Mirkovi je přes čtyřicet let a pracuje v sociálních službách. Pět dní v týdnu jezdí z Litvínova do zaměstnání v deprivovaném sídlišti Janov. Když vystoupí z autobusu MHD a prochází zadními ulicemi kolem opuštěných paneláků, nemá z toho vůbec dobrý pocit. „Je to hnus,“ prohlásí u plotu, za kterým vrcholí úřední demolice už čtvrtého zdevastovaného paneláku. Za troskami, které zpracovává těžká technika smáčená vodou kvůli prašnosti, stojí další prázdné domy se stovkami bytů.

Ty jsou spíše smetištěm než místem k životu. Kdyby Mirek sešel z chodníku, postavil se na špičky a nahlédl otvorem bez okna do jednoho z bytů v přízemí, viděl by něco jako obývací pokoj, ale s ohořelými stěnami a s hromadou nepořádku až po parapet. Jen mňoukání toulavých koček by zvědavci připomnělo, že kdysi tu bylo živo a útulno jako kdekoliv jinde v Litvínově.

„Lidi, co tohle udělali bych potrestal a nedával bych jim žádné byty,“ povzdechne si Mirek. Svěří se, že na svých cestách do práce liduprázdnou částí Janova prý občas někoho zahlédne, jak přechází z jednoho vybydleného domu do druhého, ale zatím ho nikdo neobtěžoval. I tak prý není chůze touto částí sídliště nic příjemného. „Měly by se zboural všechny opuštěné paneláky. Janovu by to možná pomohlo,“ dodá Mirek a zamíří do spodní části lokality, kde jsou udržované zateplené paneláky s předzahrádkami.

Právě tam bydlí o něco starší Petr. V Janově žije od 70. let minulého století, kdy navštěvoval i místní školu. „Tady to máme pěkné, ale dřív bylo krásné celé sídliště. U baráku jsme neměli parkoviště, ale náměstí, kde nám vyhrávala dechovka. A do sportovní haly jsme chodili na koncerty různých zpěváků a skupin. To už je ale pryč. Nebýt těch Vietnamců, tak teď tady není nic,“ říká Petr.

Nyní se bourá panelák v ulici Jiřetínská

Tam už léta nikdo nežil. Celkové náklady na demolici jsou přes devět milionů korun, část městu uhradí ministerstvo pro místní rozvoj. Na sídlišti byla dříve desítka opuštěných domů vyhledávaných vandaly, zloději a narkomany. V takovém neutěšeném stavu byl Janov, když nastoupilo současné vedení města. To v zastupitelstvu před pěti lety prosadilo kvůli snížení bezpečnostního a hygienického rizika výkup čtyř vybydlených paneláků za celkem 1,5 milionu korun od společnosti CPI BYTY a začalo připravovat sérii demolic. V roce 2020 radnice nechala zbourat první dům se 144 poškozenými byty. Pak odstranila dva další velké domy a letošní demolice je poslední, protože víc domů radnici v Janově nepatří.

S demolicemi, po kterých vznikly nové travnaté plochy se stromy sice ubylo starostí, ale zbylé zanedbané soukromé paneláky dál sídliště hyzdí. „Trápí nás to,“ řekl místostarosta Karel Rosenbaum. Radnice se stavebním úřadem podle něj pracuje na tom, aby se situace zlepšila, ale naráží na potíže. Nefunkční společenství vlastníků nejsou dosažitelná, což brání ve výkupu. Majitelé bytů jsou navíc mnohdy cizinci z různých zemí, kteří byty pronajímali a pak se o ně přestali starat.

Radnice by chtěla zbourat všechny opuštěné domy

Radnice jedná s ministerstvem o možnostech dalšího postupu. Brzy bude další schůzka. „Je to úloha státu, aby našel řešení a pomohl nám,“ sdělil místostarosta. Řešením by mohlo být v budoucnu vyvlastnění, ale město potřebuje od státu záruky, že nebude zatížené případnými vleklými soudními spory.

Janov tak zůstává jedním z největších problémů Litvínova. Vyplývá to i z nové pocitové mapy, která vznikla na základě online dotazníku vyplněném 265 respondenty od května do června tohoto roku. Jen minimum lidí označilo Janov za lokalitu, kde se cítí bezpečně ve dne a kde to mají rádi. A vůbec nikdo pozitivně nehodnotil oblast s prázdnými paneláky.

Historie Janova
Kdysi to byla samostatná vesnice u Litvínova, v 19. století známá mimo jiné zázemím pro rekreaci. Po zbourání velké části starých domů, k nimž zajížděla tramvaj, vzniklo na přelomu 70. a 80. let minulého století velké panelové sídliště kam se stěhovali i lidé z obcí likvidovaných kvůli těžbě uhlí. Počet evidovaných obyvatel po vzniku sociálních problémů začal klesat. V Janově nyní žije několik tisíc obyvatel a je považován za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR. Struktura vlastnictví domů zůstává po privatizaci složitá. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho je menší část opuštěna či poškozena. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Hlavními problémy sídliště jsou už řadu let devastace bytového fondu a migrace. K příčinám úpadku, který se snaží zmírnit různé veřejné služby, patří i kriminalita, drogy, narušení veřejného pořádku a sousedské konflikty. Letos na podzim uplyne 15 let od pokusu o protiromský pogrom, který skončil střetem demonstrantů s policií.