Sedmačtyřicetiletá Renáta dřív bydlela v paneláku na obrnickém sídlišti. Podle ní z počátku fungoval dobře, pak z něj ale s rodinou doslova utekla. „Tam to byla katastrofa,“ vzpomíná na období, kdy dům po proměně nájemníků upadal a sousedské vztahy narušilo vandalství.

Deník na návštěvěZdroj: DeníkKdyž se naskytla možnost koupit v obci baráček, neváhala a přestěhovala se do něj. Proč v Obrnicích zůstala? Má v obci práci, je tu MHD, lékař a se službami je spokojená. Námět na zlepšení hledá těžko. „Starosta se snaží, jak může,“ říká žena, která bydlí v obci dvacet let. Teď jí nejvíc vadí hlučná mládež, hlavně večer, kdy se srocuje bez roušek. „Když je napomenete, tak jsou drzí,“ povzdechne si.

Panelové sídliště se v obci začalo stavět v roce 1973, kdy byly třeba byty pro zaměstnance okolních podniků. Ty ale v 90. letech začaly propouštět a nezaměstnanost v Obrnicích rychle rostla. S privatizací bytového fondu se skladba obyvatel výrazně změnila. Levné byty obsazovaly rodiny na sociálních dávkách. V obci pak kvůli sídlišti stoupala kriminalita a zadluženost, některé domy zkrachovaly.

Obecní úřad se tehdy po personálních změnách pustil do sociálních projektů, aby situaci s pomocí dotací stabilizoval. V roce 2014 zahájil demolici vybydlených paneláků. Navzdory všem snahám situace v obci zůstává složitá. Na konci loňského roku úřad práce evidoval v Obrnicích 210 nezaměstnaných, což je na počet obyvatel nejvíce na Mostecku. „Měly by tu skončit realitky, které sem stěhují nepřizpůsobivé,“ povzdechne si na chodníku u sídliště jedna z místních obyvatel, která pracuje jako uklízečka.

Nebe a dudy

Pořádek je v obci velké téma. Ulice čistí obecní technické služby. Brzy ráno, i když je minus sedm stupňů, procházejí sídlištěm skupinky žen s košťaty, lopatami a plastovými pytli na smetí. „Těšíme se už na jaro, až bude teplo,“ svěří se 57letá Marie zachumlaná do vaťáku. Slunce ještě nevyšlo, a ženy už mají kus vyčištěné ulice za sebou. Nejhorší jsou pondělky, kdy uklízí nepořádek po víkendu.

Podle nich nejsou potíže všude. „Záleží na lokalitě. Ale mládež je problém,“ tvrdí 42letá Růžena, která žije v Obrnicích od malička. Dřív prý bylo lépe. „To je jako nebe a dudy,“ dodává. Mrzí ji, že spousta starousedlíků se odstěhovala a že venku není bezpečno, jako když byla malá. Přesto se jí v obci líbí. Zvykla si jako její kolegyně. Oceňují, že v obci je škola, školka a základní zboží. Jen lékárnu by uvítali, aby nemuseli jezdit do Mostu. „Já jsem tady fakt ráda, je to tu domov!“ prohlásí Marie. „Holt ty realitky nám to tady pokazily. Ti nepřizpůsobiví odněkud museli utéct a teď jsou všichni tady. Ale my s tím nic neuděláme.“

Asistenti pomáhají

V obrnické venkovské části České Zlatníky, kde jsou jen rodinné domy, je klid. Sem sociální vyloučení nesahá. „Největší problém je panelové sídliště. Demolice by podle mě měly pokračovat. A kdyby obec koupila další byty, měla by to víc pod kontrolou,“ míní jeden z obyvatel bývalé vísky.

Podle starosty Obrnic Stanislava Zaspala nejsou na výkup dalších bytů peníze. Obec patřila k prvním v regionu, která začala byty skupovat, ale pak se trh změnil a investice se nasměrovaly do jiných projektů. Snahou je například udržet každý rok pět asistentů prevence kriminality, kteří se starají o bezpečnost do 22 hodin a přes den pomáhají i ve škole. „To je pro nás stěžejní věc,“ říká ve své kanceláři starosta Stanislav Zaspal. Obec zajišťuje i domovníka pro své dva domy.

Obrnice mají také řadu sociálních služeb a chtějí je rozšiřovat o speciální aktivity pro děti od 6 do 12 let. Zpracovává se projekt na nízkoprahové centrum, které bude na sídlišti. Obec hodně investuje do technických služeb, pro které se na jaře otevře nové zázemí u nádraží. Chystá také výstavbu klubovny na starém hřišti, které je místem pro pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí. V plánu je i modernizace hřbitova.

Obrnice
Obec Obrnice s 2 230 obyvateli leží v údolí chráněné krajinné oblasti České středohoří nedaleko Mostu. Obec už delší dobu čerpá dotace na práci se sociálně slabými obyvateli. Z příspěvků ministerstev či EU například opravila základní a mateřskou školu, vybudovala kulturní a společenské centrum, nové náměstí, dětská hřiště, chodníky, veřejné osvětlení a zapojila Romy do veřejně prospěšných prací a veřejné služby. Za integraci Romů do většinové společnosti Obrnice získaly ocenění Rady Evropy.