O novém záměru budou jednat zastupitelé. Odpůrci chtějí místní referendum. Známá těžební společnost, která potřebuje v příštích letech získat řadu povolení, nabízí obci novou spolupráci, peníze a budoucí proměnu kamenolomu na rekreační zónu.
U obce Braňany, kde žije 1 200 lidí, leží velký povrchový hnědouhelný Důl Bílina. Těží v něm společnost Severočeské doly, která je součástí skupiny ČEZ. Firma bude muset těžbu uhlí za šest let ukončit a důl zrekultivovat, a tak pokukuje po jiné výdělečné surovině.
Tím je stavební kámen fonolit, česky znělec, jehož ložisko je uvnitř vyhaslého vulkánu Červený vrch na západním okraji Braňan. Severočeské doly chtějí všechen kámen vytěžit. Pokud úřady záměr povolí, za pár let vznikne v těsném sousedství uhelné šachty a vesnice nový těžební areál o rozloze 17 hektarů.
close
info
Zdroj: Deník/Martin Vokurka
zoom_in
Petice proti záměru těžby kamene na Červeném vrchu u obce Braňany. Lidé se se zástupci Severočeských dolů sešli v KD Stromovka.
Nedávno zveřejněný záměr kamenolomu vyvolal nesouhlas řady obyvatel a zároveň vlnu místního aktivismu. V obci vznikla petice, kterou už podle petičního výboru podepsaly stovky lidí.
„Prostřednictvím petice žádáme, aby obec Braňany vydala zamítavé stanovisko ke všem žádostem o povolení těžby kamene v oblasti Braňany – Červený vrch. Nepřejeme si pokračující devastaci krajiny, ohrožování zdraví a majetku obyvatel,“ sdělili Deníku za petiční výbor Zdeněk Přibyl a David Fiala. Lom by se nacházel pár set metrů od obytných budov.
Odpůrci těžby kamene se obávají dopravního zatížení, hluku, prachu, změny rázu krajiny a ohrožení zdrojů vody. Podle nich nelze těžit, když dochází k výraznému střetu zájmu těžařů se zájmy obyvatel obce. „Vzhledem ke zhoršení kvality života v obci v důsledku těžby lze uvažovat o nepříznivé změně ve struktuře a počtu obyvatelstva,“ dodal petiční výbor.
play_fill
Petice se začala obcí šířit po dubnové prezentaci těžebního záměru zastupitelům. Delegáti společnosti Severočeské doly seznámili obyvatele s návrhem těžby začátkem května v zaplněném sále kulturního domu Stromovka. Řada lidí tam v emotivních projevech dala hlasitě najevo, že kamenolom nechtějí.
Zazněla například tato prohlášení: „Už trpíme dost těžbou uhlí… Nepotřebujeme od vás peníze…. Uhlí hrabete, kámen budete odstřelovat… V roce 2030 bychom mohli začít dýchat čistý vzduch, a vy nám tady chcete udělat kamenolom… Zničíte nám poslední zbytek přírody, která nám tady zůstala… Prďte na to!“
Navzdory prvním odmítavým reakcím se společnost pokusí o dohodu, kterou potřebuje pro náročný úřední rozhodovací proces. Společnost spoléhá mimo jiné na to, že je samosprávou považována za seriózního partnera, který během těžby uhlí s obcí úzce spolupracuje. „Nejsme žádná neznámá firma,“ upozornil ředitel komunikace a vnějších vztahů společnosti Severočeské doly Rudolf Kozák.
Červený vrch u Braňan
Zalesněný kopec ležící 366 metrů nad mořem chrání obec od západu. Ukrývá ložisko fonolitu (znělce), který se tam kdysi těžil. Menší lom ve svahu je nyní opuštěný, ale zůstává dobývacím prostorem.
V 80. letech minulého století rozsáhlý geologický průzkum stanovil rozsah ložiska. Má tvar trychtýře a směrem dolů se zužuje, což je důsledek někdejší vulkanické činnosti. Za kopcem je kromě uhelné šachty také odkaliště elektrárenského popílku z chemičky.
Na základě dohody o spolupráci ohledně těžby uhlí darovala firma obci nad rámec zákona v letech 2012 až 2023 celkem 88 milionů korun. Doly už mají připraven návrh nové dohody s obcí, která se tentokrát týká kamenolomu. Pokud by se otevřel, obec by z toho měla každý rok zhruba tři miliony korun po dobu třiceti let. Životnost lomu se totiž plánuje na léta 2027 až 2057.
Severočeské doly dosud žádný lom na kámen neprovozují. Ložisko znělce v Červeném vrchu je pro firmu velmi lákavé, protože je v těsné blízkosti Dolu Bílina, což snižuje výrobní náklady a usnadňuje distribuci. „Těžba kamene by byla propojena s dolem. Pokud by ložisko bylo někde jinde, dál od našich těžeben, tak bychom do toho ani nešli,“ řekl generální ředitel společnosti Severočeské doly Ivo Pěgřímek.
play_fill
Firma chtěla těžit uhlí u Braňan až do roku 2050, aby zásobovala teplárny a elektrárny. Jenže kvůli evropskému omezování spalován uhlí může těžit pouze do roku 2030. Tím se ale Severočeským dolům výrazně zkrátila doba na vytváření miliardových bankovních rezerv na rekultivaci obří těžební jámy, kde má být po těžbě uhlí rekreační jezero.
„Potřebujeme ty peníze rychleji naspořit, abychom mohli v roce 2030 naplno rekultivovat,“ vysvětlil ředitel s tím, že kámen je nutný například na stabilizaci svahů. „Kdybychom tento kámen nevytěžili, tak ho budeme muset nakupovat a hlavně dopravovat z velkých vzdáleností,“ dodal Pěgřímek.
