Sdružení Mostečané Mostu oznámilo, že požádá v pondělí 28. května primátora Jana Paparegu o urychlené svolání mimořádného zasedání zastupitelstva. Opozice chce prosadit jediný bod: Vyhlášení celého města za vyloučenou lokalitu. Most by se tím připojil k Ústí nad Labem, kde má stejné opatření zastavit příliv takzvaně nepřizpůsobivých, kteří by už v žádném domě neměli nárok na doplatek na bydlení.

„Čin Ústí nad Labem, sídla kraje, musíme podpořit a ukázat státu, že jiný prostředek pro boj s ničením našich měst neexistuje,“ sdělil předseda klubu zastupitelů Sdružení Mostečané Mostu Luboš Pitín. Podle sdružení celoplošná regulace dávek omezí jen „vyžírky“ a ne ty, kteří se stěhují za prací a dávky neberou.

Primátor čeká, až opozice návrh oficiálně předá. „Pokud k tomu dojde, budu informovat radu města a tuto žádost projednáme,“ sdělil Paparega.

Most má od prosince 2017 šest zón, kde se nově nepřiznává doplatek na bydlení. Jsou to Stovky, Sedmistovky, věžáky za Rozkvětem a úřadem práce a bloky 525 a 518, kde úřady doložily časté narušování veřejného pořádku, užívání drog či negativní vlivy na děti. Opatření, které omezuje spekulativní pronájmy soukromých bytů dotovaných státem, umožňuje loňská novela zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Mostecké sdružení už loni upozornilo, že regulace by se měla po vzoru Kladna rozšířit na celé město, aby se problémy nešířily do dalších ulic. Primátor tehdy uvedl, že celoplošné opatření je právně zpochybnitelné a státní orgány ho zruší. Část senátorů už o to požádala Ústavní soud. Ten má zrušit i lokální regulaci, aby neohrozila rodiny s dětmi, seniory, samoživitelky či studenty, kteří se ocitnou v nouzi a nepatří mezi problémové obyvatele.

Město Most se připojilo k dvacítce obcí, které se senátním návrhem nesouhlasí a v Kladně 15. května podepsaly společné memorandum za zachování práva obcí regulovat doplatky na bydlení. Signatáři v něm mimo jiné prohlásili, že podpora bydlení v hmotné nouzi je „neefektivní, demotivující až nemravná a neřeší příčiny sociálního vyloučení“.

K protestu se připojil i Litvínov, který od 9. května omezil výplatu doplatku jen v Janově. Radní sice navrhovali i Koldům a hotelový dům v ulici Mostecká, u těch se ale neprokázal vyšší výskyt sociálně nežádoucích jevů. „Neumím si představit, jak bychom je prokazovali v celém městě,“ uvedla starostka Kamila Bláhová. Podle ní záměrem novely zákona nebylo vyhlašovat za ghetta celá města, ale jen nejproblémovější lokality. Na hodnocení lokální regulace doplatků je podle starostky ještě brzy.

Evropský sociální fond definuje sociálně vyloučenou lokalitu jako dům, ulici či čtvrť, nikoli jako celou obec či město, kde se předpokládá různorodost, tedy i existence lokalit s kvalitním bydlením a dostupností služeb.