Původní hradní dispozice byla vybudována na skalním návrší přibližně 50 m nad korytem řeky Bílý Halštrov, těsně přiléhající k městskému centru.

Poprvé byl hrad v listinách jmenován roku 1209, ale pravděpodobně se týkal nejstarší fáze výstavby, jíž byla falc pocházející z 11. stol.

Zásahem blesku v roce 1540 shořel hradní palác, jenom z východního hlavního křídla zůstaly zachovány základy a obvodové zdivo. Při požáru byly zničeny veškeré dokumenty týkající se výstavby a majitelů hradu.

Při rekonstrukci, která poté následovala, dostala stavba svůj dnešní vzhled. V 17. století proběhly další četné přestavby, při nichž vznikla například nová budova v dolním zámeckém nádvoří. Také celé vnější opevnění bylo nově vybudováno.

Dispozici dominuje šestiboká věž s barokní cibulovou střechou a renesančním štítem na východním průčelí. Na nejvyšším místě areálu stojí 24 metrů vysoká věž, která je patrně nejstarší částí z původního hradu.

Přímo napravo za průjezdem brány je pozornému návštěvníkovi nápadná hezká rokoková dekorace. Dnes se v budově nalézají soukromé byty a prostory jsou využívány jako muzeum.

Ještě před několika lety poskytoval zámek přístřeší dislokovanému pracovišti státního archivu Durynska. Ze zahrady zámku má návštěvník překrásný pohled na město.

Dolní zámek pro novou rodovou krev

Následkem dědického dělení panství šlechtického rodu Reußů v Horním a Dolním Greizu v roce 1564 byl postaven pro novou rodovou linii dolní zámek přímo v centru města. Rezidence bohužel padla v roce 1802 za oběť největšímu požáru v dějinách města a byla po roce 1809 opět vybudována již v klasicistním slohu.

Zámek, městský kostel, lyceum, stará strážnice a gymnázium tvoří od té doby pro oblast jedinečný klasicistický celek.

Prostory zámku jsou dnes využívány historickým muzeem s neustále se měnící výstavou, jsou tu expozice k dějinám textilního průmyslu, jakož i hudební škola města nad Halštrovem. Návštěvník obdrží v infocentru zámku mnoho dalších informací o městě a durynské části Vogtlandu.

Dolní zámek leží přímo na břehu řeky Bílý Halštrov proti městskému kostelu sv. Marie, a tudíž je vzdálený jen několik kroků od městského centra. Dolní zámek byl přes sto let rezidencí knížat z rodu Reuß.

Vybudovaný byl v 16. století Jindřichem Starším. O jak skvělou stavbu se jednalo, dodnes svědčí dřívější slavnostní síň, dnes zvaná Bílý sál, svou hodnotnou štukaturou.

Zajímavost
Dnešní Greiz, dříve nazývaný Grewcz, má patrně slovanský původ a byl poprvé v roce 1209 uveden v listinách jako Gradec. Jednoznačné objasnění vzniku jména Greiz vychází z dřívějšího způsobu psaní. V různých staletích se měnil čas od času zápis. Tvar Grouts vychází zpět z Grots, slovanský hrad, staroslovanský grad a mělo význam „opevněné místo“.

Posledním vládnoucím knížetem se stal v roce 1867 Jindřich XXII. Z jeho manželství uzavřeného roku 1872 s dcerou knížete Adolfa Jiřího ze Schaumburg-Lippe vzešlo pět dcer - Ema, Marie, Karolína, Hermína a Ida.

Mezi lety 1884 - 85 bylo přistavěno jižní křídlo se zimní zahradou, reprezentativními prostorami, jako Modrý salon a věž s cibulovou bání. Zvláštností je, že po pádu monarchie v Německu i nadále v Dolním zámku žil ještě bývalý člen panující knížecí rodiny.

Jindřich XXIV. trpěl následkem úrazu na nevyléčitelné poškození mozku, proto nebyl schopen vládnutí, a měl zde až do své smrti v roce 1927 obytné právo.

O dva roky později bylo otevřeno v patře zámku vlastivědné muzeum. V historicky hodnotných vnitřních prostorách najdeme dnes ve vlastivědném muzeu informace o rodové větvi Reußů Starších ve spojení s vývojem města Greiz.

Další místnosti zámku jsou využívány úřadem cestovního ruchu, informačním centrem, hudební školou a kavárnou.

Zpracoval Petr Šafránek