Zastaralý a vyklizený úkryt, který už armáda nepotřebuje, vznikl za socialismu jako zázemí pro pozorovatelnu v případě válečného konfliktu během období horečného zbrojení. Celá stavba je schovaná pod loukou vedle křoví a z dálky není vidět. Skládá se z přístupového schodiště, chodbičky, únikové šachty a hlavní komory velké jako dětský pokoj. Tato komora je široká zhruba dva metry, dlouhá šest a na výšku má necelé dva metry. Plochou se dá srovnat s hrobkou faraona Tutanachamona, která je širší jen o dva metry.

Uvnitř bečovského úkrytu mohlo působit až šest vojáků, kteří by měli z návrší dokonalý výhled do otevřené krajiny Mostecké pánve s Krušnými horami na obzoru. Posádka by tak sledovala dění v rozlehlém palebném sektoru a podávala například informace, zda dochází k dělostřeleckému či raketovému útoku. Úkryt by sloužil i při použití zbraní hromadného ničení.

Bunkr u Trnovan prošel renovací, postaral se o to Martin Chrenko s kamarádem.
Nadšenci vzkřísili starý bunkr. Byl plný odpadků po bezdomovci

„Objekt byl původně vybaven plynotěsnými uzávěry a vojáci měli uvnitř filtroventilační zařízení, takže mohli v podzemním úkrytu přežít delší dobu, aniž by došli k újmě na zdraví. K dispozici měli i protichemické prostředky, aby mohli vylézat ven a provádět průzkum,“ sdělil Deníku Milan Krulich z regionálního pracoviště odboru nakládání s nepotřebným majetkem ministerstva obrany.

Úkryt je v podzimní nabídce už podruhé. Nedávno se na něj přijeli podívat dva zájemci, ale nikdo z nich ho nekoupil. Další prohlídka pro případné uchazeče je 15. listopadu, ale jen po předchozí telefonické domluvě do 11. listopadu. Podrobnosti ministerstvo zveřejnilo ve své internetové databázi.

Podobných úkrytů jsou v severních Čechách desítky a armáda se jich postupně zbavuje. Bečovský bunkr je na státním pozemku bez inženýrských sítí a je přístupný po obecní cestě a přes obecní pozemek s právem věcného břemene chůze a jízdy. Komora by se dala využít například jako sklad zemědělských plodin či jako prostor pro příznivce vojenské historie.

Z bunkrů muzeum i galerie

Větší podzemní úkryty znají Mostečané, kteří bydlí v městské části Podžatecká. Ve starých činžácích z dob studené války zůstávají v suterénech bývalé kryty Civilní obrany. V jednom z nich, v bloku 200 naproti Luně, kam by se schovalo až 150 lidí, sídlí od roku 2008 Válečné muzeum Sudety. Jeho zakladatel Jiří Maria Sieber koupil kryt za 57 tisíc korun a vystavil v něm sběratelské předměty z různých konfliktů a epoch. Výstavní artefakty průběžně doplňuje a třídí. „Teď měním expozici plynových masek na expozici doby bronzové a dávám dohromady expozici války v Jugoslávii,“ řekl Sieber. Muzeum je přístupné pouze po předchozí telefonické domluvě a příležitostně ho navštěvují lidé z celé ČR. Muzeu patří i bunkr řopík u jezera Most.

Z bývalé márnice v Braňanech bude expozice o historii obce.
V márnici bude expozice o vsi ze 13. století. Na Mostecku to není ojedinělé

Zcela jiný zážitek nabízí Galerie Bunkr, která od roku 2010 funguje v někdejším krytu CO ve sklepení obytného bloku 81 na mostecké Skupovce. Galerie během dvanácti let hostila řadu výstav renomovaných umělců. Patří k nim například skupina Rafani, Anna Hulačová, Pavel Karous, Martin Zet či výtvarná dvojice Jiří Franta a David Böhm, která letos vyhrála první cenu prestižní soutěže Czech Grand Design v kategorii Ilustrátor roku. „Cílem Galerie Bunkr je přinášet do Mostu kvalitní umění, které je obvykle vidět jen ve velkých centrech jako Praha či Brno,“ sdělil mostecký galerista, pedagog a umělec Luděk Prošek. Od 5. listopadu do 3. prosince lze v galerii vidět výstavu Obětované zóny Crushnohor od kolektivu autorů (Laura Fiľáková, Hanka Kokšalová, Barbora Kropáčková a Štefan Pecko), kteří se dlouhodobě věnují tématu paměti místa.

Galerie Bunkr je jediná svého druhu na Mostecku a finančně ji podporuje ministerstvo kultury, jenž grantem přispívá na celoroční činnost na základě kvalitního programu. V programu na příští rok je například výstava významného českého fotografa Jiřího Thýna.