František je senior, který má rád svou zahrádku za domkem. Je slunečný říjen, a tak okopává záhon. Nahoře za plotem kdákají slípky, dole se táhne od říčního jezu až k hasičárně řada rodinných domů. „Tohleto je originál Chanov,“ prohlásí s rýčem v ruce 69letý František.

Na Chanov je hrdý. Je to rodák a patriot. Z Chanova by se neodstěhoval. „Žije se tu dobře, je to vesnice,“ vysvětluje. Podle něj nenápadné vísce v údolí říčky Bílina pokazil reputaci nepravý Chanov. „To je to sídliště nahoře,“ ukazuje západním směrem k nedalekému návrší. Tam stojí paneláky mostecké sociálně vyloučené lokality, které se kdysi začalo říkat Chanov. Proč, to už nikdo neví. Možná proto, že ves Chanov a mostecké paneláky jsou od sebe co by kamenem dohodil. Přitom jsou to úplně odlišné světy i katastry.

Chanov (kdysi Khan), zmiňovaný už ve 14. století, je místní část obce Obrnice, na jejíž zástavbu víska plynule navazuje východním směrem. Z historické osady zůstalo jen pár selských stavení a obvodová zeď starého mlýna, kde nyní sídlí autobazar přestěhovaný z mosteckého Benediktu. Žádná kulturní památka v Chanově už nestojí. Chanovskou sochu svatého Floriána z první poloviny 18. století památkáři koncem 80. let minulého století přesunuli ke kostelu ve Vtelně, kde stojí dodnes.

Zdroj: DeníkNavzdory geografické realitě, když zazní slovo Chanov, většina lidí si vybaví zdevastované paneláky na okraji Mostu. Nepomáhají ani dopravní značky „Chanov“ u vjezdu do této místní části Obrnic. Víska Chanov má i svůj katastr. Sahá až k mosteckému Vtelnu a patří do něj i obrnická sportovní hala a silnice I/13 i I/15.

V Chanově si také můžete nakoupit potraviny a drogerii v obchůdku v páteřní ulici Chanovská. „Jde to,“ komentuje lakonicky podnikání majitel provozovny Nguyen Van Thuan. Podle něj pro zboží chodí hlavně lidé z Chanova, Obrnic i z panelákového sídliště. „Ale zastavují se u nás i projíždějící řidiči. Máme otevřeno každý den. Práce je stále dost doma i v garáži,“ svěří se Ngueyn před řadovou garáží, kterou renovuje.

„Je tu klid, prostě normální vesnice,“ potvrzuje 54letá Romana. Místní rodačka dodává, že blízko je vše potřebné. Za chvíli je v Obrnicích, kde je škola a škola. A nedaleko je i Most, kam jezdí autobus. O přestěhování proto neuvažovala.

Blízkost nechvalně proslulých paneláků, kterým se všude jinde říká Chanov, je pro místní obyvatele faktem, s nímž už nic neudělají. Obecní úřad v Obrnicích se však nadále od paneláků distancuje. Místní samosprávě vadí, že obrnická místní část je spojována s problémy. „Jakmile na nějakém jednání v jiném regionu řeknu Chanov, tak se všichni diví, že nám to sídliště patří. Musím pak vysvětlovat, že to tak není,“ říká starosta Obrnic Stanislav Zaspal. Přiznává, že vžitá nálepka se dá těžko odpárat. „Došli jsme k tomu, že to asi už nemá cenu řešit, protože všem to nevysvětlíme. Také novináři, kteří o panelákovém sídlišti píši, mají pro něj zakódovaný název Chanov,“ dodá starosta. Ves Chanov patří k větším Obrnicím už přes šedesát let. Má zhruba 180 obyvatel.

Nepravý Chanov

Panelákové sídliště, kterému se říká Chanov, stojí na katastru města Most. Oproti sousední vesničce Chanov z éry středověku paneláky patřící městu vznikaly v letech 1978 a 1979. Sídliště mělo kino, kulturní středisko, samoobsluhu a další služby. Počet současných obyvatel se odhaduje na necelou tisícovku, z toho třetinu tvoří děti. Od roku 2013 město zbouralo čtyři poškozené paneláky. Na sídlišti jich zbývá osm.

Někdy se vyskytuje i název Chánov. Mostecká radnice, vlastník sídliště, ještě v říjnu 2003 psala o sídlišti jako o „Mostu 14 Rudolice“. Pro zjednodušení ale postupně převládl název Chanov či Chánov. „Obyvatelé sídliště Most 14 (Chánov) jsou prakticky všichni bez zaměstnání a pobírají pouze sociální dávky,“ napsalo v roce 2006 ministerstvo práce.