Sloup v Čechách je unikát stojící za návštěvu

Každý, kdo zavítá do malebné obce na Českolipsku, nemůže přehlédnout její dominantu– mohutný skalní blok, který dal základ středověkému opevnění a později barokní poustevně. Jde o unikát, představující přírodní a historickou památku zároveň.

Hrad sloužil především jako útočiště ve válečných dobách , ale i jako základna pro loupeživé rytíře.

Kostel i skalní zahrady

Skalní masiv je přes třicet metrů vysoký a sto metrů dlouhý. Ruce kameníků prorazily v hloubi kamene úzké vstupní chodby ambitu a vytesaly prostor kostela, který byl završen věží.

„Návštěvníci tu mohou obdivovat křížovou chodbu, hradní kapli či kukátkové divadlo. Barokní prostor, dnes již zcela prázdný, ale se zachovalými reliéfy,“ vypočítává příjemná průvodkyně.

Na jižní straně skály byly vytesány stupňovité zahradní terasy. „Jsou tu malé zahrádky, a dokonce tu pěstujeme i vinnou révu,“ ukazuje. Mezi nejpřitažlivější části unikátní skalní památky patří hladomorna ve tvaru džbánu. Trochu paradoxní je, že původně sloužila pro uskladnění obilného zrna.

Lapka a šest poustevníků

Jedním z nejznámějších obyvatel hradu byl lapka Mikeš Pancíř. Jako opevnění přestal hrad sloužit během třicetileté války. Další důležitou stopu skalnímu hradu vtisklo baroko.

„Nový majitel Ferdinand Hroznata z Kojotova se s náboženským zanícením pustil v roce 1690 do rozsáhlé přestavby se záměrem vybudovat poutní místo s klášterem. Po jeho smrti však byl tento velkorysý plán redukován na poustevnu, kterou v osmnáctém století obývalo šest poustevníků,“ říká o historii v turistickém průvodci kastelán Ivan Volman.

Další éra skalního hradu, ale i jeho okolí byla ve znamení důležité šlechtické rodiny Kinských.

„Šlechtičtí majitelé, hrabata Kinští, žijící v té době již v novém zámku v centru obce, často přiváděli na skálu své význačné hosty,“ dodává průvodce.
Veřejnosti se památka zcela otevřela již v roce 1827. Dodnes láká návštěvníky nejen unikátní vyhlídka z rozsáhlého skalního hradu, ale i některé kuriozity.
„Především skalní schodiště, kde se natáčela známá pohádka S čerty nejsou žerty,“ prozrazuje průvodkyně.

Zámek , ozdravovna i domov seniorů

Zmíněný rod Kinských, který se spojuje se sloupskými dějinami, se do kronik obce vepsal významně v druhé polovině 18.století.

„V letech 1730-1733 byl hrabětem Janem Josefem Maxmiliánem Kinským, největší osobností sloupských dějin, postaven nový zámek v blízkosti kostela,“ dočítáme se v průvodci.

Původní barokní stavba, zejména její interiéry, byly v roce 1828 hrabětem Karlem Kinským upraveny do empírové podoby.
Ještě téhož roku nechal hrabě Kinský založit galerii předků.

Na zámku nocoval například císař Josef II., arcivévoda Karel a arcivévoda František Karel. Dnes tu ke spánku uléhají staří lidé. Zámek totiž po roce 1945 sloužil postupně jako dětská ozdravovna, ústav sociální péče a dnes jako domov pro seniory.

Dnes zámek není veřejnosti přístupný. Pamatovat si ale můžete, že jeho portál je zdoben třemi kamennými figurami z dílny Matyáše Brauna – Atlas, Diana a Ceres.

Uvnitř zámku jsou ve výklencích průchodu do zámeckého parku umístěny sochy Merkura a Argose a naproti královna Omfale a Herkules z dílny stejného autora.

V zámeckém parku je pozoruhodná kašna s vodotryskem z roku 1755 od místního sochaře Antonína Maxe s postavou Neptuna s delfínem. Pokud se do Sloupu v Čechách vydáte na jeden z podzimních výletů, určitě nevynechejte zdejší vyhlídkové okruhy.

Jeden z nejzajímavějších vás zavede do nedaleké Samuelovy jeskyně. V druhé polovině 18. století ji obýval Samuel Görner. Poustevník, původní profesí zahradník a optik, tu žil celých 17 let až do roku 1735.

Pak se odstěhoval do opuštěného obydlí u Svaté hory na Příbramsku, kde jeho život ukončila ruka vraha.