Archeologický ústav Akademie věd ČR bude letos dokončovat venkovní výzkum obrovského pohřebiště z 11. a 13. století v lokalitě Nesvětice u Mariánských Radčic. Práce začnou na jaře, kdy se odborníci vrátí na hranu uhelného velkolomu Bílina. V liduprázdném dobývacím prostoru na dohled od rýpadel dosud našli téměř 1 900 hrobů.

„Předpokládáme, že nás tam čeká ještě přibližně tři sta hrobů,“ sdělil Deníku archeolog Jan Podhorský. Jedná se o největší nekropoli svého druhu objevenou v České republice. Zřejmě sloužila jako centrální pohřebiště pro širší okolí, protože dosud zmapované raně středověké osídlení v odtěžené části Mostecka a Bílinska neobsahuje hroby. Příčina je zatím neznámá. Až odhalování pohřebiště na návrší v předpolí šachty skončí, tým se přesune do údolí, blíž k Mariánským Radčicím, kde však očekává spíše nálezy z éry pravěku.

Porodnice - ilustrační snímek
Porodní sál v mostecké nemocnici se bude malovat. Budoucí maminky musí jinam

Oblast má pro experty nesmírnou hodnotu. Loni skončil vedle pohřebiště rozsáhlý záchranný výzkum zaniklé středověké vesnice Nesvětice, která archeology zaměstnávala od roku 2019. Teď budou s dalšími vědci získané artefakty zpracovávat a poznatky analyzovat. Potrvá to ještě léta, ale archeolog Petr Vágner seznámil veřejnost alespoň s předběžnými výsledky výzkumu na únorové přednášce v Oblastním muzeu a galerie v Mostě. „Celá ta situace je unikátní,“ shrnul archeolog význam lokality Nesvětice.

Starobylá vesnice je jediná v severozápadních Čechách, která byla kompletně prozkoumána. Kromě stop po raněstředověkém osídlení se dochovaly pozůstatky tvrziště s následným kostelem se hřbitovem, který je však výrazně menší než sousední velké pohřebiště. Tým Akademie věd v zaniklé vsi nalezl také věci, které nejsou typické pro vesnické prostředí té doby. Jedním z cílů je získat grant a zjistit co nejvíce informací o lidech, kteří ve vsi žili. Pomoci mají antropologové, aby se například vědělo, jakým nemocem vesničané čelili a jak početné bylo příbuzenstvo. Analyzovat se mají DNA či zuby. Zdokumentované území bývalé vesnice se základy a sklepy zanedlouho zmizí kvůli těžbě uhlí.

Zdroj stavebního materiálu

První písemná zmínka o vsi je ze 13. století, kdy je doložen šlechtic Ludvík z Nesvětic, který zřejmě podléhal vlivu mocného severočeského rodu Hrabišiců. Vesnice se později stala majetkem oseckého kláštera, ale na začátku 15. století zprávy o fungujících nesvětických usedlostech končí. V 16. století je ves zmiňována jako zaniklá. Názor, že obec zničili husité se nepotvrdil. „Je možné, že husitské vojsko táhlo přes Nesvětice, ale to je pouze dohad.

Vesnice podle archeologického výzkumu nebyla vypálena. Nemáme tam jednoznačnou destrukční vrstvu,“ sdělil archeolog. Podle něj zatím vše nasvědčuje tomu, že ves přečkala husitské války a pravděpodobně ve druhé polovině 15. století byla zbylými obyvateli plánovaně opuštěna, možná kvůli nedostatku vody či hledání lepší půdy. Prázdné usedlosti poté posloužily jako zdroj stavebního materiálu pro okolní vesnice a rozebrané Nesvětice nahradila pole a louky. Ves se zmizelou desítkou usedlostí zůstala jen v místní paměti.

Archeologové po víc než pěti stech letech našli například pece, jímky na dešťovou vodu, zbytky nádob z keramiky a skla, kosti zvířat, ovčácké nůžky, podkovy, přesleny, figurky a mince. Nezvyklý byl třeba nález měděné mísy, která byla obvyklá ve městech vrcholného středověku, ne v malých vsích. Překvapivý byl i objev luxusního kovového kotlíku na třech nohách a hlavně torza menší tvrze s příkopem, na jehož místě pak vznikl kostel se hřbitovem, kde výzkumníci zjistili přes dvě stě pochovaných lidí. Několik jich bylo pohřbeno přímo v kostele, který byl po vysídlení také rozebrán na jiné stavby v okolí. Ze svatostánku zůstala mimo jiné část podlahy z keramické dlažby a destička se symbolem svatého Lukáše s okřídleným býkem.