Kouř a prach zabíjejí. Špatné kotle nepomáhají

Znečištěné ovzduší ho provází od dětství. Jako dítě zažil lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví smogové situace v Chomutově 70. a 80. let, kdy bylo vidět sotva na pár kroků. Narušilo mu to zdraví, trpěl chronickými záněty průdušek. Dnes se této problematice věnuje i profesně. Už přes 20 let.

Podle něj je velkou neznámou, zda kotlíkové dotace budou užitečné. „Dlouhá léta vlády tento problém odkládaly. S tím, že takzvaných lokálních topenišť je takové množství, že se s nimi nedá nic dělat," vzpomíná doktor Šuta.

Mohlo by vás zajímat. Za novou kotlíkovou dotaci si lidé nekoupí kotel na uhlí

Jenže poté, co vlády a parlamenty donutily velké průmyslové podniky odfiltrovat komíny, montovat do automobilů katalyzátory a snižovat jejich spotřebu dle standardů EURO, se ukázalo, že vzduch zamořil prach. Ten mají z velké části na svědomí nekvalitní kotle.

Polétavý prach se desítky let neřeší

Proto Miroslav Šuta považuje kontroly toho, co lidé pálí ve svých soukromých kotlech, za důležité. „Polétavý prach je desítky let neřešený problém. Krátkodobě sice zatíží organismus, ale ten se z něj vzpamatuje. Z dlouhodobého hlediska lidé umírají na infarkty nebo mrtvice, protože dýchají zaprášený vzduch deset, dvacet let," poznamenal.

Lobby uhelných firem

Zdroj: Deník/Jan ŠkváraVědecké studie zjistily, že prachové částice poškozují plod v děloze. Děti se rodí předčasně, mají malou porodní váhu, později trpí poruchami učení, nižším IQ. „Nakonec EU svolila, že velkou část fondů na ekologii může Česká republika použít na modernizaci kotlů. Tady je jádro problému, zda ty peníze budou využity účelně a zda to bude vůbec mít nějaký efekt," pokračuje lékař.

V minulosti totiž některé kotlíkové dotace zaplatily lidem kotle na uhlí. Ty jednak stále umožňují pálit odpad, nehledě na kvalitu hnědého uhlí. „Byly to typy kotlů, které se už brzy nebudou moci prodávat. Když jsem mluvil s lidmi spojenými s Evropskou komisí, říkali, že ČR to vyžadovala. Ukázal se lobbing velkých uhelných firem," zamýšlel se Miroslav Šuta.
Proto by prý bylo logické, kdyby dotace byly určeny jen na tepelná čerpadla, kotle na plyn a biomasu. „Když nový kotel pořídí jen ten, kdo staví, nebudou peníze účelně vynaloženy. Anebo když v každé vsi zůstane jeden dům se starým kotlem, způsobí to problémy s ovzduším," dodal.

ANKETA: Pomohly kotlíkové dotace a kontroly topenišť ke zlepšení ovzduší? 

Zdroj: archivRadmila Holodňáková
ředitelka muzea, Žatec, 61 let
Snad ano, lokálně. Instalace kotlů s lepším spalováním by měla přispět ke zlepšení stavu ovzduší, úspěšnost tohoto opatření lze zřejmě lépe vyhodnotit podle lokalit či regionů. Nevím, zda existují přesnější měření. Jsou samozřejmě větší znečišťovatelé ovzduší než domácnosti – průmyslové podniky, automobilová doprava.

Zdroj: archivLadislav Muška
spisovatel, Ústí n. L., 88 let
Určitě ano, pomohly. Já ještě pamatuji, kdy v Ústí po ránu člověku slzely oči od mlhy plné chloru a dalších nečistot v ovzduší. Čoudících komínů od těch časů naštěstí skutečně ubylo, už se tu dá o dost lépe dýchat, a to je jednoznačné plus.

Zdroj: archivVáclav Lešanovský
ředitel děčínského gymnázia, 69 let
Částečně to pomohlo u lokálních topenišť, ale problémem zůstávají exhalace v průmyslových oblastech.