Nové opevněné sídlo vzniklo na původních základech starého hradu a již v roce 1429 patřilo k hraniční síti proti nájezdu husitů. Hrad byl obnoven až k datu 1453.

K nejstarším konstrukcím patří brána ve Vodním domě, jedno pozdně gotické draperiové okno v bráně a brána na velkém nádvoří. Po vykonání poutní cesty do Svaté země v roce 1476 nechal Rudolf z Bünau ve věži upravit kapli a v ní sloužit pravidelné bohoslužby. Další stavební změny proběhly v letech 1519 až 1554. Z této doby pochází i renesanční štíty Vodního domu.

Neblahé následky třicetileté války

Po převzetí panství Detlevem z Wedelbusche byly odstraněny nejprve škody napáchané třicetiletou válkou. Poté založil v údolí velkou zahradu. Jeho zeť, Kryštof Birkholtz, nechal tuto zahradu upravit ve francouzském stylu a u Vodního domu postavit lázně.

Hrad byl pak upraven v barokním stylu. V roce 1742 byl hrad znovu přestavován, Behrisch tehdy dal odstranit všechny příhradové konstrukce a nahradil je plným zdivem. V přestavbách pokračoval i jeho nástupce Hanisch a směrem k městečku vybudoval červené vnější opevnění. V místě dnešní radnice postavil ubytovací hostinec.

Období budování a častých přestaveb

S příchodem Carlowitzů prošel hrad důslednou renovací (1774 až 1781), jež naštěstí tehdy ještě nevedla k velkým dispozičním změnám. K o to větším budovatelským aktivitám docházelo v hospodářském zázemí hradu. Tehdy vznikl například nový ovčín, olejný mlýn a další mlýn obilný. Kromě toho bylo rozšířeno vnější opevnění a v zahradě byl postaven skleník (oranžérie).

Karel August rozšířil původní francouzský park o anglický (1786 až 1789) s nezbytnými prvky, jako byly altány, jeskyně a sochařská výzdoba. Ve stejném duchu svého otce pokračovali také Karel Adolf a jeho bratr Jan Jiří. Posledně jmenovaný zahájil roku 1796 přestavbu hradu v neogotickém stylu.

Přestavba trvala až do roku 1802. V té době byla například stržena vrchní část věže a nahrazena novou jehlanovou střechou s nárožními věžičkami.

Novogoticky byl upraven také portál brány s padacím mostem branské věži u hranolového bergfritu. V jádru hradu byly některé zdi zbourány a znovu postaveny. Úpravám se nevyhnul ani obranný ochoz. V roce 1800 zde byla založena zednářská lóže. Další přestavby pokračovaly i po roce 1851 a v letech 1886-89 vzniklo velké atrium. V této době byl vytvořen ve věži Rytířský sál s velkým otevřeným krbem. Na malém nádvoří pak v roce 1906 vznikla dřevěná galerie s arkýřem „kazatelny“.

Za Karla Adolfa byla vytvořena ze dvou místností jeho velká pracovna s modrou výmalbou a dekorem hvězd, Měsíce a Slunce. Ve třicátých letech byla většina vnitřního vybavení rozprodána v aukci, takže se z původního inventáře zachovaly jen nepatrné zbytky. Toto se vztahuje také na kdysi objemnou knihovnu, ze které se zachovalo jen několik málo svazků, zejména z období působení zednářské lóže.

Sklepení i palác vysekané ve skále

Hrad byl vybudován na hraně svahu. Hradní dispozice se rozkládá přibližně na obdélném půdorysu. Jeho jihozápadní strana je tvořena mohutným třípatrovým palácem, jehož jihozápadní vnější nároží je zaoblené. V severozápadním rohu dispozice stojí čtyřpatrový hranolový bergfrit. U jeho západní paty je na spáru přistavěn objekt brány s portálem padacího mostku, který zapadá do malého parkánu s brankou.

Za bránou je malé první nádvoří, ze kterého se lomeným vstupem po několika schodech vejde na hlavní nádvoří. Severní a východní strana nádvoří je tvořena oblou hradbou s krytým ochozem. Hradba je zpevněna navíc okrouhlou baštou, která sousedí s tzv. Vodním domem s renesančními štíty.

Sklepy a dvě spodní patra paláce jsou částečně zasekány do skály. Teprve klenuté stropy druhého patra jsou na úrovni padacího mostu. Nad úrovní terénu nádvoří jsou pak již další patra. Bergfrit o jedno patro převyšuje budovu paláce – Tabulového domu. Před hradem je urovnané protáhlé plató, které původně sloužilo jako hospodářské zázemí a předhradí.

Pobýval tu Napoleon a také zednáři

V původním hradu dnes můžeme navštívit malé a velké (hlavní) nádvoří, které je věnováno tématicky pobytu císaře Napoleona. Na pravé straně velkého nádvoří je vstup do zednářské lóže s výstavou předmětů spojených s tímto bratrstvem. Dále je zpřístupněn Erbovní pokoj (dříve Lovecký) s výstavou míšeňského porcelánu a kachlovými kamny. Zde je mimo jiné umístěna tematická výstava věnovaná hrabatům z Bünau.

Z Erbovního sálu projdeme přes předsíň do velké pracovny s vystavenými zbraněmi saského rolnického povstání před 200 lety a zelenými kachlovými kamny. Po dřevěných schodech se nakonec dostaneme do Rytířského sálu, s velkým otevřeným krbem, který slouží k pořádání slavnostních společenských událostí a romantických svateb. V objektu hradu je též expozice národopisného muzea a výstava věnovaná životu a dílu rodiny Carlowitzů.

Zpracoval Petr Šafránek