Seniorka nastupuje v Bílině do autobusu. Mladík v mikině ve věku kolem 20 let k ní zezadu přistupuje a chytá její kabelku. Žena ale tašku drží tak pevně, až ji pachatel strhává na zem. Tam se s ní dál o kabelku přetahuje. Nakonec se mu podaří ji vytrhnout včetně dokladů i peněz v ní a utéct. Seniorka se zraněním končí u lékaře.

Popisem reálného případu z tohoto týdne začal vedoucí odboru obecné kriminality krajského ředitelství policie Martin Charvát konferenci Bezpečí pro seniory, která se v uplynulých dvou dnech uskutečnila na ústecké univerzitě. Senioři z celého kraje tady měli možnost vyslechnout si několik poutavých přednášek o rizicích, která na ně v dnešní době číhají.

Nabízeli předražené známky, jsou u soudu

Trestná činnost je rozmanitá a ve vztahu k dříve narozeným lidem zaměřená hlavně na jejich majetek. Vedle loupeží přímo v ulicích si zloději a podvodníci podle Charváta dělají nejčastěji zálusk na byty seniorů. „Vchodové dveře by proto měly být zabezpečeny kvalitním zámkem a pojistným řetízkem,“ poradil Charvát a připomněl jeden z velkých případů, který se v Ústeckém kraji odehrál.

Muž z Duchcovska spolu se svými zaměstnanci téměř stovce seniorů montoval nové zámky do dveří, za které ovšem účtoval neúměrně vysoké částky. „Využívali toho, že senioři jsou důvěřivější, nedokážou si mnohdy poradit v situacích, kdy na ně někdo naléhá nebo jim něco vnucuje,“ doplnil Charvát. Za běžnou „fabku“, která stojí kolem 600 korun, senioři platili astronomické položky v řádech tisíců.

„Pachatele se nám povedlo zatknout, usvědčit a v současné době běží soudní řízení. Trestnou činnost páchali po celé republice,“ uvedl Charvát, který doporučil starším lidem i další tipy, jak svůj byt ochránit. „Určitě byste měli používat panoramatické kukátko, abyste viděli, jestli vedle člověka, co na vás zrovna zvoní, nestojí ještě nějaký pachatel. Pokud bydlíte sami, rozhodně byste měli mít jmenovku na dveřích vždy v množném čísle,“ doporučil Charvát.

Domů nikoho nepouštějte

Narazil i na současný trend podomních zlodějů, kteří se vydávají za zaměstnance například vodárenských společností či elektráren. „Ohánějí se přeplatky. Nikdo vám ale přeci nepřijde domů vrátit peníze, všechno je v dnešní době na složenky a převody. V těchto případech přijdou dvě ženy nebo dva muži, jeden s vámi komunikuje, druhý sleduje. Chtějí vám vrátit údajný doplatek v částce dvou tisíc, ale u sebe mají pouze pětitisícovku. Tu potřebují rozměnit. Vy jdete do sekretáře, kde máte uloženy úspory nebo důchod a v tu chvíli ten druhý vidí, kde peníze máte. Ten po rozměnění následně řekne, že si potřebuje odskočit. Neodskočí si na záchod, ale do sekretáře a peníze vám sebere,“ popsal další situaci z policejní praxe Charvát, podle kterého by lidé neměli mít doma větší obnos peněz. „Je dobré přejít přes předsudky a mít doma jen provozní hotovost, zbytek patří do banky,“ dodal policista.

Deník po přednášce oslovil trojici seniorů Jana, Janu a Marii z Ústí nad Labem. „Pro nás jsou preventivní informace i zkušenosti z reálných případů velice důležité. Připomněli nám to, co neustále dávají i v televizi. Nachytat jsem se ale nikdy nenechala, to spíše starší,“ podotkla Marie.

Senioři se stávají také častým terčem podvodných telefonátů od lidí, kteří se představují jako jejich příbuzní a lákají z nich peníze, případně nevýhodných obchodních nabídek. „Pokud mi někdo volá, tak vždycky říkám, já jsem dost bohatá, můžu si to zaplatit, nepotřebuji žádnou výhodu,“ reagovala Jana.

Mezi přednáškami nechyběla ani témata jako nebezpečí skrytá v kyberprostoru či trendy domácího násilí.