Několik základních a středních škol na Mostecku a Chomutovsku se letos zapojí do vzdělávacího programu zaměřeného na boj s dezinformacemi. Interaktivní hodina v rámci běžné výuky bude součástí mezinárodního projektu DemoDes, který má posílit demokracii a mediální výchovu v česko-saském pohraničí. Na projektu spolupracují Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) a Technická univerzita v Chemnitz. Novou osvětu podporuje sdružení Euroregion Krušnohoří sídlící v Mostě, které s univerzitami uspořádalo dvoudenní mostecký workshop o potřebě posílit mediální gramotnost.

„Jsem rád, že téma dezinformací proniká na veřejnost. V této oblasti nás čeká hodně práce, protože dezinformace nabývají téměř hrozivých rozměrů, a je jedině dobře, že vláda na tuto problematiku reaguje,“ sdělil předseda euroregionu Vlastimil Vozka, který v pátek 14. října zahájil v sále mostecké radnice on-line diskuzi se zmocněncem české vlády pro oblast médií a dezinformací Michalem Klímou. O vytvoření této pozice rozhodla vláda v březnu letošního roku v reakci na stupňující se vlnu dezinformací, které se šíří hlavně z Ruska a oslabují demokratické instituce. Proto se připravuje legislativa, jež má tento nepříznivý trend zastavit.

V Česku působí zhruba třicítka dezinformačních webů. V době covidu šířily konspirace o epidemii, teď podporují ruskou propagandu, která zapírá válku na Ukrajině. K tomu masivně využívají sociální sítě. I o tom se mají učit děti ve školách, aby nenaletěly lžím. Podle Klímy je vzdělávání klíčové, ale výsledky se nedostaví hned. Za nejdůležitější označil nevyklízet mediální prostor neseriózním médiím. „Nezbývá nám nic jiného než proti dezinformacím vystupovat a snažit se náš informační prostor ubránit,“ uvedl Klíma.

Proto by uvítal větší podporu státu pro veřejnoprávní média a udržení kvalitní žurnalistiky. Prevence by se měla víc zaměřit i na starší populaci, aby dokázala rozlišit, co je a není dezinformace.

Dezinformacím se stále daří

Podle odborníků se konspiračním teoriím a dezinformacím daří i navzdory snaze řady států zpřísnit pravidla. Cílem projektu DemoDes je pojmenovávat v česko-německém dialogu problémy, které tíží obě země v souvislosti s dezinformacemi. „Například v dnešní době ruské agrese jsou právě dezinformace jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá, na což ostatně upozorňují i naše bezpečnostní složky. A nás zajímá, jak na to naše země, ale i Německo a také Evropská unie, reagují,“ sdělil Lukáš Novotný z ústecké katedry politologie Filozofické fakulty UJEP, který debatu v Mostě moderoval.

Podle proděkana ústecké filozofické fakulty Pavla Maškarince dezinformace a fake news mohou dokonce posilovat autokratizační trendy. „I proto se kromě výzkumu dezinformací a fake news zaměřujeme rovněž na oblast občanského vzdělávání a odvahy, které mohou sloužit jako nástroje snižování vlivu dezinformací a fake news,“ dodal Maškarinec.

Také město Most občas čelí dezinformacím. Před deseti lety začali lidé elektronicky sdílet lživé informace o tom, že radnice místním Romům platí například taxíky nebo ledničky. Obsah textů radnice několikrát vyvracela, přesto je některé dezinformační weby bez ověření převzaly a zveřejnily i s dovětkem „klidně to pošlete dál“.

Podle Klímy nelze takové jednání podceňovat. „Patří to do kategorie dezinformací, které rozvracejí společnost a proti nimž je třeba také vystupovat. Je to zároveň oblast, kde hrají důležitou roli regionální média,“ řekl.

Naposledy se město Most vyjadřovalo k dezinformacím letos v únoru, kdy reagovalo na starý hoax, který se údajně opět začal šířit po internetu. Podvodná poplašná zpráva opět tvrdila, že Romové v Mostě mají zadarmo MHD, vstup na koupaliště a město za ně platí cesty taxíkem. Radnice proto znovu upozornila, že nic z toho není pravda. „Informace, které se objevují v e-mailech, jsou nejen lživé, ale navíc velmi nebezpečné, protože přispívají k eskalaci sociálního napětí v naší společnosti,“ sdělil tehdy primátor Jan Paparega.