Ve 27. ročníku literární soutěže Můj Svět obsadil třetí místo v kategorii poezie pro autory od 19 do 30 let a jeho básně se objevily ve sborníku vítězných prací. Že má talent, potvrdili i porotci na XIV. Bienále literární soutěže v oboru poezie a prózy Hořovice Václava Hraběte, kde Mostečana zařadili mezi TOP 10 autorů do 24 let a jeho dílo se ocitlo v prestižním sborníku. Kvůli pandemii koronaviru si ani jeden úspěch nemohl plně prožít, protože tradiční vyhlašovací ceremoniály se konat nemohly. „Je to škoda, protože většinou jsou nejzajímavější právě tyto akce, kde se člověk může setkat s jinými básníky,“ řekl Abraham.

Nová ocenění ho posunula hodně vpřed, protože poprvé obstál mezi staršími básníky. A zkouší to dál. Svou tvorbu poslal do dalších soutěží, například do proslulé Ortenovy Kutné hory. Klání básníků za sport nepovažuje, přestože slýchává, že poezii nelze zcela objektivně hodnotit. „To je do jisté míry pravda, na druhou stranu určitá kritéria pro hodnocení existují. Pro mě je ale nejdůležitější setkat se s ostatními, popovídat si a seznámit se, což je samo o sobě úžasné. To, že získáte nějaké ocenění nebo jste uveden ve sborníku, je krásný bonus,“ sdělil student oboru Literární tvorba na Vysoké škole kreativní komunikace v Praze.

Mostečan se smyslem pro absurdno a provokaci je spoluzakladatelem Klubu básnictví, který byl během nouzového stavu průkopníkem on-line autorského čtení a improvizací na sociálních sítích. Klub zatím funguje jako facebooková skupina, v plánu je ale pořádání pravidelných setkání příznivců poezie, kteří by četli českou, světovou či vlastní tvorbu, hodnotili se a pomáhali si růst.

„Kdo sám tvoří nebo se o poezii jen zajímá, se může na naši stránku podívat. Budeme rádi, když nás osloví. Můžeme se vzájemně inspirovat,“ uvedl Abraham. Pandemie podle něj básníky nezměnila, ale projevila se v jejich práci jako u všech umělců. „Jsou básníci, kteří už o tom stihli za tu krátkou dobu vydat sbírku,“ řekl. I on má pár básní, které na koronavirus odkazují. „Na druhou stranu si myslím, že stejně rychle, jak se téma koronaviru stalo zajímavým, tak stejně rychle přešlo do klišé. Už o tom píší všichni a už to zajímavé není,“ dodal.

Úděl básníků na severu Čech, který sužují sociální i ekologické problémy, nevidí pesimisticky. Podle něj básník nemůže žít jen v horách, na venkově či ve velkých městech. „Já si myslím, že pro básníka je místo naprosto kdekoliv. Není ničím omezen. Jakékoliv problematické nebo kontroverzní prostředí je pro básníky naopak příznivé, je zdrojem témat a motivů pro psaní. A já mám Most rád a rád se do něj vracím z rušné Prahy,“ vysvětlil.

S průmyslovým Mosteckem není spojeno mnoho básníků, přesto vynikali, zejména Emil Juliš. Zvláštní místo zaujímal v regionu Miroslav Kovářík, který proslul jako recitátor, porotce a propagátor poezie a divadla.