Na National Tsing Hua University také převezme čestnou profesuru a v roli předsedy České společnosti chemického inženýrství podepíše Memorandum o spolupráci se stejnojmenným tchajwanským protějškem. Jiří Drahoš Deníku prozradil, kdo ho do Tchaj-peje doprovodí.

Vypadá to, že Miloš Vystrčil spustil vlnu oficiálních návštěv Tchaj-wanu. Jak do ní zapadá vaše cesta?
S Tchaj-wanem udržuji velmi přátelské vědecké kontakty přes třicet let. V červnu roku 1989 se v Tchaj-peji konala prestižní konference Hydrodynamika dvoufázových systémů. Sice se mi nepodařilo se jí osobně zúčastnit, ale ve sborníku publikovali můj příspěvek a od té doby jsem s tchajwanskými kolegy v kontaktu.

V 90. letech minulého století jsem Tchaj-wan navštívil dvakrát. Na Ústavu chemických procesů jsme tehdy zakládali vědecko-technický inkubátor, což je záležitost, s níž měli Tchajwanci bohaté zkušenosti. Během své první cesty jsem mohl posoudit, jak daleko se oproti zemím bývalého sovětského bloku posunuli v transferu technologií. Jejich schopnost převést výsledky výzkumu do firemní praxe mě nadchla.

Kolem toho se bude točit i vaše říjnová mise?
Na Tchaj-wan jsem dostal pozvání jako senátor, ale od počátku cestu vnímám jako vědecko-technologickou misi. Vybral jsem dvě témata, která považuji za důležitá, a to epidemiologii a virologii a kybernetickou bezpečnost. K oběma má Tchaj-wan hodně co říct.

S koronavirem i dalšími epidemiemi si velmi dobře poradil a v kyberbezpečnosti patří ke světové špičce. V delegaci bude například předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, prorektor Univerzity Karlovy, biochemik Jan Konvlinka a další špičkoví odborníci z oboru epidemiologie a kyberbezpečnosti.  Byl jsem také požádán, abych zahájil Česko-tchajwanské technologické dny. Jich se zúčastní i Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR.

Dostalo se vám z Číny nějakého varování, že cesta je nežádoucí?
Ne a ani nic takového nečekám. Jedu tam jako předseda senátního výboru, v němž jsou věda a vzdělávání klíčové, takže primárně nejde o politiku.

Mimochodem po minulých dvou návštěvách Tchaj-wanu jsem na pozvání kolegů z akademie věd navštívil i Čínu a neměl jsem s tím žádný problém. Šlo o odborné kontakty, takže žádné komplikace se nekonaly a nevidím důvod, aby k nim došlo nyní.

Cestu Miloše Vystrčila, která má výsostně politický rozměr, ovšem podporujete. Proč?
Naše země má neblahé zkušenosti s ohýbáním hřbetu před totalitními režimy. Vnímám to jako cestu do pekel. Když jsem viděl dopis čínské ambasády, který přes Pražský hrad doputoval k Jaroslavu Kuberovi, pochopil jsem, že to překročilo mez. Považuji za nepřijatelné, aby velvyslanectví tímto způsobem vstupovalo do vnitropolitických debat v ČR.

Nebojíte se zpřetrhání obchodních vazeb s Čínou?
Nevím, jestli je zpřetrháme. Zaznamenal jsem, že Hospodářská komora a Svaz průmyslu a  dopravy se oficiálně odmítly k cestě pana předsedy Vystrčila připojit, ale určitě bude dost firem, které na Tchaj-wan rády pojedou. Byl bych rezervovaný k tomu, že tady dojde k masivní čínské odvetě.

Když jsme u ekonomiky, jak se díváte na vládní podporu letecké společnosti Smartwings, kterou z půlky vlastní čínský státní gigant CITIC?
U nás se argumentuje tím, že mnoho vlád pomohlo národním leteckým společnostem půjčkou, ale firma Smartwings je z 50 procent vlastněna čínským akcionářem, tudíž bych čekal, že právě on by měl jako první do ní pumpovat peníze.

Pokud teď vicepremiér Karel Havlíček mluví o tom, že český stát by garantoval půjčku ve výši 900 milionů korun za podmínky přejmenování Smartwings na ČSA, zachování 2 500 pracovních míst a finanční injekce 1,2 miliardy od vlastníků, je to návrh k debatě?
Tento plán je k debatě, protože už se hodně posunul od původní vize, že do Smartwings stát majetkově vstoupí.