První desítka voličů dorazila do volební místnosti v základní škole hned ve 14 hodin. Pak se vytvořila fronta. „Přišla jsem pomoct naší obci," řekl 94letá bývalá učitelka braňanské školky Bedřiška Králová. Je proti kamenolomu. „Braňany mají dvě dominanty, Červený vrch a Kaňkov. To je naše brána, důležitý orientační bod,“ upozornila.
Návrh na konání referenda podala obecnímu úřadu v květnu skupina místních obyvatel, kteří s těžbou nesouhlasí a jejichž přípravný výbor shromáždil 357 podpisů potřebných k vyhlášení lidového hlasování. Zastupitelstvo v červnu konání referenda schválilo, včetně otázky. Ta zní: „Má obec Braňany při výkonu své samostatné působnosti využít všech zákonných prostředků (zejména z titulu schvalování územního plánu, účastníka správních řízení a vlastníka pozemků), aby zabránila těžbě kamene v oblasti Braňany – Červený vrch?“.
Severočeské doly nechtěly během hlasování nic komentovat. „Vyjádříme se až po zveřejnění výsledku hlasování,“ sdělil mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.
Předsedkyně volební komise Zuzana Koláčková očekává velkou volební účast. „Při běžných volbách máme přes třicet procent a já doufám, že teď se vyšplháme nad padesát. Takových pět set lidí by mohlo přijít," řekla po otevření volební místnosti. Sčítání hlasů podle jejího odhadů potrvá přibližně jednu hodinu.
„Nevěřím, že vyhrajeme, ale každopádně tam jdu, je to přece moje povinnost," sdělila jedna ze seniorek, která před zahájením hlasování sundavala ze šňůry u činžáku suché prádlo.
„Ten kopec je tam milion let a lidi jsou na něj zvyklí. A nejenom to. Když v roce 1974 bouchl Staliňák, tak to rozbilo okna až v Mostě. Tady v Braňanech nebylo vůbec nic, protože ten kopec je hradba před chemičkou," sdělil další starousedlík a bývalý horník. Podle něj je potřeba spíše uhlí než stavební kámen. „Tím si nezatopíme,“ dodal.
Ne všichni chtěli jít hlasovat. „Vůbec na to nemám náladu, ani čas,“ svěřila se žena, která odváděla dítě ze školní družiny.
Jasný postoj k celé záležitosti netajila 35letá Natálie, matka dvou malých dětí. „Během prázdnin tady bylo více setkání, jak se zástupci Severočeských dolů, tak se zástupci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí. Byla jsem na několika setkáních, ale svůj názor jsem nezměnila. Tato obec už toho zažila dost. Je pro mě nepřijatelné, aby tu mé děti žily v prachu dalších třicet let,“ řekla. Na referendum proto šla.
„Budu doufat, že ostatní taky půjdou a že referendum bude platné, ať budou volit jakkoliv,“ dodala. Podle ní by se měla menšina podvolit většině a ten, kdo prohraje, by neměl podnikat žádné další kroky, aby dosáhl svého. Pokud většina podpoří kamenolom, nebude to podle maminky znamenat odchody mladých rodin za lepším prostředím, protože v obci se žije dobře, bydlení je finančně dostupné a škola se školkou blízko. „Nikdo se sem ale nebude chtít stěhovat, když tu bude kamenolom,“ uvedla.
play_fill
Severočeské doly podaly koncem dubna návrh na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, aby mohly kámen na Červeném vrchu těžit, ale zastupitelstvo o tom v květnu nerozhodlo, protože obdrželo od místních obyvatel návrh o konání místního referenda.
Odpůrci těžby kamene se obávají hluku, prachu, nárůstu automobilové dopravy, změny rázu krajiny a ohrožení zdrojů vody. Firma garantuje ochranná opatření a spolupráci s obcí, která by měla z kamenolomu roční příjem ve výši zhruba tři miliony korun po dobu třiceti let. Životnost lomu se plánuje na léta 2027 až 2057. Severočeské doly potřebují kámen pro své uhelné šachty a část materiálu chtějí prodávat na liniové stavby, aby zisk investovaly do rekultivací. Vedení dolů už dříve upozornilo, že stavebního kamene začíná být v ČR nedostatek a do 10 let hrozí tomuto sektoru krize, protože současné kamenolomy přestávají kapacitně stačit, budou postupně zanikat a zatím za ně není náhrada.
Červený vrch u Braňan
Zalesněný kopec ležící 366 metrů nad mořem chrání obec od západu. Ukrývá ložisko fonolitu (znělce), který se tam kdysi těžil. Menší lom ve svahu je nyní opuštěný, ale zůstává dobývacím prostorem. V 80. letech minulého století rozsáhlý geologický průzkum stanovil rozsah ložiska. Má tvar trychtýře a směrem dolů se zužuje, což je důsledek někdejší vulkanické činnosti. Za kopcem je kromě uhelné šachty také odkaliště elektrárenského popílku z chemičky.
Červený vrch, kde se kámen (znělec) kdysi těžil, je podle firmy pro těžbu vhodným územím, protože leží vedle uhelného lomu s veškerou potřebnou infrastrukturou a nelimituje ho tolik zákonných překážek a střetů zájmů ve srovnání s případnými otvírkami nových ložisek v Ústeckém kraji.
Podle firmy by se žádný vytěžený kámen přes obec Braňany nedopravoval a po skončení těžby by vznikla z kamenolomu rekreační oblast.
Chráněné ložisko kamene se nachází na pozemcích obce, které by si firma pro těžbu pronajala. Zbylé pozemky vlastní Severočeské doly a menší část podnik Lesy ČR.
„Věřím, že vyhrajeme,“ řekl před hlasováním David Fiala, který u Červeného vrchu bydlí a patří k iniciátorům referenda. Během prázdnin roznášeli letáky a se spolkem Červený vrch ještě 28. srpna pořádali setkání na Myslivně.
Někteří obyvatelé se obávají, že je referendum neochrání, pokud dojde k vyvlastnění. Místní aktivisté jsou proto připraveni bojovat zákonnými prostředky dál. „Nesmíme to vzdát,“ sdělil Fiala.
