V Mostě zůstává místní koeficient na hodnotě 2. Poplatníci tak v roce 2024 uhradí daň z nemovitosti navýšenou jen o novou státní základní sazbu. Daň z bytu o rozloze 80 plošných metrů tak vyjde na 2 391 korun, místo loňských 1 366 korun. Například 59letý Tomáš z Mostu vlastní dva panelákové byty a za oba musí zaplatit. S rodinou žije v bytě o velikosti 68 metrů čtverečních a zároveň upravuje zděděný menší prázdný byt. Kvůli vyšší dani zaplatí o stovky korun víc. „To se dá ještě unést, i když v Mostě znovu zavedli poplatek za odpad. Naštěstí město nezvyšovalo místní koeficient, což hodnotím kladně. S celostátním zvýšením daně nic neudělám. I když za to nejsem rád, akceptuji to a jsem s tím smířený,“ svěřil se Mostečan.

Základem k výpočtu daně je výměra podlahové plochy v metrech čtverečních, která se vynásobí celostátním koeficientem 1,22. K tomu je třeba započítat zvýšenou daňovou sazbu pro byt ve výši 3,50 korun za čtvereční metr. To se vynásobí koeficientem 3,5 určeným podle počtu obyvatel Mostu a číslo se nakonec vynásobí místním koeficientem 2.

Zda město pro příští rok tento koeficient posune výš na škále 1 až 5, není zatím jasné. Že to bude letos zřejmě velké téma, naznačila nedávná vášnivá debata o ročním poplatku za odpad ve výši 840 korun, který je letos v Mostě povinný pro většinu obyvatel, včetně dětí. Podle Jiřího Nedvěda z opozičního Sdružení Mostečané Mostu (SMM) by bylo lepší, kdyby svoz odpadu za lidi nadále platila radnice, protože ta nedokáže vybrat poplatky od každého kvůli velkému počtu neplatičů a nájemníků bez trvalého pobytu. „Pokud městu nestačí jeho příjmy, bylo by lepší a mnohem spravedlivější vybírat peníze přes daň z nemovitosti. Když se tato daň zvedne, tak se dotkne všech bez rozdílu,“ uvedl Nedvěd. Navýšení koeficientu by podle něj mohlo vést k nižšímu odvodu než u poplatku za odpad, ale zisk města by se nesnížil. Je to však jen hrubý odhad. Koeficient 2 byl v Mostě zaveden od ledna 2012. Důvodem bylo částečně kompenzovat propad v příjmech města kvůli tehdejšímu zrušení poplatku za komunální odpad.

Těžební rypadlo RK5000 by se po svém přesunu mohlo stát turistickou atrakcí.
Gigant z lomu ČSA by se mohl stát turistickou atrakcí, bez stěhování to nepůjde

Mostecká radnice nyní čeká, jak bude ekonomiku města ovlivňovat celý vládní konsolidační balíček a kolik vybere za odpad. I když je nyní těžké odhadnout vývoj skutečné bilance příjmů a výdajů, městská samospráva nevylučuje negativní vývoj a počítá s nepopulární debatou o možném lokálním zvýšení daně z nemovitosti. „Je potřeba pracovat i s touto variantou. Jsme připraveni na diskuzi o tom, zda koeficient upravit či neupravit,“ sdělil primátor.

Mohlo by vás zajímat: Pokochejte se výhledem ze sopky Milá, kde je vrcholová kniha

Zdroj: Deník/Martin Vokurka

Také Litvínov daň z nemovitosti na sídlištích letos nezvedl. Místní koeficient stanovený litvínovskou radnicí narostl z hodnoty 2 na 5 jen v průmyslových oblastech Záluží a Růžodol. „Chceme tak vyrovnat negativní dopady činností, které zde probíhají. Mám na mysli nejrůznější typy ekologické zátěže, jako je hluk, prašnost, zvýšená zátěž nákladní i osobní dopravou,“ zdůvodnila nové finanční opatření starostka Kamila Bláhová (ANO). Litvínov si tak na dani z nemovitosti celkově polepší o desítky milionů korun.

