Vrchní sestra mosteckého dialyzačního střediska Martina Sýkorová má starostí dost, ale za rouškou se usmívá. Kolem ní vše klape tak, jak má, i když je epidemie koronaviru a personál za dveřmi chodí v maskách, pláštích a rukavicích. Sestra je součástí dobře organizované zdravotnicko-dopravní sítě, která i během nouzového stavu umí zachraňovat životy lidem s vážnou poruchou ledvin.

Den co den je v pravidelných intervalech vozí sanity městského dopravního podniku do dialyzačního střediska NephroCare Most. Na tři směny se tam od pondělí do soboty léčí zhruba 80 chronicky nemocných pacientů, kteří nemají covid, ale ráno, odpoledne i večer potřebují na umělé ledvině vyčistit krev od škodlivých látek. Jedna procedura trvá pět hodin.

„I pro ně je to teď velmi náročné období,“ říká vrchní sestra. Většina z nich léčbu nesmí přerušit. „Na dialýze závisí jejich život,“ dodává zdravotnice. Proto hodně chválí řidiče sanit, kteří pacienty přivážejí z jejich domovů, nemohoucí pomáhají uložit na lůžka a pak je vozí zpět. Je to nekonečný kolotoč odvozů, asistence a specializované péče. „I v této době řidiči skvěle fungují. Jsou velice ochotní, vstřícní a hodně nám pomáhají. Za to jim patří velký dík. Já si jich moc vážím, protože kdyby nám pacienty nedovezli, tak by se sem neměli jak dopravit,“ svěřuje se vrchní sestra.

Když byli někteří řidiči v karanténě, zdravotníci oslovili pacienty, zda by je třeba jeden týden vozili na dialýzu členové rodiny. Někteří pacienti pak zjistili, že je nemá kdo přivézt. Pro ně jsou řidiči sanit dopravního podniku nepostradatelní. „Nás, zdravotníky, všichni chválí za to, že jsme v první linii a jak jsme úžasní, ale i řidiči potřebují být pochváleni, protože jejich práci nemůže dělat každý. A kdo jiný by je měl pochválit než my,“ tvrdí vrchní sestra, která vede i druhé dialyzační středisko NephroCare Most. To je přímo v mostecké nemocnici, kde jsou hospitalizovaní pacienti. Pozitivně testovaní leží v izolaci na covidovém oddělení, a pokud jsou na ARO nebo na řízené ventilaci JIP, chodí je dialyzovat i tam. V běžném režimu středisko v nemocnici pracuje na ranní směnu, ale s nárůstem pacientů během epidemie přibyla odpolední.

Šéfku řidičů podpora a pochvala potěšila. „To se nám moc často nestává, protože naši službu všichni berou jako samozřejmost,“ reagovala vedoucí zdravotnické dopravní služby Iva Michalovičová, která má v Dopravním podniku měst Mostu a Litvínova na starosti 21 řidičů a 17 sanit. Podnik tuto službu zajišťuje od roku 2003 hlavně pro imobilní klienty, kteří nemohou využívat jinou dostupnou přepravu. Spolupráci s dialyzačními středisky si vedoucí váží. „Jsou ve složité situaci a mají s pacienty moc práce. S tím souvisejí i časy dialýz, které se mohou změnit z hodiny na hodinu a my na to musíme umět reagovat. Hledáme řešení schůdná pro obě strany a důležité je, že to děláme společně,“ zmínila vedoucí.

„Za pochvalu mockrát děkujeme. Požadavkům dialyzačních středisek se samozřejmě snažíme vyhovět. Vážíme si i jejich vstřícnosti, protože opravdu dochází k dohodám bez konfliktů,“ řekl dopravně-technický náměstek David Jehlička. Ani podnik to ale nyní nemá snadné. „Výkon zdravotnické dopravní služby je kvůli epidemii náročnější,“ dodal náměstek. Provoz se přizpůsobuje situaci ve zdravotnictví a řidiči se musejí chránit, aby se nenakazili.

Sanity dopravního podniku nejsou klasickou rychlou záchrankou, ale vozí nemocné na různá vyšetření, třeba seniory do nemocnic a zpět. Jezdí i mimo region, například až do Prahy. Služba funguje v Mostě i Litvínově 24 hodin denně. Hlavní pracovní doba je od 7 do 15 hodin, ale přizpůsobuje se okolnostem, dřívějším výjezdům či pozdějším návratům. Dispečink řeší i noční provoz, pohotovostní výjezdy či transplantace. Převozy obvykle předepisuje ošetřující lékař a hradí je zdravotní pojišťovny. Služba se dá objednat i bez lékaře, pak ji platí sám klient podle ceníku.