Katastrofa v Ujanovskej: Zanedbaní povinností proměnilo důl v masový hrob

Dne 19. března 2007 v 10:19 místního času došlo k výbuchu metanu v ruském uhelném dole Uljanovskaja v Kemerovské oblasti v hloubce asi 270 metrů. Exploze zabila nejméně 108 lidí. Šlo o nejsmrtelnější důlní katastrofu v Rusku za více než 10 let.

Důl, který provozovala společnost Juzchuzbassugol („Uhlí z jižní Kuzněcké pánve“), napůl vlastněná největším ruským producentem hlubinného uhlí Evraz Group, byl otevřen v roce 2002, pouhých pět let před neštěstím, a patřil k nejmladším a nejmoderněji vybaveným dolům v Kuzněcké pánvi (Kuzbasu).

Při práci se fixlovalo

Podle gubernátora Kemerovské oblasti Amana Tulejeva došlo k explozi v době, kdy se důl připravoval na spuštění „Osmnáctky“, což měl být pokročilý bezpečnostní systém vyvinutý ve Spojeném království.

K výbuchu došlo při jeho testování, ale podle vyšetřovatelů nebylo příčinou ani tak to, že by tento systém nebyl naplno spuštěn, jako spíše to, že se vedoucí pracovníci dolu úmyslně starali o to, aby nefungoval a nedocházelo tak ke zdržování těžby.

Chtěli si přivydělat, do dolu šli tajně i s rodinami. Čekala na ně hrůzná smrt

„Nehoda byla důsledkem toho, že řídící pracovníci dolu od června 2006 až do okamžiku exploze ignorovali v zájmu naplnění plánu těžby uhlí bezpečnostní požadavky na důlní provoz. Pod hrozbami propuštění nebo snížení odměn trvali na pokračování prací, a to i přes rozšířenou přítomnost výbušných koncentrací metanu a uhelného prachu,“ uvedl v roce 2013 mluvčí ruského vyšetřovacího výboru Vladimir Markin.

Bezpečnostní kontrolní zařízení fungovalo za normálních okolností tak, že při překročení koncentrace metanu automaticky vypnulo elektrické mechanismy, aby zabránilo případnému výbuchu. Jenže důlní specialisté toto zařízení na pokyn ředitele dolu, hlavního inženýra a řady dalších vedoucích pracovníků deaktivovali, aby se v dole zvýšila produkce těženého uhlí.

Čtyřicet let od tragédie na dole Pluto: Zhroutili jsme se, vzpomíná záchranář

Zaměstnanci dolu navíc pozměnili počítačový software zařízení tak, aby neukazoval rizikové hodnoty množství metanu, a předchozí údaje o jeho nebezpečné koncentraci zatajili – neuvedli je do protokolárních záznamů a ani je neohlásili orgánům báňského dozoru.

Zanedbaný byl i dohled

Tohle všechno by však zaměstnancům pravděpodobně neprošlo, kdyby báňský dozor na šachtu pořádně dohlížel. Jenže to se nedělo.

„K výbuchu a k tak vážným následkům došlo také proto, že vedoucí a zaměstnanci Kujbyševského báňsko-technického oddělení Správy Rostechnadzor pro Kemerovskou oblast nevykonávali nad dodržováním bezpečnostních požadavků řádný dohled a přehlíželi jak porušování bezpečnostních požadavků, tak zásady pro boj s uhelným prachem,“ uvedl Markin.

Oživlá noční můra v Karviné: po výbuchu metanu leželi všude mrtví lidé a koně

Právě koncentrace uhelného prachu ještě znásobila rozsah havárie a počet obětí, protože ho bylo tolik, že umožňoval, aby se exploze šířila sítí důlních chodeb dál a dál i tam, kde množství metanu nebylo nijak nebezpečné a kde by za normálních okolností už k výbuchu nedošlo.

Pět důlních inspektorů bylo kvůli svým pochybením při dohlížení na dodržování bezpečnostních pravidel propuštěno.

Vedení bylo v dole

Členové nejvyššího vedení dolu dopadli ještě hůř: za své chyby bohužel zaplatili životy přímo při explozi. V té době totiž právě prováděli podzemím britského důlního poradce Iana Robertsona, který pracoval pro angloněmeckou společnost International Mining Consultancy, jež se podle ruských zdrojů podílela na odhadování podzemních zásob uhlí. Výbuch smetl celou skupinu.

Za výbuch v dole Doubrava rozsudky smrti. Tragédie ničila životy i po letech

A co bylo bezprostřední příčinou celé katastrofy, onou pověstnou poslední jiskřičkou? Podle vyšetřovatelů to byla skutečně jiskra, která odlétla z jednoho kabelu s narušenou izolací. Tato jiskra podpálila metan, jenž následně zapálil uhelný prach.