V Růžodolu dolehne nárůst této daně hlavně na firmu Celio, která má v oblasti skládku a haly na zpracování odpadu. „Samozřejmě se nás to dotkne jako veškeré zdražování. Musíme se s tím nějak popasovat. Nemáme jinou možnost, nemůže si dovolit nezaplatit,“ sdělil generální ředitel společnosti Karel Šašek. Veškeré zdražování a navyšování daní Celio promítá do svých cen. Litvínov to ale nepocítí. I když si město díky maximálnímu pětkovému koeficientu výrazně zvýší daňové příjmy, odpadu se v Celiu zbavuje za stejnou cenu, protože stále platí tarif vysoutěžený při veřejné zakázce. Totéž se týká i Mostu.

Domácí násilí. Ilustrační foto.
Měl se pokusit zabít přítelkyni, k soudu se mu nechce. Procesu se ale nevyhne

V Záluží je dominantním vlastníkem nemovitostí rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol, které patří místní chemička. Společnost nechtěla skokový nárůst koeficientu komentovat, ale podle zákulisních informací bylo vedení společnosti ze změny nepříjemně překvapené. „Je to vnímáno extrémně negativně,“ sdělil v sms zprávě opozičnímu zastupiteli Milanu Šťovíčkovi (STAN) jeden z vysoce postavených manažerů Orlenu. „Vůči firmám je to diskriminační opatření,“ dodal politik. Místní zvýšení daně nepodpořila ani opoziční litvínovská ODS. „Jedná se z našeho pohledu o selektivní daň, která je zaměřená jen a výlučně proti podnikatelským subjektům. Je to diskriminace místního průmyslu,“ uvedl zastupitel Daniel Volák (ODS) s odvoláním na historické strategické partnerství Litvínova a chemičky. „Je to kudla do zad dlouholetému přátelství,“ dodal Volák. Podobně se vyjádřila i opoziční SPD, která se zastala i jiných plátců daně. „V Záluží nesídlí jen firmy, které se podílejí na ekologické zátěži,“ uvedla zastupitelka Ivana Turková (SPD).

Vedení města nařčení z diskriminace odmítlo. Podle radních, kteří očekávají propad v příjmech, bylo zvýšení koeficientu nutné, aby město mělo peníze na svůj rozvoj. Za zisk chce radnice zlepšit budovy škol, veřejná prostranství, dopravu a další občanskou vybavenost v Litvínově, z čehož mají profitovat i podnikatelé a jejich zaměstnanci.

Jak si vypočítat daň z nemovitosti v Mostě?
Modelový příklad:
1. Byt 50 m2 v bytovém domě.
2. Základ daně: 50 x 1,22 = 61
3. Sazba daně: 3,50 Kč/m2 x koeficient podle počtu obyvatel (Most má koeficient 3,5) = 12,25 Kč/m2
4. Daň = 61 x 12,25 = 747,25 Kč
5. Doplnění o místní koeficient: Most má 2
6. 747,25 x 2 = 1 494,5 Kč, zaokrouhleno na 1 495 Kč
7. Celková daň po úpravě místním koeficientem: 1 495 Kč

Srovnání daně v Mostě letos a loni:
Byt 50 m2: 1 495 Kč letos, 854 Kč loni
Byt 80 m2: 2 391 Kč letos, 1 366 Kč loni
Rodinný dům s jedním nadzemním podlažím a zastavěnou plochou 140 m2: 4 185 Kč letos, 2 391 Kč loni

Výši daně z nemovitosti vypočítá finanční úřad a složenky s částkou, kterou budou muset vlastníci zaplatit, dostanou do schránky přibližně v dubnu. Daň pak budou muset zaplatit do 31. května. Přiznání daně do konce ledna budou muset podat například ti, kteří si v minulém roce pořídili nemovitost, nebo mají v katastru nemovitostí zapsanou nemovitost jako garáž, ale dosud ji přiznávali třeba jako příslušenství k rodinnému domu. Podle odhadu Finanční správy se tato povinnost týká v tuzemsku jen asi sta tisíce lidí.