Miloš Šťastný ze sboru dobrovolných hasičů zavírá ve zbrojnici dveře garáže. Je hotovo. „Dneska jsme přetěsňovali hydraulické čerpadlo na plošině,“ řekne chlap jako hora a opře se o opravené služební vozidlo se znakem obce – otevřená červená věž obklopená zelení s bílými cestami do všech světových stran. Je to výstižný znak pro vesnici sevřenou kopci a industriální krajinou. Symbolizuje naději, že obří uhelný důl na severu, který pomáhá i bere, jednou zmizí a nahradí ho jezero, pole a lesy. Okolí Braňan se tak trochu vrátí do časů Rakouska – Uherska, kdy se dalo chodit všemi směry a kdy hasiči zakládali první sdružení. Velitel Šťastný ukazuje na zdi jednu historickou fotku. Parta v montérkách pózuje u staré hasičárny v době, kdy byl ještě malý kluk. Stejně jako on by měly v obci zůstat i další generace.

„Líbí se mi tu. Nechci se stěhovat jinam. Přijde mi to tady takové bezpečné, všichni se tu vlastně známe. Pro děti je tu vyžití a máme školku i školu. Není důvod odejít,“ svěřuje se 27letá Karolína tlačící kočárek k sídlišti. Je rodačkou a v Braňanech, které teď mají zhruba 1 200 obyvatel, žije celý život. Zvykla si využívat výhod větší vesnice. V obci je několik obchůdků a hřišť, zdravotnické středisko, pošta, knihovna, kulturní dům Stromovka nebo selský dvůr. I když covid společenský život utlumil a školáci nemůžou jezdit na zájezdy dotované šachtou, lidé se snaží nepropadnout depresi. O Velikonocích je bavil malý koňský průvod s kapelou. Jediné, co Karolíně vadí, je blízká těžba uhlí. „Je tu velká prašnost,“ vysvětlí. Pozná to prý hlavně na oknech, která nevydrží dlouho čistá.

Senior, který vyjde z domu za návsí, si stěžuje i na kamiony překračující v ulici Bílinská povolenou rychlost. „Je to hrůza. Ta třicítka by měla platit až nahoru,“ zlobí se a ukazuje na hlavní silnici směrem k sídlišti.

Natáčení seriálu Extinction v centru Mostu. Přihlížející mohli sledovat velký výbuch automobilu
FOTO: Rána, automobil v plamenech. V Mostě pokračuje natáčení akčního seriálu

Větší obec, více starostí. „Řešíme spoustu problémů, každý den je něco jiného,“ připouští ve své kanceláři starosta Petr Škanta. Třeba ta doprava. Frekventovaná silnice u obecního úřadu patří kraji, takže obec do provozu moc mluvit nemůže, maximálně může dát podnět. V plánu je sice krátkodobé měření rychlosti s pokutami, ale jsou obavy, že kamionů zrovna moc nepojede a radar odhalí spíše místní řidiče, kteří šlapají trochu víc na plyn a sankce je naštve.

Co se týče bydlení, mohou být Braňany vzorem. Na rozdíl od Mostu či Litvínova obec své činžáky neprivatizovala a naopak investovala do oprav sídliště. Zateplené fasády v pastelových barvách jsou vidět z daleka a okolí domů zůstává čisté. Tím, že má obecní samospráva nejhustěji obydlenou zónu pod kontrolou, nemusí řešit žádnou sociálně vyloučenou lokalitu typu Janov či Chanov. „Máme tu klid,“ říká starosta.

Prašnost je podle něj úděl všech obcí, které sousedí s šachtami. Doufá, že postupem těžby, která za pár desítek let vyvrcholí zatopením zbytkové jámy, se bude situace zlepšovat. Obec zatím spoléhá na to, že dýchaní usnadňují protiprašná opatření v dobývacím prostoru a jeho okolí. „S doly máme velmi dobrou komunikaci. Když je nějaký problém, tak můžeme volat přímo vedení a společně okamžitě řešíme nápravu,“ dodává starosta.

Výstava Trnka na zámku! lákala na zámek do Litvínova. Šlo o interaktivní expozici.
Zámek v Litvínově čeká na oživení. Letos bude lákat na Malého prince

Společnost Severočeské doly dlouhodobě upozorňuje, že se snaží obec před prachem z dolu Bílina chránit. Vyžadují to i úřady. V letních prašných měsících těžaři v dole skrápí nezpevněné cesty vodou a v posledních letech přimíchávají látku Calton, která na sebe váže částečky prachu. Tato směs vytváří na komunikacích krustu omezující rozfoukání prachových částic větrem. Začaly se používat i další vychytávky, jako je třeba ošetřování prašných důlních ploch hydroosevem. Na to teď doly kladou důraz. „Takto ošetřené plochy nepráší,“ upozorňuje mluvčí důlní společnosti Lukáš Kopecký.

U přesypů uhlí z jednoho dopravníkového pásu na druhý jsou atomizéry, které skrápí surovinu vodní mlhou. „Kde je to možné, stavíme různé valy, aby se terén zvýšil a prach ze šachty neunikal,“ zmiňuje mluvčí další opatření. Valy se navíc osazují nahusto keři a stromy, aby chytaly prach. Tento postup se podle mluvčího velmi osvědčuje. „Lesní pásy jsou nejlepším lapačem prachu,“ dodává. Jeden val tvoří hranici mezi šachtou a obcí. Společnost očekává, že růst zeleně bude účinnost protiprašného opatření zvyšovat.

Kopecký potvrzuje, že společnost vede s obcí otevřenou komunikaci. „Když obec něco potřebuje, tak se na nás může kdykoliv obrátit a my uděláme vše proto, abychom jí vyhověli,“ říká mluvčí.

Kvůli rekonstrukci trati a zastávek nejezdí tramvaje mezi chemičkou a Litvínovem. Nahradily je autobusy.
Litvínov chce zlepšit tramvajovou dráhu mezi domy. Dojde i na křížení u Jochy

Budoucí jezero Bílina, které má být vetší než jezero Most, je součástí plánu finální rekultivace po dolování. Teď se rekultivují plochy, kde se už uhlí netěží. Po zúrodnění vznikají zemědělská pole nebo se vysazují lesy.

Ministerstvo životního prostředí v roce 2019 podpořilo záměr společnosti pokračovat v těžbě uhlí na povrchovém dole do roku 2035. Závazné souhlasné stanovisko resort vydal po posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), ve kterém označil záměr za přijatelný a v souladu se zákony. Firma ale musí splnit desítky podmínek, aby negativní dopady na zdraví lidí a přírodu byly co nejmenší. Proti další těžbě protestovali hlavně ekologičtí aktivisté.

Obec Braňany
Leží 5 kilometrů od Mostu mezi kopci Kaňkov a Červený vrch a hnědouhelným velkolomem. V obci má pobočku i výrobce technických plynů Siad. Na obec i důl je pěkná vyhlídka ze svahu nad zahrádkami, kde stojí malá rozhledna a altán s informacemi o obci, historii a těžbě. Po těžbě má vzniknout u obce jezero o rozloze přes 900 hektarů (jezero Most má přes 300) a s hloubkou přes 100 metrů. Braňany jsou poprvé písemně zmíněny ve 13. století. Pod Červeným vrchem stála tvrz Červený Dvůr. Název Braňany je údajně odvozen od slova „brána“, protože starobylá ves ležící u údolní cesty z Mostu do Bíliny tvořila mezi kopci přirozenou bránu.