Obrovskou dávku odvahy, statečnosti i hrdinství prokázal před pár dny mladý Ústečan Jan Kurnat.

Při cestě do zaměstnání se stal svědkem ranní tragické dopravní nehody u Vaňova.

Nezaváhal ani na okamžik: poskytnout první pomoc těžce zraněným ze dvou havarovaných aut. Jako profesionální hasič ze smíchovské stanice se s podobnými případy setkává často.

Tentokrát byl ale v nevýhodě, neměl k dispozici žádnou vyprošťovací techniku. Do příjezdu záchranářů si musel vystačit jen s autolékárničkou.

Tragický střet dvou osobních aut

Křik, pláč, sténání a volání o pomoc ze zdemolovaných aut byly kulisou tragického střetu, ke kterému došlo kolem páté hodiny ráno u Vaňova. Řidič červeného automobilu Volkswagen Bora, jedoucího od Lovosic, vjel na rovném úseku do protisměru, kde se čelně střetl s protijedoucím vozidlem Citröen Xara.

Obě auta byla nárazem zdeformovaná a odmrštěná do vzdálenosti asi třicet metrů od sebe. Celá silnice byla poseta skleněnými střepy, utrženými plasty a dalšími úlomky z aut.

„Hlavou se mi honilo: hlavně rychle, potřebují pomoc. Opodál postávalo několik lidí. Když jsem se zeptal, jestli už volali záchranku a hasiče, odpověď byla záporná. Proto jsem vytočil tísňovou linku a operačnímu důstojníkovi řekl, oč jde. Popsal jsem rozsah zranění lidí ve vozech i jaká hydraulická technika bude zapotřebí na jejich vyproštění,“ řekl mladý zachránce.

Zaklíněný řidič přestal dýchat

Nevnímal bezmoc. „Snažil jsem se s nimi komunikovat a přitom poskytnout první pomoc. V havarovaném osobním automobilu Volkswagen seděl zaklíněný zakrvácený řidič a jeho zdravotní stav byl kritický. Jeho spolujezdkyně měla mimo jiné zranění i otevřenou zlomeninu levého kotníku a byla v šoku.

Vnikl jsem dovnitř zadními dveřmi a vypnul klíček od zapalování. Všude bylo plno krve. Zaškrtil jsem jí nad ranou a obvázal sterilním obvazem. Pořád jsem na ženu mluvil a popisoval, jak budu dál postupovat a co budu dělat. To je totiž hodně důležité aby zraněný věděl jak chcete postupovat a dodávat mu odvahu. Proto se učíme, že na zraněné je třeba neustále mluvit.

Uklidňovat je a podobně. Žena stále plakala a sténala obrovskou bolestí. Mezitím řidič přestal dýchat. Nenahmatal jsem jeho puls. Okamžitě jsem mu proto prohlédl ústní dutinu a vyndal protézu. Pak přišla na řadu resuscitace, celá situace byla o to komplikovanější, že jsem ho musel oživovat ve stísněném prostoru zdemolovaného auta. Byla to ale má povinnost pomoci. Lidský život mi totiž není lhostejný,“ říká zachránce.

Bohužel i přes jeho bleskovou první pomoc a resuscitaci se šedesátiletého řidiče nakonec oživit nepodařilo. Záchrana se tak proto soustředila na zbylé dva těžce zraněné.

Každá minuta byla jak hodina

„Oba zranění byli stále zaklíněni v havarovaných autech. Každá minuta mi přišla dlouhá jako hodina, ale na to jsem příliš nemyslel. Soustředil jsem se na záchranu. Byl to adrenalin, který znám ze zásahů u dopravních nehod. Tentokrát to ale bylo trochu jiné. Věděl jsem, že i s tím minimem, co jsem měl k dispozici, musím pomoci, jak nejlépe dovedu. Na místě nehody se po chvilce objevil anesteziolog z ústecké nemocnice, se kterým jsem se domluvil na další spolupráci při záchraně lidí. Zatímco se věnoval řidiči v Citroënu, já se vrátil k vážně zraněné ženě ve Volkswagenu,“ podotkl zachránce Jan Kurnat.

Profesionální pomoc záchranářů

„Po příjezdu prvního záchranářského vozidla na místo nehody jsem těžce zraněného řidiči předal do péče lékařky a řekl jí podrobnosti o jeho zranění.

Po chvilce na místo dorazila hasičská vozidla, spojil jsem se s velitelem zásahu a řekl mu nejen počet zraněných, ale zapojil jsem se i do vyprošťovacích prací s hasičskými kolegy Martinem Lísalem a Václavem Hoffmanem,“ popsal sled dalších událostí na místě tragédie Jan Kurnat.

Teprve, když oba těžce zranění byli z havarovaných vraků venku a v péči lékařů, pocítil prý mladý záchranář i přes velké psychické a fyzické vypětí obrovskou úlevu.

„Cítil jsem, že jsem udělal vše, co jsem v dané situaci udělat mohl a to je nejen pro hasiče ten nejkrásnější pocit. Takové situace mohou nastat kdykoliv a je na každém z nás, jak se k tomu postavíme,“ vysvětlil adept na ocenění za záchranu lidského života při dopravní nehodě, Ústečan Jan Kurnat.

Nebylo to ostatně poprvé, kdy svým zásahem zachránil někomu život. Před pár lety spolu s dalšími hasiči zasahoval u požáru přízemního bytu na ústeckém sídlišti v Krásném Březně.

Z ohnivé pasti tehdy profesionální hasič Kurnat s kolegy ze všebořické stanice vynesl z bytu teprve čtyřletého chlapce, který se před plameny ukryl v jedné ze zakouřených místností.

Tím mu také zachránili život.