Za lepším životem mířili jednotlivci i rodiny rakousko–uherské monarchie také z oblasti dnešních severních Čech. Za příslib získání půdy, na níž budou moci hospodařit.

Mezi imigranty byli i předkové Petra Polakoviče z Liberce. Ten se o příbuzných, kteří začínali nový život v Jižní Americe, dozvěděl jako kluk.

„To mi bylo asi deset. V roce 1996 jsem se dostal do Brazílie s českou obchodní misí a viděl ve městě Blumenau Octoberfest, po Mnichovu je to druhý největší pivní festival na světě. Od německé konzulky, která mi pomohla s hledáním kořenů, jsem se dozvěděl, že sem v předešlém století odešla spousta Němců a Čechů ze severních Čech,“ vzpomíná Petr Polakovič.

Přes Hamburk za novým životem

Kolem roku 1850 se z Liberecka přes přístav Hamburk vydává nejspíše první velká skupina lidí, hlavně Němců z území severních Čech.

Míří do Brazílie, na území dnešních států Santa Catarina, konkrétně do přístavu Joinville a do státu Rio Grande do Sul. Tam vzniká osada Porto Alegre a dalších 11 osad.

Přilákat osadníky na půdu

Proč se vlastně obyvatelé českých zemí do Brazílie stěhovali? Dcera habsburského císaře Františka I. Leopoldina, jejíž sestrou byla Marie Luisa, manželka Napoleona, se provdala za Pedra I. Urozený Portugalec byl následníkem portugalského trůnu a brazilským králem.

Novomanželka se za ním v červnu 1817 stěhuje do Brazílie s celou flotilou. A stává se ženou panovníka v chudé zemi.

Údajně ona později přesvědčila Pedra, aby se vzepřel Lisabonu a vyhlásil nezávislost Brazílie. Rozhodne povolat vyspělé kolonisty, kteří by se věnovali individuálnímu zemědělství, bránili by svou půdu, a tím i hranice své nové vlasti. Politická situace v zemi však byla napjatá, takže Leopoldině a Pedrovi nebylo dopřáno záměr zrealizovat.

To se povedlo až jejich třem dětem ve druhé polovině 19. století. Pedrovi II., Francisce a Isabele.

Základem se stalo věno Francisky

Francisca dostala věnem 26 000 hektarů půdy v okolí města Joinville. V roce 1849 s vkladem této půdy vstoupila do společnosti Hamburger Verein, která nabízela prodej půdy, 25 hektarů, za velmi výhodných podmínek kolonistům.

Nový osadník musel vykácet les a farmařit bez pomoci státu. Lodní lístky z Evropy byly zpočátku velmi levné, děti dokonce nemusely platit vůbec, a budoucí osadníci si mohli na koupi půdy vzít hypotéku.

Lodi z Hamburku do Joinville začaly vyplouvat v roce 1851. Někdy od roku 1860 připlouvají do Brazílie první osadníci z Čech a Moravy. O pět šest let později plavidla převážejí už jen farmářské adepty ze země v srdci Evropy.

K d o j e P e t r P o l a k o v i č ?

Petr Polakovič (nar. 1963) je absolventem VŠE Praha (1986). Po dokončení studia pracoval v podniku zahraničního obchodu IMEX. Pak se zabýval vývozem mléka a másla a dovozem kuřecích řízků a dalších výrobků z kuřat ve firmě Nowaco. V roce 1996 se zúčastnil obchodní mise do Brazílie, od té doby navštívil tuto jihoamerickou zemi ještě třikrát, naposledy v loňském roce.

Od dob studií vlastní licenci na průvodcovství, v Čechách poskytoval tyto služby hlavně pro Američany. Pracoval jako ředitel Hotelu Rezidence Lungborg v Praze, poté jako ředitel Hotelu C. M. C. Čelákovice. S bratrem kdysi založili cestovní agenturu Petr a Pavel Travel. V současné době pracuje jako marketingový ředitel CK NET Travel Service v Praze a je prezidentem v minulém roce nově založené Česko–brazilské obchodní komory.

