Na Mostecku v tomto oboru vyniká 18letá Julie Belancová, trenérka, zakladatelka a vedoucí klubu Králičí hopsálkové Most. Na rozhovor přišla se začínající ušatou sportovkyní, půlroční Afrodíté, které se říká Fífa. Malá králičí samička si na velké závody musí počkat. „Je ještě miminko,“ řekla trenérka.

Jak jste se ke králičímu hopu dostala?
Ke králičímu hopu jsem se dostala velikou náhodou. Na dovolené jsem potkala kamarádku, která vybalila překážky, vzala králíčka a šla s ním skákat. Řekla jsem jí: co děláš, proč skáče jako kůň? A ona mi to začala vysvětlovat a pod jejím vedením jsem zhruba před pěti lety začala aktivně skákat a pak i trénovat děti.

Musela jste si tehdy pořídit králíka?
Ne ne, v té době jsem už měla svého králíčka, byl to domácí gaučový mazlíček. Tak jsem to zkoušela s ním. A pak jsem si pořídila králíčky přímo na králičí hop.

Jak jste postupovala?
Začátky byly docela těžké. Hodně jsem improvizovala, co se týče překážek. Používala jsem různé tyčky, krabice, přepravky.

To jste byla sama?
Začínala jsem sama, ale pak se ke mně připojil klučina ze základní školy, který měl králíčka a chtěl to zkusit, a tak jsme do toho hopli spolu. Potom se k nám postupně přidávaly děti, co nás viděly, protože jsme skákali volně v parku. Taky měly doma králíčky a chtěly skákat s námi. Takže nás bylo víc.

Co následovalo?
Když začala zima, museli jsme někam do haly. Nejprve jsme byli v tělocvičně 14. základní školy, odkud jsme se po roce přesunuli do Střediska volného času v Mostě a tam jsme dodnes. Fungujeme jako kroužek Králičí hopsálkové Most, který se věnuje králičímu hopu.

Co to vlastně je - sport, nebo cirkus?
Je to oficiální sport, ve kterém se pořádají i mistrovství České republiky a mistrovství Evropy. Dělají se mezinárodní soutěže. Toto sportovní odvětví vzniklo před 40 lety ve Skandinávii.

Co vás na tom zaujalo? A proč vás to pořád baví?
Mě na tom baví práce se zvířaty. Od malička jsem byla u zvířat a teď jsem i s dětmi. Je super, že se obojí spojilo. Na počátku jsem to chtěla hlavně vyzkoušet. Měla jsem tlustého králíka a říkala jsem si, že by mohl zhubnout. To byla prvotní myšlenka. A začalo mě to bavit, protože je to fajn sport a fajn strávený čas.

Předtím jste měla psa?
Ne ne, dřív jsme měli morčata, pak jsme přešli na králíčky a u těch jsem zůstala. Psa plánuju až příští rok.

Na skoky přes překážky je třeba nějaké speciální králičí plemeno, nebo se tomu může naučit jakýkoliv králík?
Vesměs je to jedno, skákat se dá s jakýmkoliv králíkem. Ale jako u koní, každé zvíře má jiné predispozice. Už existuje i plemeno Sportovní králík, který je přímo šlechtěný na králičí hop.

Jak přimějete králíka, aby skákal?
Hlavní myšlenkou králičího hopu je, aby ho králík dělal kvůli tomu, že to chce dělat on sám, a ne proto, že to po něm někdo chce. Začíná se na tyčce na zemi a vodič se snaží králíkovi dát do hlavy myšlenku, že pohyb přes překážku je fajn a že by to mohl dělat. Většinou si děti na tréninky nosí pamlsky, někteří králíci, třeba ti moji, sportují pro pohlazení. Ve chvíli, kdy pochopí, že skáčou tyčku a majitel je z toho šťastný, dostávají odměnu. Ta je motivuje, proč to dělat. A pak už se překážky postupně zvyšují a přidávají se další.

Je jedno, zda je králičí sportovec samec, či samice?
Všechno má své klady a nevýhody. Samička má říje, takže má své dny, kdy skákat nechce. A u samečků je občas problém, že čmuchají.

Co děláte, když nechtějí skákat?
Většinou fungují pamlsky, pohlazení, slova a pochvaly. Ve chvíli, kdy se králík cítí špatně a nechce se mu skákat, tak ho k tomu vodič zkrátka nepřinutí.

I tak nechápu, že králík dokáže poslouchat a skákat na závodní dráze. Není to přece pes.
Já si myslím, že pes a králík se dají pomalu srovnat. Máme i disciplínu parkur, to je skoro jako parkur u koní. Já běžím první běh, kdy králíka vodím, a druhý běh už můj sameček běží automaticky sám a sám i zatáčí.

Takže není vždy nutné vodítko?
U nás v republice máme čtyři disciplíny - rovinku, parkur, skok vysoký a skok daleký. Na skoky při soutěžích vodítko podle pravidel nepotřebuju, ale můžu ho mít. Na rovinku a parkur vodítko mít musím, ale v zahraničí to povinné není.

