Sedmašedesátiletý Vladislav Dvořák je povoláním vyučený zedník, ale pracoval na šachtě. V obci Braňany, která leží nedaleko uhelného dolu, žije od roku 1955, kam se s rodiči přistěhoval, když mu byl jeden rok. „Od té doby se toho tady dost změnilo. Baráky na sídlišti už nejsou oprýskané, ale opravené a zateplené a vypadají hezky. Braňany se celkově změnili k lepšímu,“ říká starousedlík.

close info Zdroj: Deník zoom_in Patří k pamětníkům, kteří zažili ještě výuku ve staré škole ve spodní části obce, kde školník topil v kamnech uhlím. Pan Vladislav tam chodil na první stupeň a pak přešel na novou školu u sídliště, která vznikla před šedesáti lety.

Senior si nestěžuje, v Braňanech se mu líbí. Uvítal by však, kdyby se obci podařilo zajistit nového praktického lékaře pro dospělé, protože ordinace je od loňská prázdná. „Starosta se snaží někoho sehnat, ale nikomu z doktorů se asi nechce na vesnici. Problém je to hlavně pro staré lidi, co nemůžou pořádně chodit, nemají auto a do Mostu musejí jezdit autobusem,“ upozorňuje senior, který se udržuje v kondici pravidelnými procházkami třeba podél kopečku Slepičák, kde jako kluk s kamarády sáňkoval. Volný čas tráví i na zahrádce.

Obec bývala kdysi zemědělská, měla statky i velký kravín, ale od poloviny 19. století do ní postupně začal pronikat průmysl. Kromě keramického závodu, výroby kyseliny sýrové a dalších podniků to byla hlavně těžba hnědého uhlí, která výrazně ovlivnila život v obci, způsob obživy i zdraví obyvatel. Vladislav Dvořák si dodnes pamatuje, jak lidé chodili sbírat uhlí, jak na haldách doutnalo i hořelo a jak se prach a kouř šířil na domy.

Staré doly Poustevník, Saxonie, Král Albert, Amalia, Ignis a Svoboda dávno zanikly a nahradil je velký povrchový důl Bílina. I když se životní prostředí u šachty od roku 1989 zlepšilo, jednání o omezování negativního vlivu těžby na okolí pokračují. „Otázku ochranných opatření proti prachu a hluku pravidelně řešíme se zástupci obcí. Scházíme se na platformě komisí, představujeme jim naše záměry, nasloucháme jejich názorům a ve spolupráci se snažíme opatření neustále ochranná opatření zlepšovat,“ upozornil mluvčí společnosti Severočeské doly Lukáš Kopecký.

Ochranných opatření je podle něj celá řada. Doly vysazují lesní pásy, jejichž účinnost se bude rok od roku zvyšovat tím, jak stromy porostou. „Naše společnost již vysadila v regionu, kde působí, přes dvaadvacet milionů stromů a keřů a budeme v tom pokračovat. Celkově jsme již zrekultivovali necelých šest tisíc hektarů území dotčených těžbou a podobně velké území hodláme zrekultivovat do ukončení těžby,“ uvedl mluvčí.

Dalšími opatřeními proti prachu a hluku jsou stavby valů, které se osazují dřevinami. Tam, kde kvůli terénu nelze postavit val, vznikají protihlukové stěny. „Přímo v provoze pak zkrápíme vytěžený materiál na pásových dopravnících, což výrazně snižuje prašnost, a v letních měsících zkrápíme nezpevněné cesty,“ dodal Kopecký.

Na prašných plochách lomu Bílina, které jsou v blízkosti obce Braňany, se v poslední době aplikuje hydroosev a buničina. Těžaři investují i do nových technologií v provozech. Jedná se například o inovace válečků pásových dopravníků či zakrytování přesypů.

V budoucnu má vzniknout místo dolu jezero. Braňany pak budou na jeho okraji a začne se psát nová historie obce.