Mostecká radnice výrazně omezila účast na chystané prezentaci projektu výstavby prvního kontejnerového domu v Chanově. Do velkého radničního sálu může 10. března odpoledne vstoupit jen malá skupina politiků, úředníků a několik pozvaných obyvatel Chanova. Důvodem opatření je podle vedení města zhoršení epidemické situace, při které je shromažďování osob velmi rizikové. „Předsedové klubů zastupitelů mohou vyslat za každý klub maximálně dva zástupce, kteří se jednání zúčastní,“ sdělil Deníku náměstek primátora Marek Hrvol (ProMost). Návrh vysílat prezentaci online byl zamítnut.

Původně mělo být vše jinak. Radnice záměr projektu oznámila v roce 2018. Po protestech části obyvatel, opozice a některých organizací město slíbilo, že až bude projekt hotový, představí ho lidem v Chanově. Jenže pak přišel covid a radnice prezentaci odkládala. Loni v prosinci zastupitelstvo schválilo městský rozpočet na rok 2021, kde na vybudování kontejnerového domu vyhradilo 20 milionů korun. Minulý týden dostalo pozvánku na prezentaci projektu všech 45 zastupitelů, ale po vyhlášení nového nouzového stavu v pondělí 1. března radnice počet účastníků snížila na minimum.

Mezi pozvanými není Ján Chromý z Chanova, který proti kontejnerům veřejně vystupoval a šířil dvě petice podepsané několika stovkami lidí. „Já jsem s tím počítal, že mě nepozvou. Nevidím žádnou vstřícnost,“ řekl Deníku. Podle něj radnice pozvala z Chanova lidi, od kterých očekává podporu. Chromý stejně jako část mostecké opozice trvá na tom, že kontejnery, které město označuje za modulové bydlení, jsou nevhodnou alternativou a situaci v Chanově zhorší. Chromý doporučuje opravu dvou paneláků stavební firmou vybranou ve veřejné soutěži, v níž by byla podmínka přijmout na některé práce lidi z Chanova. Podobně se řešila dotovaná rekonstrukce několika domů před osmi lety.

Obec Korozluky
Lockdown v Korozlukách. Na zámek nepřijeli dělníci. Venku ani noha

Podle Chromého je velká škoda, že se prezentace neudělala dříve a v Chanově, kde by zazněla řada připomínek a dotazů. Za jednu z nejdůležitějších považuje otázku, kdo bude v kontejnerech bydlet.

Radnice do nich chtěla nastěhovat hlavně zbylé rodiny z bloku 3, jenže vybydlený panelák loni zbourala. Stejný osud čeká podle Hrvola i další zdevastované bloky v Chanově. Jejich obyvatelům chce město nabídnout jako alternativu právě kontejnerové byty, aby zůstali v Chanově a nestěhovali se do města. „Pro ně by měl být primárně určen modulový byt. Myslím si, že je to cesta, kterou by město mělo jít dál,“ řekl náměstek primátora minulý týden na zasedání zastupitelstva. Dodal, že nakonec na sídlišti budou zřejmě jen moduly. „To je absolutní nesmysl,“ sdělil Deníku Chromý.

Tento záměr ale zazněl už v létě v roce 2018, kde se na radnici hovořilo o případné budoucí proměně celého Chanova v kontejnerovou vesničku. Výstavbu modulů podporuje Sdružení Mostečané Mostu (SMM), které před třemi lety slibovalo ve volební kampani výstavbu „vesnice pro lůzu“. Podle Martina Domína (SMM) by cena bytů v Mostě klesla, kdyby se Chanovští přestěhovali do města. Kritik kontejnerů Jan Hrubeš (Piráti a Zelení pro Most) upozornil, že oprava paneláků by byla výhodnější, protože město by mohlo získat dotaci. Podle primátora Jana Paparegy (ProMost) by se paneláky nepodařilo udržet a vyžádaly by si další peníze. Moduly splňující normy pro bydlení mají naopak provoz sídliště zefektivnit.

Přehrada Nechranice. Ilustrační foto.
Na přehradě Nechranice berou cejni a kapři, rybáři ale mají smůlu

„Já je negativně nevnímám. Vedení města dává obyvatelům Chanova šanci, aby měli důstojné bydlení. Vyřešíme tím jejich neutěšenou situaci,“ podpořil radnici opoziční zastupitel a hejtman Jan Schiller (ANO). Nelíbí se mu, že modulům se říká „čunkodomek“. Studie pro Chanov, kterou viděl, se mu líbí. Podle něj modul vypadá lépe než paneláky, kde se teď žije, a nikdo nájemníky nenutí, aby se přestěhovali. Schiller uvedl, že v Mostě určitě žije řada sociálně slabých, kteří by nové bydlení uvítali.

Podle opozičního zastupitele Adama Komendy (nezařazený) by bylo ideální udělat prezentaci projektu až po nouzovém stavu, ale v Chanově pro místní obyvatele. „Kontejnerový dům bude na jejich sídlišti. Měli by mít právo se k tomu vyjádřit,“ vysvětlil. Na 10. března navrhl alespoň online přenos se záznamem. Podle primátora by to ale bylo nadbytečné. „Takový prostor bych tomu nedával,“ podpořil primátora hejtman, podle kterého by se neměla dělat z Chanova senzace.

Podle spolku Architekti bez hranic, který posuzoval dokumentaci k územnímu a stavebnímu řízení, kontejnerový dům není vhodný pro dlouhodobé nájemní bydlení ani pro problematickou periferii města.

Ilustrační foto.
Láska na "hranicích" obcí: Milenci zkoumají mapy, aby se mohli setkat

Z projektu vyplývá, že se jedná o třípodlažní bytový dům ve tvaru kvádru, s plochou střechou a bočními vstupy se schodišti. Objekt tvoří modulové buňky (tzv. kontejnery) s celkem 18 byty: 9 bytů 2+kk o ploše 44 metrů čtverečních a 9 bytů 3+kk o ploše 58 metrů čtverečních. Součástí domu je technická místnost, kočárkárna a kolárna. Fasáda je z plechu, okna a dveře z plastů. V objektu budou vodovod i elektřina. Projekt také garantuje zajištění tepla podle norem a teplé vody pomocí bojlerů. Novostavba bude stát na okraji Chanova, u otočky mezi paneláky 8 a 10. Předpokládaná doba výstavby je půl roku.

Plánovanou výstavbu loni kritizovala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ve své zprávě, kde komentovala vlastní šetření v Mostě, uvedla, že "realizací modulové výstavby v segregované lokalitě Chanov se statutární město Most dopustí diskriminace v oblasti bydlení z důvodu etnického původu". Vedení města s tím nesouhlasilo.

Od roku 2013 město zbouralo v Chanově čtyři poškozené paneláky. Na sídlišti jich zbývá osm. Bloky 2, 8, 11 a 13 jsou od roku 2012 opravené za 43 milionů korun, z toho většinu nákladů pokryla dotace od EU.

Sídliště Chanov
vzniklo na okraji Mostu v letech 1978 a 1979. Mělo kino, kulturní středisko, samoobsluhu a další služby. Postupně na sídlišti převážili Romové a situace se začala výrazně zhoršovat mezi lety 1985 až 1988 po příchodu dalších rodin ze Slovenska či venkova. Kromě toho město tehdy tiše podporovalo výměny bytů romských rodin z města s neromskými z Chanova. Počet současných obyvatel se odhaduje na necelou tisícovku, z toho třetinu tvoří děti.