Místní odborníci, církev, obec a nadšenci ho chtějí společně zachránit. Mimořádně cenný kostel s prastarými freskami je nejstarší stavební památkou v regionu, ale hrozí jí postupné zchátrání. Obnova a zviditelnění opomíjeného chrámu, který byl v první polovině 13. stololetí součástí šlechtického dvorce, si vyžádá miliony korun. Dotace zatím nepřicházejí. Uvažuje se o veřejné sbírce a o založení podpůrného občanského sdružení.
„Kostel patří k paměti regionu," řekl Deníku katolický duchovní Josef Hurt. O zachování středověkého divu Mostecka se od května 2005 snaží pobočka celosvětové humanistické organizace Rotary. „Usilujeme o to, aby památka byla opět přístupná veřejnosti," prohlásil Václav Hofmann, prezident Rotary Clubu Most. Rotariáni, k nimž patří experti na historii, architekturu, ekonomii a umění pracují na záchranném projektu. Kostel byl z části stavebně zajištěn, aby se nezřítil. Podařilo se opravit střechu, stabilizovat zdi a klenbu. Chybí ale okapy, kamenná dlažba, osvětlení a vnitřní úprava. Podle rotariánů projevilo zájem o spolupráci město Most, oslovují se památkáři, turisté, firmy, neziskové organizace a osobnosti. Nadšenci prosazují i osvětu a propagaci památky.

Veřejnost chce zachránit vzácný kostel

Od Benediktu vyráží necelá dvacítka turistů. Míří po modré značce přes zelené pláně Mostecka ke kostelu svatého Jakuba. Na náves v Bedřichově Světci je to 10 kilometrů. Je pátek, 15 hodin.
„Nelítej dozadu, unavíš se!“ volá na kamarádku Helena Nováková z Klubu českých turistů. Vpředu pádí senioři, vzadu mládež s rodinami.
Je to první pochod Pojďte s námi k Jakubovi. U legendárního kostela, který zná jen hrstka nadšenců, už začíná mítink s odborníky a milovníky památek. Chrám bude na chvíli otevřen. Laici ho chtějí poprvé v životě vidět zevnitř.
Kdo nejel autem, žene se s turisty podél Srpiny a Chloumku přes Bečov. Rodiny nezaměstnaných sedí před domy a baví se. Na soustředěné turisty se dívají jako na blázny spadlé z nebe. K poutníkům se v obci připojí jen jedna žena. „Tady o tom nikdo nevěděl,“ svěří se.
Ze silnice nad farou je vidět malebná krajina s poli, ovocnými stromy a zalesněnými vršky. Tady začíná České středohoří. Nad lipami a kaštany se náhle objeví jako maják špička kostela. Schovaný Bedřichův Světec.
„Je to tam perfektní,“ říká babička Anna Tothová. Sedí na zídce u plotu a hledí na chloubu obce. Ve Světci žije přes čtyřicet let. Na vnitřek kostela si dobře pamatuje. Třeba na varhany, které už nejsou. Teď pozoruje velký piknik u starobylého chrámu.
Turisty vítá písní harmonikář, dostávají pamětní list s obrázkem kostela. Uvnitř, na písčité podlaze pod freskami, lidé žasnou. „Tohle vidět je opravdu unikát,“ říká Nováková.
Na dokončení obnovy a zprovoznění kostela zatím chybí peníze. Kdy se seženou, nikdo neví. „Byli bychom rádi, kdyby to bylo co nejdříve,“ povzdechne si farář Josef Hurt. Čtyři žádosti o veřejné dotace z let 2006 a 2007 neuspěly.
Před kostelem se vedou odborné diskuze. Děti a dospělí opékají vuřty. Někteří řeší kvíz z historie Mostecka.
Před osmi sty lety na stejném místě žili a modlili se tehdejší obyvatelé Světce. Osídlení a bohatý duchovní život prokázal archeologický průzkum, prováděný od 60. do 80. let minulého století.
Podle údajů historiků počátek stavby spadá do pozdně románského období. Přestavěna byla po roce 1270 v ranně gotickém slohu. Věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. století. K vnitřní výzdobě patří křížová klenba a cenné gotické fresky ze 14. století.