Jak vysvětlil Martin Bělčík, generální ředitel Výzkumného ústavu železničního, okruh je speciální testovací pracoviště, které dnes využívají především zahraniční partneři. „Proto není jeho základna pro veřejnost běžně přístupná,“ uvedl. Samotný okruh je však veden v otevřené krajině, ostatně jako každá jiná trať. „Takže běžný provoz na okruhu je možné sledovat z veřejně přístupných míst, například ze silnic, nebo mostů,“ podotkl.

Železniční okruh poblíž Velimi funguje bezmála šedesát let; jeho výstavba začala v roce 1960, provoz na okruhu zahájili v roce 1963. „V dalších letech docházelo k různým úpravám a doplněním zařízení, která umožňují testovat různé typy vlaků prakticky pro celou Evropu i zámoří,“ řekl Martin Bělčík.

Kácení stromů napadených kůrovcem.
Vysočina se mění v měsíční krajinu. Kvůli kůrovci mizí i turistické značky

Historie okruhu je ale delší. O výstavbě ŽZO Velim železničního zkušebního okruhu padlo rozhodnutí v padesátých letech. Účel byl jasný: testování a vývoj železničních zařízení pro Československé dráhy a obecně pro celý československý železniční průmysl.

InfografikaZdroj: DeníkOblast, pro kterou tehdejší inženýři používali okruh, byla poměrně široká. Vyvíjeli a testovali součásti tzv. železničního svršku, ale také zabezpečovací a komunikační zařízení, komponenty pro vozidla i celá vozidla. I po téměř šedesáti letech se okruh používá v podstatě ke stejným účelům. Technologie pokročily, ale testují se stále na stejném místě.

Třebaže se mezi lidmi tradičně hovoří o místu jako o „okruhu u Velimi“, věc se má jinak: testovací okruh tvoří vlastně dva železniční okruhy o různých délkách. Každý má své specifické využití, hlavně co se týká rychlosti testovaných vlaků.

„Kvůli testování vznikly u Velimi dva okruhy. Menší, přibližně čtyřkilometrový, pro rychlost vlaků do 90 km/h a větší, přibližně třináctikilometrový, pro rychlosti do 210 km/h pro klasické soupravy a 230 km/h pro vozidla s naklápěcí skříní,“ doplnil k technickým parametrům Martin Bělčík.

Ke dvěma okruhům je ale potřeba připočítat další jejich součásti, pokud máme hovořit o funkčním celku. Konkrétně jde o spojovací tratě a o základnu u obce Cerhenice. Vlastní testovací okruh je napojený na železniční síť ve stanici Velim.

Vlaky přijíždějí i na kamionu

Pokud se výrobce vlaků chystá testovat nový typ, musí se na testovací okruh nějakým způsobem dostat. Nikoho příliš nepřekvapí, že se vlaky na testovací okruh dostanou po vlastní ose po železnici; právě proto je okruh ve stanici Velim napojen na běžnou železniční síť. Je tu ale i alternativa: vozidla se mohou na okruh ve Velimi dostat i na kamionu.

Důležité je však zmínit jednu věc: třebaže se mohou nadšenci do železnice setkat na trati s historickými lokomotivami, které často procházejí různými opravami, jedná se spíše o výjimečné příležitosti. „Okruh je určen pro testování moderní techniky, provoz historických vozidel je zde obvykle pouze v rámci akcí pro veřejnost nebo při jiných speciálních událostech,“ poznamenal Bělčík. Testovací okruh dokáže svým vybavením napájet elektrická vozidla všech systémů, které jsou v Evropě obvyklé.

Brno 6.3.2019 - ulice Francouzská v Brně
Brněnský Bronx v roce 2019: Strach vystřídala naděje

„Konkrétně stejnosměrné systémy 3 kV, 1,5 kV a 750 V a střídavé 25 kV 50 Hz a 15 kV 16,7 Hz,“ vysvětlil generální ředitel. Tato kompatibilita je velmi důležitá proto, že po roce 1989 začali využívat velimský okruh také zahraniční výrobci vlaků. Do té doby se okruh využíval pro „domácí“ potřeby.

