Investoři na prosazení svých projektů čekají pět let, u infrastruktury dokonce třináct. Tomu by měl být konec. „Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoli,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Úředníci tvrdí, že zákon vyřeší roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Stavebníci by se neměli zdržovat sháněním razítek a řešením často protichůdných požadavků dotčených orgánů.

Pomoci má i digitalizace

Proces by měla zrychlit i digitalizace. Zákon zavádí tzv. fikci souhlasu. Pokud se orgán v dané lhůtě nevyjádří, bude se předpokládat, že s návrhem souhlasí. Pokud úřad nerozhodne včas, věc přebere krajský stavební úřad a rozhodne sám. Podle kritiků ovšem verze zákona předkládaná ministerstvem snížení byrokracie při získávání povolení příliš nepomůže. Úředníci původní návrh přepracovali, takže většina pozitivních změn chybí. Navíc zákon výrazně nakynul. „Z původních 171 paragrafů je najednou 323,“ uvedl Pavel Franc z kanceláře Frank Bold Advokáti.

„Musíme přijmout zákon, který bude odpovídat původním tezím i věcnému záměru, což se nyní bohužel neděje,“ přidává se šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Původní princip „jednoho razítka a jednoho řízení“ potřebného k vydání povolení totiž podle komory po zapracování četných připomínek zmizel.

Ministerstvo pro místní rozvoj nyní návrh odešle legislativní radě vlády. Ministři by se měli zákonem zabývat v létě, v září má doputovat k poslancům. Začátek účinnosti plánují předkladatelé na polovinu roku 2023.