Liberec je už jen ulice

V roce 1873 zakládají imigranti z Liberecka osadu Reichenberg=Liberec. Stejně jako u řady původních německých názvů osad, i v tomto případě později došlo k přejmenování. Jak se to stalo?

Gaučové, kteří hnali dobytek na trh do Sao Paula, vídali osadu zasněženou, celou bílou. A tak ji přejmenovali na „bílé prostěradlo“, portugalsky Lencol. V někdejším Reichenbergu dnes zůstala aspoň ulice Liberecká – Rua Reichenberg…

Migrační vlna spěje ke konci kolem roku 1900. Ještě v roce 1893 se do Rio Grande do Sul nalodila česká výprava z Rovenska pod Troskami. Jistý pan Srna s sebou vezl i řemeslníky a učitele, ale v Rio Grande do Sul právě zuřila občanská válka, a tak Srna zakotvil na zbytek svého života v Sao Paulu…

Josef a Petr Hörbeovi

To všechno se podařilo zjistit díky nezměrnému badatelskému úsilí Petra Polakoviče.

„Moje matka pocházela ze smíšeného česko–německého prostředí z pod Ralska na Českolipsku. Předkové právě z její linie odešli do Brazílie. Zpočátku jsem ale vůbec nevěděl jméno, z kterého kolena byli a kdy odešli. Pomohla mi teta, která mě navedla na jméno Hörbe. Což byli čeští Němci. Když jsem měl jméno, začal jsem psát nejprve na český konzulát a pak na konzuláty německý a rakouský. Po třičvrtě roce jsem dostal zprávu od konzulky z Blumenau ve státě Santa Catarina, že rodina se našla. Jedna z příbuzných vedla rodinnou kroniku, z níž jsem pak v mailech všechno dozvěděl. Teď pomáhám dalším brazilským rodinám s českými kořeny, pátrám po archivech,“ říká Polakovič.

V roce 1877 bratři Josef a Petr Hörbeovi se svými rodinami vyrazili lodí z Hamburku do Brazílie. Josef měl pět dětí a Petr dvě. Cesta trvala jeden měsíc. Bratři měli ještě pět sourozenců – jedním z nich byla pra pra pra babička Petra Polakoviče. Bratři bydleli v jedné chalupě ve Vlachové respektive Osečné u Ralska na pomezí Ralska a Podještědí.

Petr odešel do Vratislavic a pracoval pro Ginskeyho, výrobce koberců, před odjezdem bydlela rodina v nájemním bytě. Josef sloužil v rakousko–uherské armádě.

Z Liberce do Hamburku se dostali po železnici a odtud lodí Bahia do Ria, kde přesedli na menší parník Camoes a dopluli do přístavu Porto Alegre. Odtud se ještě plavili 400 až 500 kilometrů na vorech po řece do vnitrozemí do osady Santo Angelo. Ta se dnes jmenuje Agudo a je ve státě Rio Grande do Sul. Tehdy byli oba bratři už čtyřicátníci.

Petr Polakovič se v roce 1998 setkal v kulturním domě v Agudu se třemi sty potomky rodu Hörbe. „Kvůli mému zájmu o Brazilce z Česka mi začali říkat Fanatico Senor Polakovič. Při předposlední cestě v roce 2005 jsem našel a přivezl lodní pasy obou bratrů Hörbeových.“

Muzeum vystěhovalectví

Svůj zájem Petr Polakovič dotáhl tak daleko, že chce otevřít Krajanské muzeum vystěhovatelství do Brazílie. Spolu s dalšími lidmi z občanského sdružení Náhlov, které existuje už 12 let, chce pro jeho účely opravit bývalou školu v Ralsku. Předběžný rozpočet činí 600 000 Kč. „Uvítali bychom finanční pomoc od kohokoli,“ tvrdí nezdolný optimista.

Pomoci můžete i vy

Pokud vás zkoumání předků a téma vystěhovalectví do Brazílie zaujalo a myslíte, že se vás týká, kontakt na Petra Polakoviče najdete na www.nahlov.wz.cz.

Občanské sdružení Náhlov v oblasti Ralsko uvítá i váš finanční příspěvek pro projekt zbudování Muzea vystěhovalectví do Brazílie. Číslo účtu je 1647658/0300.