Sousedský piknik Čechů a Němců u zavřené státní hranice v lese na Klínské bráně připomíná setkání disidentů během totality. Padesátka lidí od dětí po seniory debatuje o všem možném, ochutnávají z hromad jídla a snaží se nemyslet na omezující zákazy. Hlavně na ten, že nesmí překročit hranici.

Přátelský happening v zemi nikoho, což je palouk mezi hraničními sloupky na turistické trase, zblízka sleduje skupinka českých policistů. „Dobrý den, nechcete aspoň čokoládový muffin? Pojďte se najíst, je tam i bábovka,“ láká ostražitou hlídku k prostřenému stolu jedna z českých žen. Muži ve zbrani pookřejí. „Nemůžeme sundat roušku, pak nás tady někdo vyfotí…,“ vysvětluje policista u služebního vozu. „Tak zajdete za roh nebo do auta,“ skočí mu do řeči hostitelka. „Děkujeme, jste moc hodní, ale…,“ netají rozpaky stráž. „Tak když si to rozmyslíte, tak mávněte a my vám něco přineseme,“ prohlásí servírka a za pár minut už nese k autu muffin se zapíchnutou vlaječkou s nápisem My jsme sousedé.

„Je to o pohodě,“ říká spolupořadatel setkání Vladan Reňák z místního Klubu česko-německého partnerství. „Chtěli jsme se potkat. Kontakt nám chybí a je to vidět. Přišli i lidé, které osobně neznám.“

Na první sobotní setkání před dvěma týdny dorazilo 26 nadšenců, ale teď je to skoro dav. Němci převládají. Jsou hlavně z okolních obcí Seyda, Seiffen, Neuhausen a Olbernhau. „Jsem mile překvapena, že je tu dvakrát víc lidí než minule,“ svěří se Lucie Bernhartová z Mostu. Po dlouhé době opět vidí kamarády, kolegy a šéfovou. Lucie dělá v Olbernhau, ale kvůli úředním překážkám tam nejezdí. Zaměstnavatel jí naštěstí umožnil pracovat z domova. „Je to má druhá rodina,“ říká o svém týmu.

Češka Ivana, které je 58 let, přišla na piknik kupodivu z Německa. Žije a pracuje v Bärensteinu, kde buduje vztah se saským přítelem. „Chybí mi čeština, já potřebuji slyšet češtinu, potřebuji kontakt s lidičkama z Česka,“ líčí nedobrovolný půst v roušce v barvách české vlajky.

Když začnou všichni zpívat Včelku Máju, Ivana česky téměř křičí, aby její mateřština vynikla.

Hranici tu netvoří potok ani závora, ale zeleň kolem mezinárodního označníku výletních tras. „Jsme na hranici, ale nepřekračujeme ji a držíme se pravidel. Lidé se chovají zodpovědně a nechtějí nic porušovat,“ tvrdí Reňák. Veřejná sobotní setkání u Klínů bude klub pořádat jednou za 14 dnů, dokud průchod mezi zeměmi nebude volný.

Klub pořádající i menší srazy vznikl v Litvínově v roce 2018 jako facebooková aktivita několika přátel, kteří chtěli posílit přeshraniční poznávání sousedů. Nyní mají skoro 1400 příznivců. Během pandemie koronaviru vymysleli setkávání na hranicích, které by vyhovělo předpisům. První piknik, už pod hlavičkou mezinárodní občanské iniciativy Soboty pro sousedství, byl na 6 místech. V sobotu 16. května jich bylo 12 včetně hranic s Bavorskem, Rakouskem a Polskem. Teď je v plánu i Slovensko.

Sousedé varují před nedůstojnou izolací, která trhá na kusy pracovní kolektivy, rodiny, kulturní i ekonomické vazby. „Na obou stranách hranice sdílíme obavu, že nás uzavřená hranice uvrhne mnoho let zpátky a tak jako v nedávné minulosti se opět ocitneme jakoby na konci světa,“ sdělil německý aktivista Christoph Mauerer.

Jeho kolegové na Mostecku například navrhují, aby státy tolerovaly při mimořádných situacích místní přeshraniční styk obyvatelům sousedících okresů kvůli cestám za prací, lékařem, rodinou či nákupy. Celostátní iniciativa před sobotní akcí zaslala vládám Výzvu za svobodné sousedství, aby jednaly o otevření hranic. Další setkání sousedů má být v sobotu 30. května.

Klínská brána je rozcestí poblíž přírodní rezervace Černý rybník u obce Klíny, kam sahala obora jelení zvěře z 18. století. Název brána vznikl podle průchozí otevřené stodoly, která už na česko-německém pomezí nestojí. Zachovalá lesní cesta symbolizuje opětovné propojení obou zemí po vstupu ČR do EU.