Je to úplně jiný Most, než o jakém se běžně mluví. Na Zahražanech míjíte honosné staré vily, barokní kaple a velké stromy, za kterými leží zahrady a vinice. Jít zahražanskou ulicí Jana Žižky znamená kráčet ve šlépějích tisíců poutníků, kteří tudy po staletí mířili ke klášteru řádových sester magdalenitek, aby se poklonili Zahražanské Madoně spojované se zázraky. Málokteré místo v Mostě je tak nabité historií a kolektivní pamětí.

„Zahražany jsou výjimečné tím, že je to původní část starého Mostu,“ upozorňuje hrdě 77letá Jana, která bydlí na Zahražanech ve vile postavené Němci v roce 1935. Jana stojí na konci ulice Jana Žižky a prstem ukazuje k houštině na svahu, pod kterým vzdáleně hučí čtyřproudová silnice. „Tudy se dřív chodilo do starého Mostu. A tam dole byl pivovar,“ dodá rodačka v ulici, která je už půl století slepá kvůli zbourání jádra královského města a výstavbě dopravního koridoru. Kdo chce jít ze Zahražan dál, musí za krajní vilou odbočit vlevo na pěšinu, jež vede po úpatí vrchu Hněvín na hrad a dál do Souše a nabízí výhledy na jezero Most. „Je to divný pocit,“ komentuje Jana odříznutí Zahražan od královského města, které se po vyuhlení proměnilo v umělou vodní nádrž.

Ulice Moskevská v Mostě se bude v roce 2022 upravovat podobně jako letos ulice SNP.
V Mostě zmizí provizorní ostrůvky v ulici Moskevská. Radnice chystá další změny

„Když se mi narodil syn, tak jsem tudy jezdila s kočárkem do města. To starý Most ještě stál,“ vzpomíná na okraji čtvrti 70letá Dagmar. Ani jí nevadí, že Zahražany zůstaly své a nemodernizovaly se jako nové město, kam může dojít pěšky za dvacet minut nebo dojet autobusem MHD. To, že u vil nestojí žádný supermarket, vnímá jako výhru. „Je tu klid,“ konstatuje s úlevou.

Zahražany nemají status místní části Mostu jako bývalé vsi Souš, Rudolice či Vtelno. Historie této lokality sahá do 13. století, kdy na místě, kde je dnes autobusová zastávka Zahražany, vznikl klášter, řečený Saraz. Bylo to nedaleko městských hradeb tehdy gotického Mostu.

Zdroj: Deník„Mezi prvními místy, která neodmyslitelně splynula s Mostem, jsou Zahražany. Kdy se tak stalo, dnes těžko určujeme. Jsou němým svědkem života starého Mostu, tušíme jejich běh ulic, které směřovaly do města,“ líčí v Knize o Mostecku historička Libuše Pokorná.

Ještě v první polovině 19. století tvořily Zahražany jen klášter a pár stavení u poutní cesty směřující do města. Stavební rozvoj přišel až během průmyslové revoluce, kdy volné plochy kolem tzv. Gorenzovy třídy obsadily luxusní vily zbohatlých Mostečanů a budovy důležitých institucí v čele s německým a českým gymnáziem. Následovala výstavba secesních kasáren, parku, sirotčince a základní školy. Kromě kdysi dominantního kláštera, zrušeného v roce 1782 a definitivně zbořeného v roce 1968, stojí většina původních objektů na svém místě a mnozí lidé si jejich význam stále uvědomují.

Městská knihovna Most. Mostečan Libor Kudrna podal podnět k prohlášení městské knihovny za kulturní památku.
Je ikonická. Patriot navrhl prohlásit knihovnu v Mostě za kulturní památku

Patří mezi ně i Monika Svobodová, která letos doporučila opravu kapliček Křížové cesty a přidání laviček. „A to z toho důvodu, aby se navrátil půvab tehdejší krásné tiché ulice,“ vysvětlila ve svém návrhu do participativního rozpočtu města Most, ale přednost dostaly jiné záměry.

Sešlo i z nápadu oživit parkovou část zahražanské čtvrti vedle oblastního muzea, kde je památník bitvy o Most v 1918. „Tato plocha není v současnosti hojně navštěvována, ale má potenciál stát se místem setkávání a prostorem pro odpočinek,“ uvedl navrhovatel Jaroslav Čejka. Upozornil, že cesty v parku působí neudržovaně, v některých místech chybí obrubníky a celkový dojem z parkové plochy je neutěšený. „Několik vzrostlých stromů dodává parku nádech klidného místa, které má své genius loci,“ dodal a doporučil protihlukové opatření podél silnice I/13, opravu cest, ošetření zeleně a doplnění mobiliáře.