Účastníte se hodně závodů?
Už jich mám za sebou dost. Loni jsem se kvalifikovala na mistrovství České republiky, ale nakonec jsem nejela kvůli zdravotním problémům králíčka.

Byl nějaký závod v Mostě?
Ano, ale jen neoficiální, pro mé kroužkové děti. Větší závod bychom uspořádat chtěli, ale v tomto roce nám to asi nevyjde. Takže příští rok, pokud to půjde.

Jak jste vůbec strávili nouzový stav?
Nemohli jsme se scházet, ale děti, stejně jako já, vesměs skákaly na zahradách, i když na malém prostoru. Setkávat se budeme znovu od září dvakrát týdně. Doufáme, že už bez ztížených podmínek.

Kolik má klub členů?
V Mostě mám patnáct dětí a v Meziboří, kde vedu nový kroužek, mám dalších šest. Zájem docela je. Děti, jak mají doma králíčky, tak rodiče pro ně hledají nějaké aktivity a většinou volí náš kroužek.

Kolik jste už měla králíků za tu dobu trénování a závodění?
Svých šest.

A kolik jich teď máte?
Pět. Ale jeden se bude stěhovat k nové paničce, takže zůstanou čtyři.

Je lepší je trénovat, když jsou mláďata, nebo dospělí?
Jde o to, že králík se vyvíjí až do zhruba deseti měsíců, do roka. Většinou se začíná ve čtyřech měsících, kdy se králíček učí chodit na vodítku, aby věděl, jak má reagovat na vodiče a jak má zatáčet. Pak přejde na překážky na zemi, které se postupně s rostoucím věkem zvedají.

Jaká disciplína je pro králíka nejtěžší?
Asi skok vysoký a skok daleký, to jsou atletické disciplíny. Tam jde o to, že králíček soutěží, kolik skočí nejvíc. Má tři pokusy na danou výšku nebo délku a když ji překoná, tak se mu zvedne nebo prodlouží.

Je třeba mít na závody nějaké potvrzení od veterináře?
Ano, králíci musí být zdraví a musí se očkovat a pravidelně přeočkovávat proti králičímu moru a myxomatóze. Kontroluje se to, jakmile se přijede na závody.

Kolik lidí se jich účastní?
Na závody jezdí týmy z celé republiky. Už jsem byla na závodech, kde bylo 30 soutěžních dvojic a taky jsem byla na závodech, kde nás bylo 200.

Co říká vaše rodina a blízké okolí tomu, že máte králíky-sportovce?
No, když jsem s tím začínala, tak mě měli za blázna a ptali se, proč to dělám. Pak mě ale hodně podpořili.

Jak dlouho trvá, než králík může závodit?
Je to kus od kusu. Každý králík je jinak zdatný, ale většinou se mi povede připravit dvojici na závody v průměru během šesti měsíců.

V kroužku trénujete králíky dětí?
Já trénuji děti, které si trénují králíky. Ony si s nimi skáčou samy, protože jinak by to nemělo smysl. Králík by byl sice naskákaný, ale dítě by jako vodič nic neumělo.

Chodíte někdy i ven, kam si dáte překážky, jak jste to dělala dřív?
Občas jsme v parku, aby o nás bylo víc vědět. Někdy se domluvíme třeba jen na venčení.

Je to sport jen pro děti?
Věkové skupiny jsou různé. Měla jsem i pětileté dítě, ale teď mi na středisku v Meziboří skáče i padesátiletá paní.

Co byste doporučila dětem, které mají králíka, chtěly by králičí hop zkusit, ale nechtějí být organizovány?
Spoustu informací a videí najdou na internetu. Určitě bych ale doporučila, alespoň pro začátek, navštívit nějaké tréninkové centrum, kde trenér poradí, pomůže, nebo vysvětlí. Zájemci se mohou podívat na naše stránky.

Dá se naučit i jiné domácí zvíře sportovně skákat?
V Praze na závodech jsem viděla paní, která měla na překážkách mimo soutěž morče. Jmenovalo se Pepíček a bylo úžasné. Lidi se na tu raritu chodili dívat pomalu víc než na králíky.

Vyvíjí se ten sport nějak?
V posledních letech se změnila pravidla. První se dost podobala koňskému parkuru, pak se ale přizpůsobila potřebám králíků.

Je králičí hop pro králíky zdravotně prospěšný?
Je to jako když sportuje člověk. Když se bude celý den válet na gauči, tak bude vypadat jinak, než když bude běhat a posilovat. Králík má při hopu určitě lepší kondičku.

Julie Belancová
• Mostecká trenérka v králičím hopu.
• Ve Středisku volného času vede klub Králičí hopsálkové Most s tréninky pro veřejnost.
• Studuje střední školu Schola Humanitas v Litvínově.