V cenných krušnohorských bučinách kolem zámku Jezeří u Horního Jiřetína na Mostecku se od ledna příštího roku omezí kácení. Dohodli se na tom vlastník hospodářského lesa společnost I.H.Farm a Krajský úřad Ústeckého kraje. Takzvaná smluvní ochrana má zaručit stabilitu místního ekosystému, který spadá pod Evropsky významnou lokalitu Východní Krušnohoří. Organizace Greenpeace, jež upozorňovala na unikátnost bukových porostů a kritizovala komerční těžbu dřeva, považuje podmínky uzavřené smlouvy za nedostatečné. Majitel lesů ujišťuje o opaku. Kraj chystá zveřejnění celé smlouvy.

„Její součástí je mimo jiné přesné vymezení bezzásahového území a způsobu hospodaření mimo něj, včetně stanovení minimálního objemu mrtvého dřeva, který bude nutno ponechávat v porostech,“ sdělil mluvčí krajského úřadu Martin Volf.

Území ponechaná od 1. ledna přírodnímu vývoji zcela bez zásahů člověka zaujmou plochu zhruba 200 hektarů. 

Sedmnáctiletý Vojtěch ukazuje, jak velké jsou kameny metr od břehu jezera Most.
Z pláží jezera Most zmizí balvany. Nahradí je kamínky pro lepší chůzi

Na ostatním území se má hospodařit šetrněji. Vlastník lesa nesmí při těžbě snižovat podíl nejstarších porostů a musí dodržovat přirozenou druhovou skladbu lesa. Mezi smluvními ujednáními je i ustanovení, že smlouva bude kompletně publikována ve věstníku Ústeckého kraje.

Jednání trvala přes rok. „Jde o nejrozsáhlejší a nejkomplexnější dohodu o územní ochraně na soukromém majetku v celé České republice, která kdy byla dojednána. Jsem opravdu velmi ráda, že se nám podařilo najít s Krajským úřadem Ústeckého kraje společnou řeč. Odborníci na obou stranách odvedli obrovský kus práce,“ uvedla jednatelka I.H.FARM Olga Chabr Grillová.

Z celkové rozlohy 833 hektarů lesa pokryje smluvně vymezené chráněné území „Jezeří“ 643 hektarů, z toho necelá třetina se vyhradila pro samovolný vývoj bez kácení. Plochy obhospodařované výběrným způsobem budou tvořit 231 hektarů a ze zbylých 199 hektarů bude les podrostní, kde se dříví bude přepravovat lanovkou.

Smlouva na dobu neurčitou

Jednatelka upozornila, že dalších 142 hektarů z majetku společnosti je součástí bezzásahové zóny Národní přírodní rezervace Jezerka a jejího ochranného pásma, takže bezzásahové území zabere dohromady přes 342 hektarů, což bude 41 procent z celkové rozlohy. „Například jizerskohorské bučiny, nedávno zařazené na seznam UNESCO, mají z celkové rozlohy 950 hektarů v bezzásahovém režimu pouze 71 hektarů,“ srovnala Grillová.

Smlouva byla podepsána na dobu neurčitou s účinností od 1. ledna 2022, kdy začne platit i nový desetiletý lesní hospodářský plán. Ten zahrne všechna ujednání o ochraně lesa.

Lidé nad zámkem Jezeří kritizovali těžbu buků.
Spor o kácení bučin u Jezeří pokračuje. Kontroloři drancování lesa nepotvrdili

Podle ekologických aktivistů by mělo být bezzásahové území mnohem větší, protože se jedná o ojedinělou lokalitu s výskytem vzácných rostlin a živočichů. „Úřady naprosto selhaly, když raději uzavřely smluvní ochranu pro čtvrtinu území, než by vyhlásily chráněné území na celé lokalitě. V lesích se tak bude moci dále kácet a je otázka, jestli nám ještě za několik desítek let nějaké zbydou,“ poznamenala Nikol Krejčová z Greenpeace. Její petici za vyhlášení ochrany a bezzásahovosti území podepsalo 12 tisíc lidí. Petice byla předána Ministerstvu životního prostředí i Ústeckému kraji. Aktivisté čekají na vyjádření Evropské komise, ke které podalo město Horní Jiřetín stížnost pro údajnou nečinnost českých orgánů.

V poslední době sílí tlak na to, aby stát ochránil Krušné hory jako celek. Už přes 4 300 lidí podepsalo petici za vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Za iniciativou stojí krajský radní Michal Kučera, senátoři Přemysl Rabas a Miroslav Balatka, spisovatel Petr Mikšíček, krajská zastupitelka Karolína Žákovská a starostka Blatna Iveta Rabasová Houfová. „Jedinečnost přírodní i kulturní krajiny Krušných hor je třeba chránit,“ vysvětlil Rabas.

Ochrana bučin v sektoru „Jezeří“

- Bezzásahové pásmo bude 200 hektarů.
- Ve výběrném lese (231 ha) nesmí od 1. ledna 2022 těžba překročit 20 procent počáteční zásoby. Zároveň budou orgánem ochrany přírody vyznačeny doupné stromy ponechané na dožití (15 živých stromů na hektar) a ponechány budou všechny roztroušené samovolně odumřelé stromy a mrtvé dřevo do objemu 30m³ na hektar.
- V podrostním lese (199 ha) bude možné provádět úmyslné těžby mýtní pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody a i zde musí být ponecháno 30m³ mrtvého dřeva na jeden hektar a před zahájením úmyslné těžby budou také na obnovním prvku vyznačeny doupné stromy ve stejném rozsahu.

Zdroj: I.H.Farm