tu byl klid, protože tu bydleli zdravotní sestry, lékaři a učitelé, ale po privatizaci sem spekulanti nastěhovali nepřizpůsobivé,“ dodala. Už léta prý nechodí po setmění ven, protože se bojí. Odstěhovat se ale nechce. „Kam, v mých letech? A proč mám před nimi utíkat? Utíkat by měli oni,“ namítla. Ani své křestní jméno nechtěla zveřejnit. „Bála by se vyjít ven. Oni by ji přepadli,“ vysvětlila její sousedka, 79letá seniorka. „Je to tu jako v Chanově. Ať jim udělají plechové baráky a ať jdou do háje,“ dodala.

Dobnerovka byla problémová už před privatizací. Například v dubnu 2008 napochodovali těžkooděnci do jednoho věžáku, kde beranidlem otevřeli nájemní byty, kde žili narkomani. Radikální kontroly tehdy povolil vlastník bytů, městská společnost Mostecká bytová. Podobné potíže byly i v jiných částí města, které zasáhla v 90. letech vysoká nezaměstnanost a kriminalita.

Podle radnice současný neklid v Mostě souvisí s migrací sociálně slabých rodin z jiných českých měst a ze Slovenska. Výzkumy Agentury pro sociální začleňování však zjistily, že mediálně propírané stěhování ze Slovenska se přeceňuje v celé ČR a nezatěžuje sociální systém, jak se obvykle tvrdí. Analytici zpochybnili i informace o údajné vnější masivní migraci do sociálně vyloučených lokalit v Mostě.

„Zjistili jsme, že naprostá většina migrace se odehrává v relativně krátkých vzdálenostech. Může to být například uvnitř jednoho města nebo maximálně kraje. Zprávy o organizovaném přílivu cizinců, kteří přichází za účelem čerpání dávek, jsou nepodložené. Data to ukazují jasně,“ zmínil ředitel agentury David Beňák.