„Do roku 1989 se zde testovala především vozidla ČSD a československého železničního průmyslu, po roce 1989 byly jeho kapacity nabídnuty i dalším výrobcům drážní techniky,“ podotkl Martin Bělčík. „Testují se zde prakticky všechny typy vozidel od nákladních a osobních vagonů přes lokomotivy různých trakcí až po ucelené jednotky pro městské dráhy, např. metro, regionální vlak až po vysokorychlostní vlaky,“ vypočítal, co vše se testovalo u Velimi na speciálním okruhu. Nebylo toho rozhodně málo. Z velkého množství různých vozidel, která testovali odborníci u Velimi, lze zmínit např. elektrické lokomotivy pro eurotunel; a to jak pro dopravu speciálních shuttlevlaků, tak pro běžný nákladní provoz.

V Drastech vzniká nový klášter bosých karmelitek. Bude otevřený pro ty, kteří chtějí nabrat síly a strávit čas v tichu
Největší stěhování za 200 let. Karmelitky opouštějí svůj domov na Hradčanech

Jezdily zde i jednotky pro městskou dopravu v Singapuru, prakticky všechny typy moderních lokomotiv, např. Traxx, Taurus, Vectron, a většina evropských rychlovlaků, z těch nejnovějších např. švýcarské Giruno nebo německé ICE4. Tím ale výčet techniky testované na velimském okruhu ještě nekončí. „Vedle vozidel se zde ale testují i různá zařízení a součásti pro železnici, včetně např. železničního svršku a podobně,“ podotkl Martin Bělčík. 

Při testování padaly rekordy

Při testování vlaků na velimském okruhu si odborníci připsali i několik rychlostních rekordů. „Například 27. srpna 1964 parní lokomotiva 498.106 rekord 162 km/h, 5. září 1972 lokomotiva E 496.3030 rekord 219 km/h, který překonalo až v roce 2004 Pendolino na trati u Břeclavi,“ řekl Martin Bělčík.

Vývoj a schválení drážních zařízení včetně vlaků vyžaduje množství různých zkoušek. Co se ale konkrétně testuje na takovém okruhu, jako je právě ten u Velimi? „Součástí vývoje je také optimální nastavení systémů vozidla a mnoho dalších činností. Ke všem těmto pracem je okruh přizpůsoben. V reálném provozu by šlo realizovat tyto testy jen velmi obtížně, nebo s negativním dopadem na provoz železnice,“ vysvětlil generální ředitel výzkumného ústavu.

Odborníci zde tak testují různé parametry vozidel a další techniky, které musí splnit. Do určité míry je simulován i reálný provoz, například co se týká zatížení vozidel. Mezi řadu zkoušek patří například hluková, brzdová a technicko-bezpečnostní jízda, kterou musí splnit každé vozidlo, než je uvedeno do provozu. Při té musí vozidlo dosáhnout plánované maximální rychlosti a nejméně deset kilometrů navíc.

Výroba vozů Škoda v závodě Kvasiny.
Kvasinská revoluce. Škoda tlačí platy nahoru, těžko jí konkurují i horské chaty

Dále prochází zkouškou proti vykolejení a zkouškou vlivu na elektrotechnická zařízení tzv. EMC. Ani tím ale výčet rozhodně nekončí. K vyhodnocení všech testů je pochopitelně potřeba speciální vybavení. Výzkumný ústav na okruhu vlastní několik speciálních měřicích vozů a lokomotiv pro testování různých vozidel, stejně jako dalším zařízením. „Různá měřicí zařízení využívají i jednotliví výrobci při zkouškách svých vozidel. Ta jsou montována přímo na vozidla,“ uvedl Martin Bělčík.

Až tedy uvidíte nějaký nový typ vlaku na svých cestách, je velká šance, že byl testovaný právě u Velimi.