„V evidenci se ovšem nemusí objevit všichni, třeba slabý alergik ani nemusí alergologa navštěvovat. Ve skutečnosti může být u nás alergiků mnohem více,“ shodují se lékaři. Studie Státního zdravotního ústavu prokázala, že alergii má každé třetí dítě do čtrnácti let.

Lidé v Česku nejčastěji trpí kožními alergiemi, alergickou rýmou a průduškovým astmatem. S alergií se člověk nemusí narodit. Naopak statistické údaje z posledních let hovoří o tom, že řada lidí se potká se svojí alergií až ve vyšším věku. Alergie mohou být lehkého charakteru, ale těžkým alergikům mohou zdravotní potíže velmi zkomplikovat život. Alergie je považována za fyzickou nemoc, ale nemusí tomu tak být vždycky na sto procent.

„Zajímavé je, že alergie funguje i psychicky. Když ukážete člověku, který má v letním období alergii na růže, fotku růže v zimě, začne kýchat a nemoc se u něj okamžitě projeví,“ uvedl lékař Zdeněk Mareš.

Lidé, trpící na těžké alergické astma, by se měli léčit celý rok, nejen v období, kdy jsou nejvíce ohroženi výskytem alergenů. Říká to Karola Hassová z ústeckého Zdravotního ústavu, Centra imunologie a mikrobiologie. Podle jejích slov není možné přesně říci čeho by se měl alergik vyvarovat. „Záleží na typu alergie. Kdo je alergický třeba na roztoče, měl by se hodně starat o domácí prostředí – luxovat, větrat, prát lůžkoviny… Kdo je alergický na pyly, měl by si zase hlídat, kdy začíná alergická sezona. Při alergii na potraviny a zvířata je nutno eliminovat zvíře z okolí a potravinu z jídelníčku. Časté jsou kombinované alergie – například na pyly, plísně, roztoče i zvířata. Pak je nutná i celoroční péče,“ říká Karola Hassová.