Divadlo rozmanitostí v Mostě chce vsadit na mládež. Těžištěm jeho tvorby jsou sice pohádky a představení pro nejmenší, svou tvorbou však hodlá oslovit i starší věkovou skupinu. Na alternativní scéně městského divadla věří, že k tomu pomůže nově vzniklý Club4Teens.

„Pro naše Rozmáňo je to novum, ale například v Českých Budějovicích už něco podobného funguje delší čas,“ vysvětluje umělecký šéf Divadla rozmanitostí Tomáš Alferi.

Nápad nevznikl ze dne na den. Soubor s touto myšlenkou koketoval už delší dobu. „Uvažovali jsme o modernější dramatizaci, která by oslovila starší dětskou věkovou kategorii a mládež. Právě proto jsme vytvořili Club4Teens,“ doplňuje Alferi s tím, že prvním počinem bude v sobotu 13. ledna horor pro děti a mládež s názvem Pozor děti! Přijela k nám pouť!

Jak vyděsit Jeníčka

Inscenace pochází z dílny dnes nejúspěšnějšího britského autora her pro děti Mikea Kennyho a přináší na jeviště současný příběh. Ten pracuje s dětskou fantazií a podezřívavostí, která do reality projektuje motivy z klasické známé pohádky O perníkové chaloupce. „Je to o škodolibé Mařence, která svého brášku Jeníčka vyděsí tak, až tomu začne sama věřit. Je to kritikou ceněný, velmi vtipný a trochu strašidelný příběh,“ říká o hře produkční a propagační referentka Městského divadla v Mostě Lenka Krestová.

Text není mosteckým divadelníkům neznámý, protože jej Divadlo rozmanitostí už v podobě inscenační skici uvedlo s velkým úspěchem v rámci projektu Trojčtení v roce 2015.

Projekt Club4Teens je novou dramaturgickou linií Divadla rozmanitostí, která je určena především divákům ve věkové kategorii 13+. Jak už název napovídá, tato repertoárová řada si klade za cíl oslovit hlavně žáky druhého stupně základních škol, studenty středních škol a učilišť s přesahem k dospělému večernímu divákovi.

V rámci Club4Teens chce Divadlo rozmanitostí uvést každoročně titul, který je svým tématem i zpracováním blízký právě teenagarům a divákům mladým nejenom věkem.

Nesnadná výzva

Divadlo pro teenagery (theater for youth) zažívá podle Alferiho v Evropě velkou obrodu. V České republice je však stále dost opomíjené, přestože se jedná o poměrně rozsáhlou diváckou skupinu. „Naplnit její nároky a očekávání je pro tvůrce velkou výzvou a zodpovědností zároveň, neboť se jedná o publikum velice citlivé na jakoukoli divadelní faleš či neaktuálnost. Na druhou stranu vzniká v případě jejího úspěšného oslovení často dlouhodobé zaujetí a vztah ke kultuře,“ poznamenává umělecký šéf Divadla rozmanitostí Tomáš Alferi.