Kliknutím zvětšíteJiří Beneš založil v roce 2005 v Horním Jiřetíně nezávislé divadlo a pojmenoval ho SchachTa. Název zvolil záměrně tak, aby odkazoval na jeden z největších problémů, se kterým se město potýkalo - těžbu hnědého uhlí. "Byl to vlastně jeden z důvodů, proč divadlo vzniklo. Chtěli jsme přispět k boji proti pokračující těžbě, kvůli které tehdy Hornímu Jiřetínu hrozil zánik," vrátil se do minulosti Beneš.
Divadelní soubor, který má v současnosti pět členů, se už od začátku snažil odlišit od těch ostatních a začal tvořit své vlastní věci. Dosud neudělal žádnou adaptaci cizího materiálu, jak je to v ochotnických souborech běžné. Herci pracují pouze s autorskými texty, pro které je typická nadsázka a absurdní humor. Autorská je i režie. SchachTa je jedno z mála divadel tohoto typu v celé České republice. "Neříkám, jestli jsme dobří nebo špatní, ale máme vlastní divadelní cestu a to vidím jako velkou přednost," myslí si Beneš, který hry píše i režíruje.
V posledních pěti letech se představení nejčastěji zaměřují na mezilidské vztahy a věci, kterým člověk v běžném životě neunikne. Objevují se v nich ale i aktuální témata, která hýbou společností a mohou být dokonce kontroverzní. "V jedné hře se řešily dnes tak oblíbené televizní pořady a reality show. Jiná hra se věnovala současnému tématu číslo jedna, a to migraci," přiblížil Beneš.
Divadlo SchachTa - průřez tvorbou Zdroj: YouTube/Monika Bendlová
Prozradil, že inspiraci nejvíce čerpá právě z místa, kde žije - z Mostecka. Inspirují ho jednak místní lidé, jednak okolí. "Když se člověk kolem sebe rozhlédne, při pohledu do "díry" na něj dýchne to hamounství člověka a lidská bezohlednost. Z druhé strany tu ale na něj dýchá také přírodní krása. Námětů je tu strašně moc. V každém kraji, který má pochmurnou historii, se témata hledají snáze," rozpovídal se. Ročně soubor představí jedno až dvě díla.
Divákům se netradiční divadlo líbí. Premiéry i reprízy bývají obsazené, na představení chodí pravidelně i stovka lidí. Jsou to stálí návštěvníci nejen z Horního Jiřetína a okolí, divadlo z malého města má své diváky i v Praze nebo v Chomutově. Cestu si k němu najdou jak mladí, tak i starší lidé. Reakce jsou většinou vřelé - diváci se obvykle dobře pobaví u absurdního humoru, který je pro hry specifický a pod kterým se ukrývá hlubší poselství, které si s sebou diváci odnesou domů. "Abych byl férový, musím přiznat, že se občas stalo, že někdo přišel s tím, že je zvyklý na nějaké divadelní standardy a tohle se mu vůbec nelíbilo. Využíváme totiž minimum rekvizit a při projevu jsme spíše civilní," přiblížil Beneš.
Jediným nedostatkem jinak úspěšně fungujícího projektu tak je pouze absence vlastního sálu. Představení se odehrávají v sále kulturního domu, který divadlu propůjčuje město. Nejedná se ale o plnohodnotnou scénu, protože sál je multifunkční a konají se tam různé akce, není tedy možné ho přizpůsobit jen pro divadlo. Situace by se ale měla již brzy zlepšit. Divadlo totiž získalo prostor vedle místní knihovny, kde by měl vzniknout komorní divadelní sál pro 50 diváků. "Mělo by tam být oddělené hlediště a jeviště. Část místnosti bude sloužit jako šatna. Velikost nám úplně vyhovuje, protože jsme rádi blízko diváků," popsal Beneš. Práce na sálu budou probíhat do konce tohoto roku, příští rok už by měl být plně funkční.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
