Když se řekne Milá, lidem se obvykle vybaví zaoblený kopec na okraji Českého středohoří. Výrazná hora s přírodní rezervací patří do katastru obce Bečov a na jaře patří k oblíbeným místům výletníků, kteří milují přírodu a výhled na malebné středohoří nebo zříceninu hradu Házmburk.

„Je to nádhera, úplně něco jiného, než na co jsme zvyklí z Jizerských hor. Tady je všechno rozkvetlé a takové čisťoučké,“ řekla po prvním výšlapu na Milou 60letá Jana Stará z Frýdlantu. Rezervaci o rozloze pěti hektarů navštívila s manželem o Velikonocích, kdy jim byl průvodcem jejich syn žijící poblíž Milešovky v Bořislavi na Teplicku. „Milá je krásná nejen kvůli tomu, že je to dominantní hora a je z ní nádherný výhled. Rodičům jsem chtěl ukázat hlavně flóru,“ řekl 35letý Jiří Starý. Rodina na úpatí kopce obdivovala barevný kontrast petrklíčů a fialek, o kousek výš koberce orsejů a sasanek a na slunném vrcholku zářivě žluté hlaváčky. „Milá je pro nás jeden z nejkrásnějších koutů Českého středohoří,“ dodal Jiří Starý.

Obec Saběnice u Mostu v éře budování komunismu v druhé polovině 20. století a vpravo současnost.
Saběnice kdysi a dnes: Tak se změnila vesnice u Mostu, které hrozil zánik

Z Prahy se přijel na Milou podívat David Pošta, který loni navštívil sousední horu Raná. Na Milé nebyl už několik desítek let a v druhé polovině dubna ho na skalnaté stráni překvapily trsy hlaváčků. „Letos je jich požehnaně,“ řekl. Podle něj je třeba chodit po kopcích, aby dnešní člověk poznal z výšky smysl krajiny, který při toulkách v údolí oku pozorovatele uniká.

„Je to jako v mýtech, kdy lidé vylezli na horu, podívali se do krajiny a hledali útočiště,“ uvedl turista, který má České středohoří také rád. Podle něj je dobře, že tato oblast zůstává svá a dosud se nestala místem masivního cestovního ruchu, přestože je v ČR ojedinělá. Milá je navíc součástí kopečků, které na obzoru připomínají vlny a někteří cizinci prý nevěří, že nejsou uměle vytvořené.

Milá je i vesnice

Ve stínu hory se krčí vesnička Milá, která tak známá není, ale do rezervace přes ni vede modře značená cesta. Ve vísce, písemně doložené ve 14. století, žilo před rokem 1989 trvale jen pár lidí. Starousedlíky postupně nahradili chataři a rodiny, které si začaly budovat nové bydlení. Z historických staveb se kromě statku a několika domů zachovala kaple a obecní škola, samozřejmě léta zavřená. „Dřív sem jezdila alespoň pojízdná prodejna, ale jinak tu není vůbec nic. Přesto jsme tady spokojeni,“ svěřila se jedna z chalupářek, která do Milé jezdí za klidem čtyřicet let a už nezná žádného rodáka.

Ovocný sad vzniká v místě, kde kdysi stál piaristický kostel, jedna z dominant později zbouraného starého Mostu.
U jezera Most, kde byl chrám, vzniká ovocný sad. Lidé se obávají vandalů

Jedním z mála lidí, kteří si ještě pamatují staré časy, je 74letý včelař Miroslav Pipota z Litvínova, jehož prarodiče v Milé bydleli. Pan Pipota má úly na zahradě u domku na okraji vsi, kde med také prodává, třeba batůžkářům. „Medu je dost. Včelám se tu daří velmi dobře a za třicet let jsem neměl jediný úhyn,“ sdělil včelař, jehož květový smíšený med získal v roce 2019 zlatou medaili od Výzkumného ústavu včelařského. Chovat včely se naučil od včelaře z Rané a od dvou včelstev se dostal až k současným třinácti. Daří se jim díky okolním loukám, keřům a ovocným stromům, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti.

Zdroj: DeníkVčelař je rodákem z blízkého Hrádku a než začal chodit do školy, jeho táta pracující v chemičce dostal byt v Litvínově, kam se rodina přestěhovala. Babička a dědeček ale žili v Milé až do 60. let. „K Milé mám vztah, jako by to bylo moje rodné místo,“ řekl včelař, který znal i ředitele místní školy, pana Šmída, a jeho manželku.

Vrch Milá
Hora zvonového tvaru se tyčí do výšky 510 metrů nad mořem. Je přístupná po modře značené turistické trase z obcí Bečov či Bělušice, kde zastavují vlaky. Trasa od úpatí na vrchol není kvůli strmé, úzké a kluzké pěšině vhodná pro kočárky, ale rodiče využívají zádové či břišní nosiče. Výlet se však vyplatí, protože Milá je Evropsky významnou lokalitou (EVL) s řadou vzácných či zvláště chráněných druhů rostlin. Například jeřáb milský je endemit s výskytem pouze na Milé. Skalní stepi a unikátní lesní porosty jsou také domovem mnoha zvířat, třeba tesaříků, motýlů, užovek a dudků.