Zedník Jiří Botoš pracoval na stavbách od svých sedmnácti let. Teď mu je dvacet, má dvouměsíční dítě a už druhý měsíc marně shání zaměstnání. O hledání práce v Německu neuvažuje. Proč?

„S němčinou na tom nejsem moc dobře, i když jsem s ní začínal v základní škole,“ svěřuje se mladý muž. Neznalost cizí řeči považuje za největší překážku. Dokonce za větší, než by bylo odloučení od rodiny. „Kdybych uměl aktivně německy a odjel vydělávat do Německa, manželka by to pochopila,“ dodal.

„Velkou bariérou je pro Čechy neznalost cizího jazyka,“ potvrzuje Oldřich Malý, ředitel krajského úřadu práce.

Dlouho očekávané otevření německého pracovního trhu, které nastane 1. května, patrně nesníží míru nezaměstnanosti v regionu. Podle oficiálních odhadů bude hledat uplatnění na německém trhu práce pouze několik desítek lidí. „To ve svém důsledku nemůže nijak výrazně ovlivnit vývoj nezaměstnanosti. Svědčí o tom i poměrně nízký zájem o informace k volnému pohybu pracovníků. Jen zlomek těch, kteří se na práci v zahraničí dotazují, ji také fakticky hledají,“ říká Malý.

BURZA V PIRNĚ
Zájemci o práci v Německu mohou získat informace i kontakty na burze pracovních příležitostí nazvané „Evropa“, kterou zítra od 10 do 14 hodin pořádá Úřad práce v Pirně.

Osmadvacetiletá Marta, propuštěná zdravotní sestra, ví, že v nejbližší době do Německa neodjede. „Musela bych umět dokonale Německy. Pasivní znalost mi nestačí,“ tvrdí. Migrace by se nebála. Říká, že by v saské nemocnici měla minimálně dvakrát větší plat než v Čechách a během roku by si mohla dovolit koupit auto. „Tady mají sestry základ deset dvanáct tisíc korun, tam v přepočtu přes dvaadvacet tisíc korun. Kdyby česká koruna neposilovala vůči euru, práce v Německu by se mi určitě dost vyplatila,“ míní. Obává se však druhé bariéry: že by jí při náboru sester nestačila maturita. „Bez bakalářského vzdělání bych tam mohla dělat nemocniční uklízečku,“ říká.

Zvýšený zájem o práci v cizině hlásí pracoviště informační sítě EURES. „Ve většině případů se jedná o nezaměstnané. Dále jsou zájemci, kteří sice práci mají, ale jsou špatně finančně ohodnoceni a ví, že v Německu by si v tomto směru polepšili,“ uvedla EURES poradkyně Leona Bláhová. Převažuje zájem o místa v gastronomii a hotelnictví, stavebnictví a strojírenství, z profesí se jedná o svářeče, strojní zámečníky a mechaniky, elektrikáře, tesaře a zedníky.

„Největší překážkou ve vycestování za prací je jazyková bariéra,“ přiznává Bláhová.