Vyplývá to z letošního průzkumu, jehož výsledky poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). S výjimkou Vietnamců a Arabů se ale míra sympatií či nesympatií k jednotlivým národnostním skupinám v čase příliš nemění.

Slováci jsou sympatičtí čtyřem pětinám Čechů, opačně je vnímá jedno procento občanů. S odstupem následují Poláci, kterým projevuje náklonnost polovina lidí. Sympatie převažují nad nelibostí ještě u dalších šesti menšin.

Jsou to Řekové, které má v oblibě 38 procent Čechů, dále Židé (30 procent), Vietnamci (37 procent), Němci (34 procent), Maďaři (30 procent) a Bulhaři (25 procent). Sympatie k Vietnamcům dokonce za poslední rok vzrostly na nejlepší hodnotu od roku 2013, kdy CVVM údaj poprvé zjišťoval.

U čtveřice národností převažují antipatie nad sympatiemi, ale největší podíl tvoří neutrální hodnocení. Patří sem Srbové, Rusové, Číňané a Ukrajinci. Rusy má v oblibě čtvrtina Čechů, Srby 22 procent, Ukrajince a Číňany shodně 21 procent Čechů. Vnímání Číňanů se za poslední rok zlepšilo.

Nelibost převažuje v hodnocení Rumunů, Albánců, Arabů a Romů. Nejhůře v hodnocení dopadli Arabové a Romové, kteří jsou nesympatičtí 73 procentům občanů ČR. Ve vztahu k Arabům rostly krajní nesympatie v letech 2015 a 2016. V minulém roce se růst zastavil. Letos byli Arabové velmi nesympatičtí pro 37 procent občanů, zatímco loni to bylo 41 procent.

Postoj k Arabům je ovlivněn životní úrovní respondentů, uvedlo CVVM. Dotazovaným se špatnou životní úrovní jsou Arabové velmi nesympatičtí v 50 procentech případů, zatímco lidem s dobrou životní úrovní ve 34 procentech. Podobně to vychází i v případě názoru na Romy.

Výrazný rozdíl je podle CVVM v názorech na Araby mezi voliči Miloše Zemana a Jiřího Drahoše, kde jsou odpovědi "velmi nesympatičtí" v poměru 45 ku 32 procentům. V tomto pohledu byli také odlišnosti v sympatiích k Rusům, které vyjadřovali spíše Zemanovi voliči (35 pct) než Drahošovi (18 procent).

CVVM se pro srovnání ptá také na sympatie a odpor vůči Čechům. Pozitivně je vidí 86 procent lidí, nesympatičtí jsou jednomu procentu. Zbylých 12 procent představují odpovědi "ani sympatičtí, ani nesympatičtí" a jedno procento neví. V průzkumu se CVVM dotazovalo mezi 3. a 15. březnem 1061 lidí ve věku od 15 let.

Podle nedávných informací Českého statistického úřadu žilo v Česku ke konci roku 2016 493 400 cizinců, což bylo nejvíc od roku 1993.

Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci (téměř 110 tisíc), následovali Slováci (107 251) a Vietnamci (58 025). Nejpočetnější národnostní menšinou v Česku jsou Romové, kterých podle odhadů koordinátorů v Česku žije 245 800 a tvoří tak téměř 2,3 procenta obyvatel republiky.