„Přítel mě vyhodil z bytu. Ocitla jsem se bez přístřeší. Tady bydlím od letošního července,“ říká. Pokoj sdílí se třemi ženami. Syna má její přítel. Monika čeká na soud, který rozhodne, jak často své dítě uvidí. „Já nevím, proč tu jsem,“ tvrdí 17letá dívka, která Moniku poslouchá. Vyfoukne cigaretový dým z úst, postaví se a vysvětlí: „Nechci o nás mluvit.“ Ze dveří vychází její matka. Tlačí kočárek s druhým dítětem. Je ráda, že má střechu nad hlavou. „Alespoň na tu chvíli,“ povzdechne si. Dcera se rozčiluje, že se matka na procházku špatně oblékla. „Přece se teď nepůjdu převléknout!“ brání se matka ve špičatých lodičkách. „Alespoň je tu legrace,“ přikyvuje Monika a odchází se ženami do města.
Je 13 hodin a v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v tísni začíná Den otevřených dveří pro veřejnost. Má upozornit na důležitost ochrany žen a dětí bez stálého bydlení a na oběti domácího násilí. Právě těm poskytuje azylový dům ubytování a sociální pomoc. V domě žije 11 dospělých žen a 14 dětí, nejmladší je batole. Víc lidí v nouzi se teď do domu nevejde. „Poptávka každoročně převyšuje nabídku,“ říká Margita Pištorová, ředitelka Diakonie ČCE – Středisko sociální pomoci v Mostě, která azylový dům provozuje. Ženy a matky s dětmi mohou bydlet v mosteckém azylovém domě čtyři měsíce, v mimořádných krizových případech až jeden rok. Během placeného pobytu jim personál v nepřetržitém režimu služeb zajišťuje bezpečné ubytování, sociálně-právní pomoc a poradenství například v oblastech hospodaření, vedení domácnosti a péče o dítě.
„Ta práce má smysl. Pro mě je posláním. Prožívám s klientkami radosti i jejich starosti,“ řekla Deníku sociální pracovnice Eliška Lazárová. Včera ukazovala návštěvě z mosteckého úřadu práce jeden z pokojů klientek a společnou kuchyni.
Úřad práce začal monitorovat neziskové organizace na Mostecku. Státní instituce pochopila, že dobročinné organizace znají problémy lidí v nouzi lépe než úředníci v kancelářích, kde se rozhoduje o hmotné pomoci.
„Mapujeme si neziskové organizace. Chceme jim poskytnout další služby zaměstnanosti nebo spolupráci,“ sdělila Deníku před prohlídkou azylového domu Alena Zieglerová z kontrolního a právního oddělení Úřadu práce v Mostě. Státní zprostředkovatelé práce by podle ní měli vědět, z jakého prostředí je žena, která se uchází o zaměstnání.
Doma týrané ženy, kterým hrozí bezdomovectí, musí řešit zásadní otázku: co bude s námi dál? V regionu, kde nejsou záchytné sociální byty, to mají velmi složité. Kapacita azylového domu, který je jediným svého druhu na Mostecku, je omezená a nestačí vyhovět všem žádostem.
Den otevřených dveří se konal v rámci kampaně 30 dní pro neziskový sektor. Osvětová kampaň začala v pondělí slavnostním shromážděním v obřadní síni magistrátu.