Návrh na konání referenda podala obecnímu úřadu v květnu skupina místních obyvatel, kteří s těžbou nesouhlasí a jejichž přípravný výbor shromáždil 357 podpisů potřebných k vyhlášení lidového hlasování.

Zastupitelstvo ve středu schválilo i otázku pro referendum, navrženou výborem. Otázka bude znít: „Má obec Braňany při výkonu své samostatné působnosti využít všech zákonných prostředků (zejména z titulu schvalování územního plánu, účastníka správních řízení a vlastníka pozemků), aby zabránila těžbě kamene v oblasti Braňany – Červený vrch?“.

Zastupitelé rozhodli také o uvolnění částky ve výši až 30 tisíc korun z obecního rozpočtu na pokrytí nákladů referenda. Zatím se výdaje odhadují na 15 tisíc korun. Starosta byl pověřen zajištěním tisku hlasovacích lístků v počtu 1000 kusů.

Obyvatel starších 18 let s právem hlasovat je nyní v obci 989. Lístky nedostanou do poštovních schránek, ale budou k dispozici v hlasovací místnosti v době konání referenda. Na každém lístku bude vytištěna schválená otázka s kolonkami pro označení ANO, či NE. Výsledek hlasování bude pro orgány obce závazný.

Návrhu předcházela petice proti kamenolomu, kterou podepsaly stovky lidí. Kritici těžby plánují před referendem kampaň na podporu svého zamítavého stanoviska. „Chceme lidi přesvědčit, aby nebyli lhostejní, k referendu přišli a všechno dobře dopadlo,“ sdělil Deníku zmocněnec přípravného výboru Zdeněk Přibyl.

Otevřít kamenolom na sousedním zalesněném Červeném vrchu chce společnost Severočeské doly, která u Braňan těží hnědé uhlí ve velkém povrchovém dolu. Firma podala koncem dubna návrh na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, aby mohla kámen na Červeném vrchu těžit, ale zastupitelstvo o tom v květnu nerozhodlo kvůli obdržení aktuálního návrhu o konání místního referenda.

Záměr budoucího otevření kamenolomu na Červeném vrchu a následné rekultivace firma na jaře představila obyvatelům obce na veřejném jednání. Odpůrci těžby kamene se obávají hluku, prachu, nárůstu automobilové dopravy, změny rázu krajiny a ohrožení zdrojů vody. Firma garantuje ochranná opatření a spolupráci s obcí, která by měla z kamenolomu roční příjem ve výši zhruba tři miliony korun po dobu třiceti let.

Životnost lomu se plánuje na léta 2027 až 2057. Severočeské doly potřebují kámen pro své uhelné šachty a část materiálu chtějí prodávat na liniové stavby, aby zisk investovaly do rekultivací. Vedení dolů upozornilo, že stavebního kamene začíná být v ČR nedostatek a do 10 let hrozí tomuto sektoru krize, protože současné kamenolomy přestávají kapacitně stačit, budou postupně zanikat a zatím za ně není náhrada. Červený vrch, kde se kámen (znělec) kdysi těžil, je podle firmy pro těžbu vhodným územím, protože leží vedle uhelného lomu s veškerou potřebnou infrastrukturou a nelimituje ho tolik zákonných překážek a střetů zájmů ve srovnání s případnými otvírkami nových ložisek v Ústeckém kraji.

Procházka lesem u Tesařovy cesty v Litvínově pořádaná Greenpeace. | Video: Martin Vokurka

Podle firmy by se žádný vytěžený kámen přes obec Braňany nedopravoval a po skončení těžby by vznikla z kamenolomu atraktivní rekreační oblast, jejíž výslednou podobu by svými návrhy ovlivnili obyvatelé obce. Chráněné ložisko kamene se nachází na pozemcích obce, které by si firma pro těžbu pronajala. Zbylé pozemky vlastní Severočeské doly a menší část podnik Lesy ČR.

Mohlo by vás zajímat: Greenpeace žaluje ministerstvo pro povolení kácet staré stromy v Krušných horách