Hrad svou polohou chránil most přes řeku směřující do města Schönau. Současná podoba hradozámku pochází z raně středověkého opevnění, které je datováno k roku 1200.

Výšinný hrad byl poprvé v listinách uveden v roce 1251. Již v průběhu 14. století došlo k rozšíření románské hradní dispozice.

Prvními majiteli hradu byli z rodu Vogtů z Weidy, kteří odtud dohlíželi na kolonizaci do té doby neobydlených částí říše v oblasti Kirchbergu a údolí Muldy, jihovýchodně od Zwickau. K panství tehdy patřilo více než dvacet vesnic v okolí, například všechny osady v údolí potoka Rödelbach.

Ničivá selská válka

Později se zde za sebou vystřídalo několik majitelů, až se roku 1350 hrad stal součástí významného wettinského panství. Po prodeji hradu Thierstein měl místo úhrady obdržet roku 1398 v léno Petr Nothaft z Thiersteinu, jeden ze tří synů Albrechta XI., panství Wiesenburg s hradem od markraběte Viléma I. z Míšně. Jeho syn nezvyklého jména Gilg prodal hrad v roce 1417 Günterovi z Planitze, jehož potomci vlastnili panství s hradem až do roku 1591.

Již v roce 1523, ještě před Selskou válkou, byl hrad zdejšími rolníky vypleněn. O dva roky později povstali sedláci znovu. Na základě tehdy vyměřené peněžité pokuty se dá spočítat, že se povstání zúčastnilo 283 rolníků. To byli téměř všichni robotou zatížení rolníci zdejšího panství.

Město Zwickau koupilo panství s hradem v roce 1591, ale již v roce 1618 ho od něj získal saský kurfiřt. V třicetileté válce poškozenou dispozici koupil i se sousedním městem Kirchberg Filip Ludvík z Holstein-Sonderburgu. V roce 1724 přechází panství do majetku Augusta Silného, který zde nechal zřídit úřad.

Zanedbaná budova starého hradního paláce se roku 1803 zřítila. V roce 1864 bylo rozhodnuto o oddělení hradu a komorního statku, současně byl hrad prodán místnímu spolku pro zaopatření chudých. Tak byl mezi lety 1864 - 1911 v interiérech hradu umístěn chudobinec. V roce 1911 byl hrad vykoupen zpět a po druhé světové válce, roku 1945, znárodněn. V budovách hradního areálu byly vybudovány byty. Po sjednocení Německa se hrad stal opět soukromým majetkem a není běžně přístupný veřejnosti.

Současným majitelem je továrník z oblasti Augsburku, pan Rudolf Schmidt, který hrad získal v roce 1992.

Zašlá sláva panství

Nynější podoba dispozice byla nejvíce ovlivněna po roce 1664, kdy bylo první patro zámeckého křídla v takzvaném předním hradním nádvoří opatřeno příhradovou konstrukcí.

Boční zdi této budovy jsou však s jistotou starší. Také nástavba osmiboké branské věže, datovaná k roku 1664, vznikla až při celkové rekonstrukci po třicetileté válce. Štítová zeď v severovýchodní části dispozice existuje dnes už jen jako zřícenina. Hradba byla obrácená směrem k jihu, kde se očekával možný útok, a pocházela stejně jako brána z poloviny 15. století. Ke zvýšení obranyschopnosti se ještě před branskou věží nacházela parkánová zeď. Nejstarší stavbou celého hradu je válcový bergfrit, který dříve chránil přístup do zadního hradního nádvoří (dřívější jádro hradu).

Věž byla vystavěna pravděpodobně kolem roku 1300, do dnešní doby se z něj zachoval jen asi 17 metrů vysoký pahýl, který je vyzděný z lomového kamene. V horní třetině výšky je dodnes patrný věnec s otvory pro čtverhranné klády, na kterém možná kdysi existoval vysunutý ochoz (v této oblasti je to nezvyklé zakončení bergfritu).

Dovnitř věže je možné vstoupit po moderním schodišti přes přístavbu z vedlejší budovy, dřívějšího paláce. Jinak je areál původního „jádra hradu“, až na několik moderních garáží, dnes nezastavěný a zarostlý trávou.

Sousední budova vedle věže vznikla v roce 1866 na místě středověkého, v renesanční době obnoveného, paláce a je dnes jako většina ostatních staveb hradu z velké části prázdná. Dnešní hradní pán Schmidt má od získání hradního areálu neustálé spory se správou obce kvůli zásobování vodou. Jeho obrovské nadšení při nákladné údržbě a konzervaci památky je ale obdivuhodné. V sousední obci Schönau stojí farní kostel, ke kterému původně patřil i Wiesenburg.

Kostel v Schönau

Nejstarší stavební část tvoří zajímavá románská kostelní věž podobná „westwerku“ na celou šířku lodi, která propůjčuje kostelu zvláštní podobu.

Okna arkád a neorománský portál, situovaný ve vestibulu přízemí věže, pochází ovšem až z přestavby církevní budovy v roce 1885. Hlavní loď a chór byly vystavěny kolem roku 1490 a poté v roce 1755 rozšířeny. Dnešní uspořádání s prostými dřevěnými lavicemi a trojbokou strohou dřevěnou emporou získal interiér kostela asi rovněž v průběhu renovace roku 1885. Varhany pocházejí z roku 1823 a byly zhotoveny Trampelim z Adorfu.

Zajímavosti

Zajímavá umělecká výzdoba je umístěna na chórové stěně - sochy evangelisty Jana, sv. Kateřiny, sv. Jakuba a sv. Barbory, jakož i vedle chórového oblouku na východní stěně hlavní lodi umístěná Matka boží. Všechny výše zmíněné sochy pocházejí ze začátku 16. století a patří podle typu k pozdněgotickému vyřezávanému oltáři. Po roce 1889 zpracoval R.

Steche inventář uměleckých památek úřední budovy ve Zwickau a zjistil, že tehdy uložený oltář na zámku Wildenfels patřil kostelu v Schönau. Součástí je vyřezávaná skupina sv. matky Anny Trojjediné v prostřední skříni, stejně tak i sv. Marie Salome, držící jablko, a Marie Kleofae, držící hrušku. Tento oltář dnes stojí v kostele v obci Härtensdorf a vznikl v dílně sochaře Petra Breuera asi kolem roku 1510. Čtyři kaligrafické desky s biblickými výroky dnes zdobí rytířskou emporu v chóru. Podle faráře pocházejí ze zámecké kaple Wiesenburgu.

ZPRACOVAL Petr Šafránek