Účastníci oznámeného shromáždění DSSS se chystají projít krupským sídlištěm ulicemi Komenského, Karla Čapka, Havlíčkova a Dukelských hrdinů. Účastníci proti shromáždění se chtějí sejít v ulici K Háječku, která je spojnicí mezi ulicemi Komenského a Karla Čapka. Minimálně na dvou místech, kde se obě trasy setkávají, reálně hrozí konflikt mezi účastníky obou shromáždění.

Střety mezi radikály a jejich odpůrci odstartovaly ve větší míře v Janově 17. listopadu 2008 na problémovém sídlišti Janov. Nedaleké Krupka je k němu částečně přirovnávána, mají tam podobné problémy. Jak to v Janově vypadalo, si můžete prohlédnout a přečíst ZDE.

„Policie ČR proto chystá v Krupce bezpečnostní opatření, jehož cílem je minimalizovat bezpečnostní rizika a zachovat ve městě klid a veřejný pořádek. Do opatření bude nasazena Krajská pořádková jednotka, policisté z pořádkové, dopravní a cizinecké policie, kriminalisté, připraveni budou policejní psovodi se psy a policisté s koňmi. Připraveny budou i pořádkové jednotky z Liberce a Prahy. Situaci v Krupce bude monitorovat policejní vrtulník. Počet nasazených policistů se bude odvíjet od aktuální bezpečnostní situace. Zatím proto nemůžeme uvádět žádná konkrétní čísla,“ informovala včera média krajská policejní mluvčí Jarmila Hrubešová.

Policie ČR opakovaně jednala se zástupci obou shromáždění. „Bez úspěchu jsme žádali Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, aby zvážila změnu trasy mimo sídliště. Z hlediska možností policejního zákroku představují úzké ulice v sídlištní zástavbě bezpečnostní riziko,“ dodala policistka.

Důležitou roli proto bude mít dnes v Krupce dvacítka policistů z Antikonfliktního týmu ústecké a liberecké krajské policie.

Budou vysvětlovat a apelovat na účastníky obou shromáždění, aby respektovali příslušná ustanovení zákona o právu shromažďovacím, jinak bude muset být jejich shromáždění rozpuštěno.

Shromáždění iniciativy „V Ústí neonacisty nechceme“ svolávají jeho organizátoři jako náboženské shromáždění. Náboženská shromáždění sice není třeba dopředu oznámit úřadu, ale i tato akce spadá do režimu zákona o právu shromažďovacím. Účel takového shromáždění musí sloužit k projevům náboženského vyznání.

O náboženské shromáždění nepůjde, pokud ho sice svolá církev, nicméně jeho cíl bude směřovat k vyjádření politického názoru, nesouhlasu s vedením radnice apod. Pokud je údajně náboženské shromáždění protidemonstrací proti určitým politickým názorům, nejde o výkon náboženské svobody.

"Uvedené shromáždění církve je jen „běžným“ shromážděním bez oznámení a je třeba s ním tak nakládat,“ vysvětlila Hrubešová. Takovéto shromáždění, přestože ho svolává církev nebo náboženská společnost, pak podléhá oznamovací povinnosti.

(tp)