Porušování zákonů ze strany některých pracovních agentur přibývá, objevují se i nové způsoby, kterými obcházejí zákony regulující zaměstnávání v Česku.

Na tyto nové formy nepravostí nedávno upozornil Zpravodaj Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). „Obcházení zákona nabývá dalších podob, například neplnění podmínek agenturního zaměstnávání nebo zprostředkování zaměstnávání cizinců prostřednictvím subjektů, které k tomu nemají povolení,“ konstatuje inspektorka Milada Dittrichová.

Jen bez trestu

Možná i to je důvodem, proč ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) hodlá zpřísnit podmínky pro lidi, kteří agentury práce provozují nebo v nich pracují na vedoucích pozicích.

„Jedná se hlavně o požadavek bezúhonnosti a podmínku, že žadateli nebyla v období tří let před podáním žádosti o povolení ke zprostředkování uložena pokuta za umožnění nelegální práce,“ konstatuje Kateřina Brodská z tiskového odboru ministerstva.

Ilustrační snímek
Rozvody i kvůli penězům. Téměř půlka lidí tají před partnery své finance

Kromě toho bude muset mít odpovědný zástupce agentury se svou firmou uzavřenou pracovní smlouvu minimálně na dvacet hodin týdně.

Lepší pojištění

Polepšit by si měli i lidé, kteří nejsou přímo agenturními zaměstnanci, ale pracují zde na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). To se týká často například studentů nebo lidí, kteří přes agenturu mají druhý, brigádní úvazek.

„Výslovně se doplňuje, že z pojištění, které musí pro případ svého úpadku agentura práce sjednat, vzniká právo na plnění i zaměstnancům pracujícím na základě dohody o pracovní činnosti,“ píše se v návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení. Lidem, kterých se to týká, tak nezůstanou v případě krachu firmy namísto peněz jen oči pro pláč.

Rozporné názory

Stanoviska profesních sdružení agentur se přitom v postoji k novele rozcházejí. Například Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) volá po razantnějším přístupu. „Navrhujeme konkrétněji kodifikovat spoluzodpovědnost firem, které se rozhodly nelegální pseudoagenturní zaměstnávání využívat,“ konstatuje její prezidentka Jaroslava Rezlerová.

Poštovní doručovatelé - Ilustrační foto
Dvourychlostní listonoši. Kdo na dopis počká, ušetří

Asociace pracovních agentur (APA) část věcí zřejmě podpoří, zejména ty o bezúhonnosti žadatelů, statutárních orgánů a odpovědných zástupců nebo povinnost úřadům více si vyměňovat údaje o pokutovaných subjektech v souvislosti s agenturním zaměstnáváním. V připomínkách prý ale napadne zákonné pojištění agentur proti úpadku. Už proto, že agenturní zaměstnanci si platí určitou "pojistku" poti krachu v rámci sociálního pojištění.

"V konečném důsledku jde jen o další finanční diskriminaci agenturních zaměstnanců a zdražení agenturního zaměstnávání firmám, tedy opět motivaci objednávat u levnějších mafií a obchodníků s lidmi bez povolení k zprostředkování zaměstnání, kteří se za agentury práce jen vydávají," říká prezident APA Radovan Burkovič. Nad rámec součaasné změny by pak asociace navrhovala konkrétněji kodifikovat spoluzodpovědnost firem, které "se rozhodly nelegální pseudoagenturní zaměstnávání využívat".