Vedení dolů také argumentuje tím, že situace na českém trhu se stavebním kamenem se zhoršuje. Staré kamenolomy přestávají kapacitně stačit, budou postupně zanikat a zatím za ně není náhrada.
close
info
Zdroj: Deník/Martin Vokurka
zoom_in
Obec Braňany, v pozadí Červený vrch, kde chtějí Severočeské doly těžit stavební kámen.Na Červeném vrchu se znělec těžil v malém množství ještě po roce 1945. Geologové tam dokonce prokázali stopy prehistorického dobývání. Nyní se vytěžitelné zásoby kamene odhadují na 18 milionů tun.
Záměr počítá s tím, že by se těžilo ročně 600 tisíc tun materiálu, z toho by po odstranění hlíny bylo 480 tisíc tun fonolitu. Zhruba 150 tisíc tun by firma využila ve svých uhelných dolech (Bílina a Tušimice) a 330 tisíc tun ročně by prodala na liniové stavby, třeba na železnice.
V kamenolomu by se stavební surovina dobývala clonovými odstřely a upravovala drcením a tříděním. V plánu je provoz od února do listopadu od pondělí do pátku ve dvanáctihodinových pracovních směnách. Skoro všechen kámen mají odvážet nákladní auta přes uhelný důl k železnici na okraji šachty. Jen desetina kamene se má převážet po silnici ve směru na Most.
close
info
Zdroj: Deník/Martin Vokurka
zoom_in
Obec Braňany a Červený vrch, kde chtějí Severočeské doly těžit stavební kámen.
Podle firmy přes Braňany se žádný kámen po silnici dopravovat nebude. Negativní vlivy těžby, jakou jsou prach a hluk, se mají snížit dalšími opatřeními. Severočeské doly chtějí kámen dobývat na opačném úpatí, tedy dál od obce, aby horizont kopce s lesem byl z pohledu od vsi zachován a tvořil přirozenou bariéru.
Projekt těžby a úpravy ložiska by skončil proměnou kamenolomu v odpočinkovou zónu s jezerem ze srážkové vody, pláží, parkovištěm a dalším zázemím pro rekreaci.
Konečnou podobu této relaxační zóny by firma chtěla udělat podle podnětů obyvatel. V opuštěném lomu nyní údajně hrozí nebezpečí uvolnění a pádu skalních bloků nebo dokonce pád osob z nezajištěné lomové stěny.
Chráněné ložisko fonolitu se nachází na pozemcích obce, které by si firma pro těžbu pronajala. Jedná se o zhruba 14 hektarů. Zbylé pozemky vlastní Severočeské doly a menší část podnik Lesy ČR. Nyní tam převažuje les.
close
info
Zdroj: Deník/Martin Vokurka
zoom_in
Veřejná prezentace záměru těžby kamene na Červeném vrchu u obce Braňany. Model ukazuje, jak by lom vypadal.
Těžbě kamene brání územní plán. O jeho případné změně, které musí předcházet odborné posudky a veřejné projednávání, by rozhodovalo zastupitelstvo. Pokud by žádosti Severočeských dolů vyhovělo, následovalo by další úřední řízení s účastí mnoha institucí a expertů.
Firma počítá s posuzováním vlivu záměru na životní prostředí a lidské zdraví (EIA), kdy budou úřady hodnotit třeba budoucí hluk, znečištění či vliv otřesů z odstřelů na okolní stavby. Hornickou činnost by zvlášť posuzoval báňský úřad. Pokud záměr firmy tímto povinným kolečkem neprojde, nebude žádný kamenolom.
Podle starosty Petra Škanty zastupitelstvo ještě nic o ničem nerozhodlo. „Je to jenom návrh a my zjišťujeme, co obnáší a co může následovat,“ vyjádřil se starosta k aktivitě představitelů Severočeských dolů.
close
info
Zdroj: Deník/Martin Vokurka
zoom_in
U Červeného vrchu je cyklostezka.
„Čtvrtého dubna nám svůj záměr prezentovali, ale nebyli u toho všichni zastupitelé, takže se sejdeme znovu ještě na jednom pracovním jednání,“ dodal starosta, který nechce předjímat, jak se k záměru samospráva nakonec postaví. Nevyloučil ani vyhlášení místního referenda.
V závěru veřejné schůze ve Stromovce na přímý dotaz obyvatel, jaký mají na kamenolom názor, starosta i místostarosta Lukáš Šťastný odpověděli, že záměr se jim líbí, protože v něm vidí přínos pro obec.
Místní aktivisté se obávají, že většina zastupitelstva záměr nakonec podpoří navzdory petici. „Chceme místní referendum,“ řekl David Fiala z petičního výboru. Jeho kolegové připravují výbor pro návrh referenda a chtějí získat dostatek podpisů, aby zastupitelstvo hlasování o kamenolomu mohlo vyhlásit, pokud to neudělají sami od sebe zastupitelé.
play_fill
Jiná skupina obyvatel zaslala zastupitelstvu otevřený dopis, v němž také záměr kritizují. „Nepřekvapilo mě, že se bouří tolik lidí. Všech se nás to týká,“ řekl Miroslav Jiříček, spoluautor dopisu a petent. V dopisu se mimo jiné píše, že Braňany mají značný problém s životním prostředím, například s prašností, a jedině ze západního směru chrání obec Červený vrch.
„Detonace při trhacích pracích v kamenolomu mohou poškodit nemovitosti nejen v ulici Mostecká, ale i v celých Braňanech,“ uvádí se v dopisu, jehož autoři žádají zastupitele o zodpovědné posouzení celé záležitosti.
