Část Mostečanů možná podepsala petici proti snížení ceny bydlení v Chánově, aniž věděla, co přesně podepisuje. Existuje podezření, že minimálně jeden z aktivistů najatých ČSSD získával podpisy na základě lživého tvrzení, že petice je proti odpouštění dluhů v Chánově. Toto drsnější falešné tvrzení mohlo usnadnit sběr podpisů a zvýšit popularitu ČSSD na úkor chánovských Romů.
Svědkem manipulace se stal na ulici paradoxně náměstek primátora Luboš Pitín (SMM), který s radními pro kontroverzní snížení nájemného v Chánově hlasoval. Pitín tvrdí, že člověk, který ho o podpis petice požádal, neuměl odpovědět na základní otázky a odvolával se pouze na číslo rozhodnutí rady. „Neměl k dispozici ani text,“ řekl Pitín.
Zastupitelé ČSSD jakoukoliv manipulaci odmítají. Trvají na tom, že všichni podepsaní věděli, co podepisují.
„Takto to nemohlo zaznít,“ reagoval na rozhovor Pitína s nejmenovaným sběračem podpisů sociální demokrat Ľubomír Holý, jeden ze spoluautorů petice. „V žádné větě se nezmiňujeme o tom, že to bylo pod číslem jednání rady. Lidé, kteří nám zajišťovali petiční akce, nedostali tyto informace a tudíž je nemohli ani dát,“ dodal Holý.
„Nelžu, takto jsem byl osloven,“ uvedl Pitín.
Pitín své podezření oznámil veřejně minulý čtvrtek na zasedání zastupitelstva. Petici s podpisy 3 240 lidí předal radním Karel Novotný (ČSSD).
Socialisté požádali radní již v lednu, aby přehodnotili snížení nájmu v Chánově. Obě strany se od té doby vzájemně kritizují: žádná před druhou neustupuje.
„Rozhodnutí rady se nám jeví jako nesystémové a může do budoucna vytvořil velmi nebezpečný precedens,“ řekl Novotný.
ČSSD hovoří o „diskriminaci naruby“. Podle autorů petice nelze jedné skupině obyvatel snížit nájemné s tím, že byty v lokalitě nesplňují požadavky slušného bydlení, že jsou na nízké úrovni, že mají zničené vnitřní vybavení a že do nich kvůli dluhům neteče teplá voda.
Novotný odmítl názor, že se ČSSD chtěla populistickou peticí politicky zviditelnit. „Mít jiný názor není populistické,“ řekl.
„Je škoda, že komunikace není na lepší úrovni,“ sdělil primátor Vlastimil Vozka.
Po slevě ušetří jedna chánovská rodina okolo 200 korun měsíčně. Dluhy za bydlení v Chánově klesly podle radnice v prvním pololetí o tři čtvrtě milionu korun. „Podařili se nám kroky, na které by každé město mělo být pyšné,“ komentoval primátor přísnější vymáhání dluhů od všech dlužníků města, které například najalo druhého exekutora.
Snížení nájmu v Chánově označil Vozka pouze za jedno z dílčích opatření komplexního sociálního plánu. Ten má mimo jiné zajistit, aby se nájemnici z Chánova nestěhovali do jiných částí města.
Chánovští žijí podle primátora v neadekvátních podmínkách v příliš velkých bytech, které jsou nad jejich možnosti, a město nemá peníze na vybudování malých bytů, do kterých by se mohli přemístit. „Máme možnost je vystěhovat, a oni se nám pak nastěhují do jiných volných bytů ve městě. To ale problém neřeší,“ řekl primátor.
O vytvoření udržitelného sociálního bydlení v Chánově se snaží zvláštní integrovaný plán, který má poprvé s použitím cílených dotací od EU pomoci do roku 2015 také sídlišti Stovka.
Oslovení Romové už dříve pro Deník uvedli, že snížení nájmu v Chánově jim „trn z paty nevytrhne“ a že zastupitelé ČSSD se o místní problémy nezajímají a nechápou souvislosti.
„Obracím se k radě města s výzvou, přehodnoťte, prosím, svoje rozhodnutí. Chceme-li řešit tuto velmi vážnou věc, musíme najít shodu průřezem všech politických stran a hnutí nejen dnes, nejen zítra, ale i v dalších letech. Je úplně jedno, jestli v tuto chvíli bude vládnout Vlasta s Frantou nebo Venca s Josefem. Neznám univerzální řešení, ale víc hlav, víc ví. Jde o kompromis, který bude v zájmu všech občanů města Mostu, ne jen jedné jeho části.“
„Budeme se peticí dále zabývat. Věřím tomu, že vzájemnou komunikací si tyto záležitosti vysvětlíme a že se budete podílet na řešení problematiky Chánova. Očekávám vaši účast.“
ROMOVÉ V CHÁNOVĚ OČIMA ROMSKÉ ŠKOLAČKY MICHAELY POMPOVÉ (její esej Nechtěla bych být jiné národnosti získala 1. místo v celostátní soutěži Menšiny mezi námi, vyhlašované sdružením Romea a podpořené ministerstvem školství)
Nechtěla bych být jiné národnosti
Jmenuji se Michaela a chodím do 5 . třídy. Bydlím se svojí rodinou v Mostě – vlastně v jeho jedné části, v Chanově.
Mnoho lidí v naší republice ví, že v Chanově žijí pouze Romové. Já jsme také Romka a zatím jsem nikdy nepřemýšlela o tom, proč tomu tak je.
Moji rodiče tu bydlí už několik let. Vyprávěli mi, jaké to tu bylo hezké a moderní, když se postavilo nové sídliště. Hodně se tu však změnilo.
Ne všichni Romové se uměli o své byty a domy starat. Naše rodina by teď potřebovala větší byt. Bydlení v Mostě by bylo hezké, ale nemáme dost peněz na jeho koupení.
Tatínek je vyučený pekař a pracuje v pekárně. Bydlí nás šest lidí v malém bytě, ale jsem rádi, že jsme spolu.
Chodím do školy v Chanově a moc se mi tam líbí. Někteří kamarádi museli odjet do Anglie, protože si jejich rodiče myslí, že se tam budou mít lépe. Já jsem šťastná tady a snažím se, abych se vyučila jako tatínek.
Chtěl bych být paní učitelkou a učit třeba romské děti v naší škole.
Moji kamarádi umí krásně zpívat a tancovat, rádi malují a kluci jsou šikovní na sport. Vyhráváme spoustu soutěží a všem dokazujeme, že romské děti mohou být šikovné.
Je zvláštní říkat o některých lidech, že jsou bílí a jiní černí. Já mám strach ze skinů, protože nás prý nemají rádi. Bojím se, že přijdou i do Chanova a ublíží nám.
Bojím se o celou rodinu a nevím proč. Tatínek říká, že tomu ještě nemůžu rozumět a že se nemusím bát. Asi bych mu měla věřit.
Nevadí, že jsem Romka – jsem mé mámy, mého táty, babičky a dědečka. I oni jsou Romové a já vím, že se za mě nikdy nebudou stydět. Jsem šťastná, že jsem jejich rodina a chci jim dělat jenom radost.
Mám spoustu romských kamarádů a je s nimi legrace. Mají tmavé oči, černé vlasy a někteří i hnědou kůži.
Romské přísloví říká: Ma de proda, savi hin manušes morči, ale kikl, savo les hin jilo (Nehleď na to, jakou má člověk kůži, všímej si, jaké má srdce.).
Kdyby všichni lidé znali tuhle větu, snad by bylo na celém světě lépe.
Budu si to moc přát.
